Případ Cimanouské ukazuje, jak jsou všichni v Bělorusku odkázáni na milost režimu, říká analytik

5. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Běloruská sprinterka Kryscina Cimanouská

Běloruská běžkyně Kryscina Cimanouská, jež po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistála ve středu večer na varšavském letišti. „Její případ ukazuje, jak jsou lidé, kteří se proti režimu nechtějí stavět, nakonec na milost a nemilost režimu odkázaní. Kdykoli a a kdokoli, sportovci, akademici, můžou skončit, když si to režim usmyslí. Je to prvek brutálního autoritářství a represe,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

Sama Cimanouská zdůraznila, že z její strany nejde o politický protest. „V běloruském olympijském výboru sedí syn vládce Alexandra Lukašenka, jakkoliv nebyl mezinárodním společenstvím uznán,“ ukazuje ovšem Havlíček na to, že v Bělorusku jsou politika a sport provázány. 

Čtěte také

Lukašenko si na výkonech sportovců zakládá, tamní agentura už citovala jeho slova, podle kterých by ten olympionik, který z Tokia nepřiveze medaili, měl zvážit návrat do vlasti. 

„Uvidíme, co bude následovat po návratu delegace. Mluví se o tom, že další dvě sportovkyně možná požádají o podobnou ochranu jako Cimanouská. Dokážu si přestavit, že represe zasáhnou i manažerské vedení delegace,“ odhaduje Havlíček. A upozorňuje, že za poslední rok se řada sportovců od režimu odtrhla a represe kritizovala.

Ani Ukrajina, kam uprchl manžel Cimanouské, není úplně bezpečná.
Libor Dvořák

Represí se obává také manžel Cimanouské, který krátce poté, co celá kauza kolem atletky začala, uprchl na Ukrajinu. 

Čtěte také

„Ale ani Ukrajina není úplně bezpečná, jak víme z případu oběšeného běloruského aktivisty Vitala Šyšova v Kyjevě, což byla se vší pravděpodobností politická vražda,“ upozorňuje komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák a pokračuje: 

Prezident Volodymyr Zelenskyj okamžitě nařídil ostrahu všech představitelů běloruské opozice, ale těch je tolik, že nemůže každý dostat strážce. A hodně jich je také v Polsku, i když tam hranice s Běloruskem není tolik propustná.“

Právě Polsko si zakládá na faktu, že je velmi solidární s těmi, které pronásleduje režim Alexandra Lukašenka. V Polsku navíc tradičně žije běloruská menšina.

Poslechněte si celou analýzu Martina Matějky a Tey Veselákové.

Spustit audio