Čeští aktivisté pomohli zadržet kamerunského překupníka s lebkami lidoopů. Dostal pokutu a dva měsíce natvrdo

Aktivisté si překupníka všimli na sociálních sítích, kde se prezentoval jako prodejce legálních zvířat, zejména hmyzu. Po bližším zkoumání ale vyšlo najevo, že disponuje i kostrami chráněných zvířat, zejména lebkami lidoopů nebo šupinami luskounů.

Čtěte také

Války a konflikty v Africe mohou vyhubit celé populace slonů, říká Arthur Sniegon ze Save Elephants

„V první fázi našeho vyjednávání s překupníkem jsme projevili zájem o nějaké legální záležitosti typu hmyz,“ vzpomíná Arthur Sniegon, zakladatel a koordinátor organizace Save-Elephants.

„Když jsem se pak do Kamerunu po několika měsících této známosti na dálku vydal, tak měl k dispozici od svých překupníků v terénu tři lebky lidoopů, dvě gorily, jednoho šimpanze, plus pětici drobnějších primátů.“

Věřili jsme, že padne rozsudek odnětí svobody a nějaký velký peněžitý trest.
Arthur Sniegon

Za lebky lidoopů překupník požadoval několik tisíc dolarů. Zvířata prý byla ulovena na zakázku, jejich maso šlo na takzvaný bushmeat, tedy pokrmy z divokých zvířat, zbývající části zvířat se místní snažili prodat na černém trhu.

Čtěte také

Vědecké dobrodružství v Kamerunu: Domorodci si vydělávají nelegálním lovem, pomoct by mohlo zemědělství

Když aktivisté zjistili, že překupník obchoduje s těmito předměty, rozhodli se přejít k akci. Spojili se s partnerskou organizací LAGA, která spadá pod EAGLE Network, a zkontaktovali důvěryhodné policisty. Aby předešli potenciálním komplikacím ze strany rodiny a přátel překupníka, vylákali ho do přístavního města Douala, kam obchodník přijel i s ilegálními předměty. 5. dubna ho kamerunská policie zatkla.

„Věřili jsme, že padne rozsudek odnětí svobody a nějaký velký peněžitý trest. To se nám splnilo jen částečně. V pondělí byl dotyčný odsouzen k pokutě a náhradě škod ve výši 7,8 milionu franků a odnětí svobody dva měsíce,“ dodává Sniegon s tím, že propuštění z vězení je podmíněno splacením na kamerunské poměry vysokého peněžitého trestu.

Opičí ostatky slouží i k černé magii

Většina upytlačených zvířat v Africe slouží jako bushmeat a představuje nemalou část jídelníčku místních. „Lov primátů za účelem prodeje kůží, kostí, zubů, je spíše ojedinělý,“ vysvětluje biolog Ondřej Sedláček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK), který do střední Afriky jezdí už dvacet let. Zbytky zvířat, které se nedají jíst, překupníci prodávají zájemcům z jiných částí světa, zejména z Asie a Evropy.

Čtěte také

Na „tygří bujón“ upozornila inspektory úmrtnost zvířat. „Myslela jsem, že se to v Česku neděje,“ vzpomíná expertka

Pavla Říhová z Centra environmentálních forenzních věd PřF UK dodává, že zahraniční zájemci nakupují ostatky primátů třeba jako předměty využívané v černé magii nebo jako talismany.

„To se objevuje čas od času i tady v Evropě. I my tady v České republice jsme jednou zabavili takovouto zásilku, myslím, že to bylo z Mali a byly tam právě opičí pracky, sušené opičí hlavy a takové věci,“ vzpomíná.

V Africe spoustu funkcí státu suplují buď nevládní, nebo aktivistické organizace.
Pavla Říhová

Na asijském trhu je pak velký zájem o části zvířat, které se využívají v tradiční medicíně. Té místní věří, ačkoliv vědci dlouhodobě poukazují na to, že využívání částí těl ohrožených zvířat nemá žádné prokazatelné pozitivní dopady na lidské zdraví. Třetím velkým trhem jsou arabské země, kde je silný zájem o mláďata zvířat kvůli chovu.

Čtěte také

Odhalil tygří jatka, teď tým CITES končí. Gangy pašeráků zvířat budou mít volné pole, varují experti

Zvláštností afrického boje proti překupníkům je i silná pozice nevládních organizací, které se často významnou měrou podílejí na vyšetřování a asistují při zatýkání ilegálních obchodníků, jako se to stalo právě v případě nedávného zatčení kamerunského překupníka. Africké země jsou totiž často silně zkorumpované a stát v řadě afrických zemí hraje slabší roli než v Evropě.

„Tam spoustu funkcí státu suplují buď nevládní, nebo aktivistické organizace. To si v Evropě vůbec nedovedeme představit, že by nějaká nevládka někoho zatýkala. Ale v Africe to celkem funguje. Není to tak, že by to ta organizace dělala úplně sama, většinou spolupracují se státními institucemi, svým způsobem je trochu do toho tlačí, motivují, kontrolují je, aby se nenechaly zkorumpovat nebo aby se kauza u soudu ‚nerozplizla‘. Nevládní organizace jsou tam velmi aktivní,“ vysvětluje Říhová.

Ačkoliv je odsouzení kamerunského obchodníka s nelegálními částmi zvířat velký úspěch pro české aktivisty, na vyřešení problému pytláctví a ilegálního obchodu ve střední Africe to bohužel nestačí. Je ale šance, že zatčení obchodníka na nějaký čas ochromí či znejistí zločineckou síť, kterou měl odsouzený kolem sebe.

Poslechněte si celou Naturu, připravil ji Ondřej Novák.