Apolena Rychlíková: Motoristé přenášejí do Česka „Trumpovy“ manýry. Volby ale nikdo nezpochybňuje
„Znepokojuje mě, jak velká se vede snaha, aby u nás nevznikla vláda, kterou si veřejnost zvolila. Pokusy o přepisování výsledku proběhlých voleb, aby to vyhovovalo některým zájmovým skupinám, rezolutně odmítám,“ uvedl krátce po vypuknutí kauz kolem nejvýraznější tváře Motoristů Filipa Turka předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka.
Čtěte také
„Filip Turek získal od voličů velmi silný mandát a Motoristé jsou připraveni prosazovat program, s nímž do voleb šli. Aféra s objeveným ‚smazaným‘ archivem údajných příspěvků na sociálních sítích je velmi podivná a Filip Turek má moji důvěru,“ dodal.
Podobně Macinka reagoval i na protest téměř pěti tisíc lidí na Hradčanském náměstí. Ti se sešli, aby upozornili na rizika spojená s jeho možným jmenováním ministrem životního prostředí.
„Mrzí mě, že se tu v roce 1989 demonstrovalo za svobodné volby, zatímco dnes vidíme, že se protestuje proti jejich výsledku,“ řekl tehdy.
Ministry jmenuje prezident
Způsob, jakým Motoristé své kauzy obhajují a jak mluví o občanské společnosti, je nebezpečný. Je těžko uvěřitelné, že by zrovna Macinka nebo Turek nerozuměli českému volebnímu systému.
Čtěte také
Musí vědět, že lidé si nevolí vládu, ale politické strany, potažmo poslance a poslankyně. Kdyby tomu tak nebylo, měl by mít podle logiky jejich výroků nárok na účast ve vládě každý, kdo překročí pětiprocentní hranici.
Tak to ale není a Motoristé to samozřejmě vědí. Ministry vlády jmenuje prezident na návrh premiéra a zdaleka jimi nemusejí být členové stran, které se do Poslanecké sněmovny dostanou.
Trumpova strategie
Stejné překrucování reality vidíme i v jejich útocích na protestující. Lidé, kteří se na Hradčanském náměstí sešli, využili jedno ze svých základních práv – právo na svobodné shromažďování. Jenže v Macinkově výkladu se neprotestuje proti konkrétním lidem nebo výrokům, ale proti „vůli lidu“.
Čtěte také
V takovém výkladu je přitom jedno, že Motoristé jsou poslední ze stran, která pětiprocentní hranici překročila – získali přece 6,77 % hlasů a 13 křesel v Poslanecké sněmovně. Důležité je, že se hraje s kartou „zpochybňování výsledku voleb“.
Tato strategie ale není nová – známe ji moc dobře i ze světa. Po prohraných prezidentských volbách v roce 2020 ji použil Donald Trump, když zpochybňoval jejich výsledek. Petr Macinka, dlouholetý spolupracovník Institutu Václava Klause a zkušený mediální stratég, přenáší stejný způsob mluvy a přemýšlení do českého prostředí.
Takové převracení reality má ale jediný efekt: oslabuje důvěru v demokratické instituce a odvádí pozornost od skutečných problémů, které Motoristé musejí řešit.
Veřejný zájem
Tím, jak se Motoristé staví k občanské společnosti i médiím, posouvají význam samotné demokracie. Volby vnímají jako konečný verdikt, ne jako začátek dlouhé cesty budování vlastní odpovědnosti vůči veřejnosti. Jakmile se někdo ozve, označí ho za narušitele systému.
Jenže právě možnost nesouhlasit a veřejně protestovat je podstatou svobodné společnosti. A pokud někdo tvrdí opak, nejde mu o obranu výsledků voleb, ale o to, aby se po nich už nikdo na nic neptal.
Volby nejsou bianco šek na funkce. Politici a političky jsou první, kdo má být pod drobnohledem médií i veřejnosti. Říká se tomu jednoduše: veřejný zájem. Kdo ho nechápe, měl by se politiky raději vyvarovat.
Autorka je šéfredaktorka mediální platformy Page Not Found
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
