Vědecké dobrodružství v Kamerunu: Domorodci si vydělávají nelegálním lovem, pomoct by mohlo zemědělství

Kakaovník
Kakaovník

Nelegální lov goril a dalších ohrožených zvířat v afrických pralesích je pro místí vítaným zdrojem příjmu. Prodávanému masu říkají „bushmeat“.

Ochránci přírody zvolili jako jednu z alternativ pro domorodce pěstování plodin na nově vzniklých plantážích. Marie Amorová tak pěstuje na svém hospodářství kakao, banány, avokádo nebo ananas. „Všechno, co tu vypěstuji, můžu využít. Avokádo nebo mango můžu sníst, ananasy a kakao prodám,“ říká.

Ročně si vydělá něco kolem 100 tisíc kamerunských franků. V přepočtu na českou korunu jsou to sice jen asi 4 tisíce, ale Marie si tu prý s takovým příjmem může dobře žít. Agrolesy a kakaovníkové plantáže pomáhají biodiverzitě – do agrolesa v Kamerunu se například začínají stahovat šimpanzi.

Pěstování kakaa podle projektanta plantáží Romea Fopy nestojí místní skoro nic. Sazenice totiž dostanou zdarma od organizace, která se zabývá fungováním zemědělské činnosti v souladu s deštnými lesy, a půda je údajně dostatečně úrodná i bez hnojení.

„Jedna plantáž samozřejmě nic nezachrání, ale inspirujeme ostatní zdejší obyvatele. Když viděli náš úspěch, dali se dohromady a vytvořili větší plantáže. Příjmy pak mají takové, že už je k pytlačení nic nemotivuje,“ popisuje úspěšnost projektu Romeo Fopa.

Náhrada za gorilí maso

Antropolog Daniel Frynta se domnívá, že přijatelnou náhradou za gorilí maso by pro domorodce mohlo být maso hlodavců. Konkrétně například řekomyši, kterou je možné chovat.

Vědecké dobrodružství v Kamerunu: Úbytek přirozeného lesa je tím hlavním, co ohrožuje nejen gorily

Gorila v záchranné stanici v Méfou

Všechny druhy goril označuje červený seznam Mezinárodního svazu ochrany přírody za kriticky ohrožené. K této situaci velkou měrou přispívá kácení pralesů a nelegální lov. Jaké možnosti mají ochránci přírody, zjišťoval přímo v Kamerunu Dan Mrázek.

„Je kategorie zvířat, která jsou z našeho pohledu ochrany přírody nepříliš důležitá, ale oni jejich maso považují za prestižní jídlo, na které jsou ochotní přejít. Většinou jsou to velcí hlodavci,“ vysvětluje Frynta.

Podle ředitele pražské zoo Miroslava Bobka ale i tato varianta naráží na problémy: „Počty chovů a objem zvířat, která by potom mohla být konzumována, je poměrně malý. Jejich produkce je totiž velmi nízká.“

Miroslav Bobek se tedy domnívá, že tudy cesta úplné náhrady bushmeatu nepovede. „Každá taková snaha o ochranu přírody naráží na to, že přibývá lidí a že ti lidé se chtějí mít co nejlépe,“ dodává s tím, že přesto, nebo právě proto, se musíme o ochranu přírody stále alespoň pokoušet.

Vědecké dobrodružství z Kamerunu poslouchejte až do pátku 1. března v 7:25 na Plusu.

Spustit audio
autoři: Daniel Mrázek, Zuzana Marková

Související