Vědecké dobrodružství v Kamerunu: Ochrana přírody se bez domorodců neobejde, tvrdí antropolog Frynta

Pygmejové z kmene Baka
Pygmejové z kmene Baka

Čeští vědci jezdí mezi africké Pygmeje pravidelně už asi sedm let. Snaží se s nimi navázat vztah a zjistit, jak vnímají divoká zvířata. Bez jejich spolupráce by totiž některé druhy mohly nadobro vyhynout.

V africkém Kamerunu jsou jedním z hlavních témat kriticky ohrožené gorily. Aby ale vědci mohli získat v ochraně druhů Pygmeje na svou stranu, musí nejprve pochopit jejich vztah k přírodě a místním živočichům.

„My jim nemůžeme říct: ‚Nelovte nic, maso z lesa je špatná věc.‘ To povede jen k tomu, že se nám vysmějí. Potřebujeme pochopit jejich uvažování o zvířatech – jaké emoce v nich vzbuzují, jak je hodnotí a která by byli ochotní chránit,“ vysvětluje antropolog Daniel Frynta.

Aby přístupu Pygmejů k přírodě dobře porozuměli, rozdávají výzkumníci domorodcům třeba obrázky zvířat, které mají seřadit. Například podle míry estetické krásy nebo strachu, který v nich vzbuzují. Z hlediska pocitu ohrožení se na prvních místech pomyslného žebříčku umisťují převážně hadi a velcí savci.

Ochrana přírody se bez Baků nemůže obejít. Jsou to jediní lidé, kteří se v lese opravdu dobře orientují a zvířata jsou schopni najít. Tudíž na jejich rozhodnutí nejvíc záleží, jestli ta gorila přežije, nebo ne.
Daniel Frynta

„Poskládáním všech těchto údajů do určité mozaiky přicházíme na to, jak na ně,“ říká Frynta. Pokud je totiž pro Pygmeje skolení gorily znakem mužnosti a síly, je možné jim vysvětlit, že pokud gorily vymřou, už nikdy nebudou moci svou odvahu dokázat.

Bakové a Bantuové 

Pygmejský kmen Baků se tradičně řadí mezi lovce a sběrače. Bantuové, kteří okolní pralesní vesnice obývají ve větším počtu, jsou naopak zemědělci a vzhledem k početní převaze považují Pygmeje za sobě podřízené.

Vědecké dobrodružství v Kamerunu: Úbytek přirozeného lesa je tím hlavním, co ohrožuje nejen gorily

Gorila v záchranné stanici v Méfou

Všechny druhy goril označuje červený seznam Mezinárodního svazu ochrany přírody za kriticky ohrožené. K této situaci velkou měrou přispívá kácení pralesů a nelegální lov. Jaké možnosti mají ochránci přírody, zjišťoval přímo v Kamerunu Dan Mrázek.

Podle Daniela Frynty by se přitom jedni bez druhých neobešli. „Bakové loví a přebytky směňují s bantuskými zemědělci za plodiny. Nedá se říct, že by kterákoli z těch populací mohla žít sama, nezávisle na té druhé. Je to koexistence dvou etnik.“

Vzhledem k rozdílnému způsobu obživy je i vnímání divokých zvířat u obou kmenů jiné. Zatímco zemědělci prý vnímají zvířata v podstatě jen jako škůdce polních kultur a žádný vztah k nim nemají, pro lovce jsou minimálně esteticky krásná.

Vědecké dobrodružství z Kamerunu poslouchejte až do pátku 1. března v 7:25 na Plusu.

Spustit audio
autoři: Daniel Mrázek, Zuzana Marková

Související