Jan Macháček: Kauza letadla Ryanair – ani v EU nejste v bezpečí
K nucenému přistání letadla na trase Atény-Vilnius v Minsku, a k únosu novináře a disidenta Ramana Prataseviče, se velice přesně vyjádřil bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves. „Snažím se pochopit, proč mne únos letadla do Běloruska znervózňuje víc než všechny jiné horory spáchané Putinem, Ruskem či Běloruskem.
Věřil jsem, že EU je náš společný domov a že alespoň v Unii se před nimi můžeme cítit bezpečně. Nyní si musíme uvědomit, že byl unesen vnitrounijní let, resp. let probíhající mezi státy EU.
Uneseno bylo letadlo registrované v EU. Nemám moc víru v to, že s tím Evropská komise nebo Evropská rada budou schopni něco dělat.“
Čtěte také
První reakce z EU byly bohužel opravdu docela ostudné a nejapné. Komisařka pro transport Adina Valeanová nejprve oslavovala, že letadlo se zbytkem pasažérů přistálo v litevském Vilniusu a všichni pasažéři jsou v bezpečí.
Charles Michel – prezident Evropské rady – prohlásil, že je „velice znepokojen“, což zní vcelku bezzubě a opatrně. Další reakce už byly naštěstí o něco ostřejší.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jasně pojmenovala celou akci jako „únos“. A vzhledem k tomu, že ten únos spáchal běloruský stát, a únos rovná se terorismus, tak je potom vcelku jasné, že šlo o „státní terorismus“, jak to přesně pojmenoval polský premiér Tadeusz Morawiecki.
Akce Kreml překvapila
Von der Leyenová později přitvrdila a řekla, že šlo o útok na „demokracii, svobodu projevu a evropskou suverenitu“.
Evropská rada i komise zahájily proces přípravy dalších sankcí na představitele běloruského státu, běloruským aeroliniím byly zakázány lety do EU a evropským firmám bylo doporučeno vyhýbat se běloruskému vzdušnému prostoru, což některé aerolinky už vyhlásily.
Čtěte také
Další rovinou je NATO. Šlo o let nejen v rámci prostoru EU, ale i o let v rámci členských zemí NATO. Ryanair jsou sice aerolinie irské a Irsko v NATO není, i tak by se mělo jasně a ostře vyjádřit i NATO.
EU je stále experiment, projekt, není to stát, není to federace, ani konfederace, což ale potom souvisí i s projekcí síly. EU je ekonomicky nejsilnější trh na světě, ale respekt z ní nikdo nemá.
Představme si, že by Mexiko přinutilo přistát vnitroamerický let z Texasu na Havaj, uvěznilo někoho, kdo dostal v USA azyl, a ohrozilo americké cestující. Troufám si tvrdit, že řídící věž mexického letiště by už v tuto chvíli nestála a vězně by osvobozovalo americké zvláštní komando.
Evropa svoji obranu, takže i sílu a respekt, outsourcuje do Ameriky, ale právě tento případ ilustruje, že USA se už nebudou angažovat ve všem, spokojí se s verbální reakcí a tohle je záležitost hlavně nás Evropanů.
Čtěte také
Byli v této záležitosti angažováni Rusové, nebo byli ti tři tajemní pasažéři, kteří v Minsku vystoupili z letadla, opravdu běloruská KGB?
Na jedné straně se nechce věřit, že by takto profesionálně připravenou akci zvládli Bělorusové sami, nebo alespoň bez supervize „staršího bratra“ Rusa. Dá se věřit, že Bělorusové na to nemají dovednosti a zdroje. Taktéž se nechce věřit, že by se Kreml a ruská FSB o přípravě této akce ani nedozvěděli.
Na druhou stranu se proslýchá, že akce nebyla v zájmu Ruska a Kreml překvapila, protože členové ruských tajných služeb, různí mafiáni a korupčníci napojení na Kreml, si rádi poletují po světě a také prý nechtějí být někde vysazováni. Na této teorii je zajímavé, že si Rusové myslí, že by jim Západ oplácel stejnou mincí.
Každopádně ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov Bělorusko pochválil za racionální reakci a nekritizoval ho.
Dlouhodobým ruským geopolitickým zájmem je pak vytvořit s Běloruskem politickou a bezpečnostní unii. Tento incident tak může nakonec hrát Kremlu do karet. Ostrakizované Bělorusko si pod sankcemi vezme Rusko pod ochranná křídla, a zákaz dovozu ruského plynu si EU v čele s Německem nemůže nikdy dovolit.
Autor je komentátor Lidových novin a ředitel Institutu pro politiku a společnost (spjatého s hnutím ANO)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
