Kyanidy v Bečvě podle posudku zabíjely až po třech kilometrech. Dřív se voda nemísila, říká znalec

Posudek pro vyšetřovatele zpracoval soudní znalec Jiří Klicpera a začátkem května jej odevzdal policii. Ačkoliv je dokument neveřejný, některé závěry už unikly do médií a Klicpera o nich začátkem roku hovořil.

Čtěte také

Lekce z Bečvy: Šetření havárií se musí změnit, chybí peníze i transparentnost, míní experti

„Každá řeka má svoji hydrauliku a v každé řece se voda nějak pohybuje. A třeba pod Pardubicemi máme vyzkoumáno, že co se vypustí z kanalizace nebo čistírny odpadních vod, tak se drží při břehu – já říkám jako nudle,“ vysvětluje Klicpera.

Provedl proto názornou ukázku, kdy do Bečvy za asistence policie vypustil barvivo a pomocí dronu sledoval, jak se barvivo v řece mísí.

„Tam bylo přesně vidět, jak se voda drží při kraji a táhne se dost daleko. A teprve po dost velké vzdálenosti se mísí.“

Voda se drží při kraji a táhne se dost daleko. A teprve po dost velké vzdálenosti se mísí.
Jiří Klicpera

Podle uniklých závěrů z posudku se tak kyanidy dostaly do řeky výpustí u obce Juřinka a poté neškodně tekly asi další tři kilometry, než se voda v řece smísila. Teprve pak začaly jedovaté látky zabíjet. A to pár set metrů pod chemičkou DEZA spadající do holdingu Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO).

Přitom DEZU Klicpera z řad podezřelých už v zimě vyloučil.

Nedává to smysl, myslí si novinářka

Vypracování samotného posudku postupně nabralo několikaměsíční zpoždění a policie jej obdržela 3. května. Podle Klicpery šlo o komplikovaný úkol a zabralo hodně času sesbírat potřebná data.

Čtěte také

Reportér Troníček o vyšetřování havárie na Bečvě: Inspekce životního prostředí tají, kde a kdy odebírala vzorky

Reportérka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá, která se kauzou od začátku zabývá, ale nad závěry posudku soudního znalce kroutí hlavou. „Není logické, aby to z Rožnova teklo a byla to hlavní nebo jediná příčina,“ říká.

„Každý, kdo tu řeku minimálně jednou navštívil a pořádně si ji prošel a prohlédl, tak se shoduje na tom, že to z logiky věci a empiricky nedává žádný smysl,“ dodává Vlasatá.

Novinářka poukazuje i na nesrovnalosti ve zmíněném experimentu s barvivem. Pokus probíhal za jiného stavu vody, než jaký byl v Bečvě v den havárie. A z fotografie publikované Klicperou na Facebooku je navíc zřejmé, že se voda na jezu mísí.

Každý, kdo tu řeku minimálně jednou navštívil, tak se shoduje na tom, že to z logiky věci a empiricky nedává žádný smysl.
Zuzana Vlasatá

Klicpera to dříve vysvětlil tím, že průtok v řece klesal velmi pomalu a blížil se další déšť, takže se s experimentem už nedalo dále čekat. Podrobnosti o vypracovávání nebo závěrech posudku nezveřejnil s ohledem na stále probíhající vyšetřování.

Od otravy Bečvy uplynulo už více než tři čtvrtě roku. Ekologická katastrofa, kvůli které uhynulo více než čtyřicet tun ryb, zanechala v řece nedozírné následky. Bečva ale na konec vyšetřování nepočká.

Organizace Arnika, Vsetínské fórum a Český rybářský svaz už podaly žádost o uložení nápravných opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Chtějí, aby škody uhradil viník, nikoliv stát, jako je tomu nyní.

Více si poslechněte v audiozáznamu. Naturu připravil Ondřej Novák.