Kyanidy v Bečvě podle posudku zabíjely až po třech kilometrech. Dřív se voda nemísila, říká znalec

3. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bečva pod Choryňským mostem, odtud začaly hynout ryby

Policie po tři čtvrtě roce od ekologické katastrofy na Bečvě vznesla první obvinění. Znalecký posudek a další důkazy podle vyšetřovatelů ukazují na to, že více než 40 tun ryb v Bečvě otrávily kyanidy, které unikly z areálu bývalé Tesly Rožnov.

Posudek pro vyšetřovatele zpracoval soudní znalec Jiří Klicpera a začátkem května jej odevzdal policii. Ačkoliv je dokument neveřejný, některé závěry už unikly do médií a Klicpera o nich začátkem roku hovořil.

Čtěte také

„Každá řeka má svoji hydrauliku a v každé řece se voda nějak pohybuje. A třeba pod Pardubicemi máme vyzkoumáno, že co se vypustí z kanalizace nebo čistírny odpadních vod, tak se drží při břehu – já říkám jako nudle,“ vysvětluje Klicpera.

Provedl proto názornou ukázku, kdy do Bečvy za asistence policie vypustil barvivo a pomocí dronu sledoval, jak se barvivo v řece mísí.

„Tam bylo přesně vidět, jak se voda drží při kraji a táhne se dost daleko. A teprve po dost velké vzdálenosti se mísí.“

Voda se drží při kraji a táhne se dost daleko. A teprve po dost velké vzdálenosti se mísí.
Jiří Klicpera

Podle uniklých závěrů z posudku se tak kyanidy dostaly do řeky výpustí u obce Juřinka a poté neškodně tekly asi další tři kilometry, než se voda v řece smísila. Teprve pak začaly jedovaté látky zabíjet. A to pár set metrů pod chemičkou DEZA spadající do holdingu Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO).

Přitom DEZU Klicpera z řad podezřelých už v zimě vyloučil.

Nedává to smysl, myslí si novinářka

Vypracování samotného posudku postupně nabralo několikaměsíční zpoždění a policie jej obdržela 3. května. Podle Klicpery šlo o komplikovaný úkol a zabralo hodně času sesbírat potřebná data.

Čtěte také

Reportérka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá, která se kauzou od začátku zabývá, ale nad závěry posudku soudního znalce kroutí hlavou. „Není logické, aby to z Rožnova teklo a byla to hlavní nebo jediná příčina,“ říká.

„Každý, kdo tu řeku minimálně jednou navštívil a pořádně si ji prošel a prohlédl, tak se shoduje na tom, že to z logiky věci a empiricky nedává žádný smysl,“ dodává Vlasatá.

Novinářka poukazuje i na nesrovnalosti ve zmíněném experimentu s barvivem. Pokus probíhal za jiného stavu vody, než jaký byl v Bečvě v den havárie. A z fotografie publikované Klicperou na Facebooku je navíc zřejmé, že se voda na jezu mísí.

Každý, kdo tu řeku minimálně jednou navštívil, tak se shoduje na tom, že to z logiky věci a empiricky nedává žádný smysl.
Zuzana Vlasatá

Klicpera to dříve vysvětlil tím, že průtok v řece klesal velmi pomalu a blížil se další déšť, takže se s experimentem už nedalo dále čekat. Podrobnosti o vypracovávání nebo závěrech posudku nezveřejnil s ohledem na stále probíhající vyšetřování.

Od otravy Bečvy uplynulo už více než tři čtvrtě roku. Ekologická katastrofa, kvůli které uhynulo více než čtyřicet tun ryb, zanechala v řece nedozírné následky. Bečva ale na konec vyšetřování nepočká.

Organizace Arnika, Vsetínské fórum a Český rybářský svaz už podaly žádost o uložení nápravných opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Chtějí, aby škody uhradil viník, nikoliv stát, jako je tomu nyní.

Více si poslechněte v audiozáznamu. Naturu připravil Ondřej Novák.

autor: Ondřej Novák
Spustit audio

Související