Odhalil tygří jatka, teď tým CITES končí. Gangy pašeráků zvířat budou mít volné pole, varují experti
Všech pět inspektorů oddělení CITES opouští Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). Sehraný tým odborníků v minulosti odhalil celou řadu případů pašování ohrožených druhů rostlin a živočichů. Důvodem odchodu je prý špatná pracovní atmosféra na pracovišti.
„Odchod současného týmu může zhoršit situaci v Česku. Máme problém: tým, který byl teď zlikvidován, odhalil mezinárodní myslivecké mafie, vietnamské a zahraniční, které využívají naše prostředí,“ upozorňuje v pořadu Natura Plus zakladatel českého týmu CITES a bývalý zástupce ředitele České inspekce životního prostředí Ladislav Miko, který je dnes vedoucím Zastoupení Evropské komise na Slovensku.
Podle šéfky týmu vytváří vedení ČIŽP nepříjemné pracovní podmínky, chování k podřízeným je arogantní, hledají se chyby a dělají naschvály.
CITES neboli Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin je mezinárodní dohoda, která celosvětově kontroluje obchod s ohroženými druhy. Důležitou složkou její práce je potírání pašeráctví a organizovaného zločinu.
Podle Pavly Říhové, šéfky českého týmu, který podal výpověď, ale vedení ČIŽP vytváří nepříjemné pracovní podmínky, chování k podřízeným je arogantní, hledají se chyby a dělají naschvály.
Čtěte také
Ředitel úřadu Erik Geuss médiím sdělil, že záležitost není černobílá a k práci týmu Pavly Říhové má výhrady, které však neupřesnil.
„Jen loni udělal odchozí tým 408 kontrol, kdy zabavil 72 189 exemplářů CITES,“ připomíná bývalý zástupce ředitele pro mezinárodní spolupráci České inspekce životního prostředí Pavel Šremer.
Vedle rozbití gangu, který porážel tygry a zpracovával je na produkty čínské medicíny, patří mezi největší úspěchy českého týmu CITES také zajištění slonoviny v hodnotě 6 milionů korun nebo rozprášení skupiny pašeráků papoušků.
Tým expertů se buduje roky
Najít a vytrénovat nové pracovníky týmu CITES nebude jednoduché, varuje Šremer: „Zpřetrhání léta budovaných kontaktů může zkomplikovat setkání na konferenci smluvních stran CITES, kterou Česko příští roku bude hostit.“
Čtěte také
„To je velmi odborná činnost, nejen určování druhů a tak dále. Zkušenosti a kontakty, které tito lidé měli, nevybudujete během chvíle. Bude to trvat zase několik roků a přitom jsme tu měli lidi, kteří tomu rozuměli a šli do toho s plným nasazením. Je tím ohrožena reputace České republiky,“ shrnuje Šremer.
Pochybnosti o dalším pokračování kvalitní práce českých inspektorů má i Eva Tylová, politička, bývalá ředitelka České inspekce životního prostředí a dnešní místostarostka na Praze 12.
„Tento tým je velice profesionální. Představa, že někoho zaučíte během několika týdnů a bude to vykonávat stejně, je naprosto absurdní. Podle mě se tu obchod rozvine ve větší míře, hrozí, že gangy budou mít volné pole působnosti,“ konstatuje Eva Tylová.
Připraveni, že vás někde v průjezdu zmlátí
„Inspektoři úzce spolupracují s policií a v 90. letech minulého století šlo i o velmi nebezpečné povolání,“ vysvětluje Ladislav Miko.
Ten vzpomíná na potyčky s ruskými pašeráky. „To bylo na různých burzách a opravdu to nepřeji nikomu, když vás vyhazují dvoumetroví chlapi, kteří neumí česky, ale mají velké pěsti.“
Čtěte také
„Na jednu stranu musíte zvládnout klasické vyšetřování, na druhé straně musíte být připraven, že vás někde někdo v průjezdu zmlátí. Mně v jedné kauze třeba vypojili u auta brzdy, takže je skutečně třeba být připraven,“ vypráví Miko.
Tým CITES se začal formovat začátkem 90. let, kdy se Česko k úmluvě připojilo. „Kvůli do té doby velmi rozšířenému nekontrolovanému obchodu se zvířaty a rostlinami jsme byli doslova rájem pro překupníky,“ připomíná Miko.
„Bylo třeba nalézt vhodné lidi a ty vyškolit. Pak bylo nezbytné vytvořit dohody o spolupráci s celní službou a policií. Vytvořil jsem týmy podle hraničních přechodů a letiště. Byli jsme schopni do dvou hodin být na kterémkoliv místě v České republice, kde policie nebo celníci zachytili cokoliv podezřelého.“
Pro zabavení živého zvířete je třeba speciální vozidlo a personál, který zvíře umí chytit a nakládat s ním, zdůrazňuje Miko: „Jednou jsme honili varana po letišti v Praze, protože pašeráci, když se dostanou do úzkých, jsou schopni zvíře vypustit.“
Jak výnosné je pašeráctví zvířat? Jak pandemie koronaviru dopadla na možnosti ochrany přírody? Poslechněte si Naturu Plus Ondřeje Nováka.
Související
-
Celníci rozbili gang překupníků tygřích kostí a zabavili 126 kg slonoviny
Čeští celníci se v posledních měsících zaměřili na kontrolu zavazadel pasažérů na letech z Prahy do vietnamské Hanoje a zpátky. Soustředili se přitom na pašování slonoviny, nosorožčích rohů a tygřích kostí. Teď se jim podařilo rozbít gang asijských pašeráků, který se zaměřoval hlavně na produkty z tygrů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
