Solární energie se vrací ve velkém a „z popelky je zase princeznou“
Stát dával dlouhá léta po zkušenostech s takzvaným solárním boomem od fotovoltaické energie ruce pryč. Po raketovém růstu cen energií a ruské invazi na Ukrajinu se ale situace obrátila a na výstavbu nových solárních projektů půjdou ze státního rozpočtu miliardy. Ministerstvo průmyslu a obchodu například vyčlenilo na podporu fotovoltaických elektráren 3 miliardy korun. Pro vysoký zájem ale ještě jednu miliardu korun přidalo. Peníze jsou určené pro zájemce z řad firem.
Dlouho očekávaná změna pak přijde s novelou energetického zákona, a to v oblasti komunitní energetiky.
Čtěte také
Podle stávajících pravidel musí být energie ze solárních panelů být spotřebovaná v místě výroby a přebytky putují za nepříliš výhodných výkupních cen do sítě. Komunitní energetiky ale umožní sdílení fotovoltaické energie, což otevře cestu třeba projektům obecních solárních elektráren.
Výrazně chce do fotovoltaiky investovat i Ministerstvo životního prostředí. V rámci Operačního programu Životní prostředí pro roky 2021 až 2027 půjde na obnovitelné zdroje 6,4 miliardy korun.
Státní fond životního prostředí pak v programu Nová zelená úsporám disponuje částkou asi 18 miliard korun, z nichž část (v zatím neupřesněné výši) půjde na podporu domácí fotovoltaiky.
Lidé chtějí panely i bez dotací
Zejména po loňském růstu cen energií stoupl zájem o solární panely do domácností a firem několikanásobně. Firmy podle Jana Krčmáře, výkonného ředitele Solární asociace nestíhají vyřizovat objednávky a čekací lhůta na novou elektrárnu je i několik měsíců.
Čtěte také
„Nemáme na trhu dost instalačních kapacit, ale to se doplňuje. Skoro každý týden se nám do asociace hlásí nová firma a termíny pro kvalifikační zkoušky pro nové montéry jsou ,vybookované‘ na několik měsíců dopředu. Takže i tam vidíme, že byznys reaguje tak, že lidé chtějí nejen pobírat solární elektřinu, ale chtějí ty elektrárny i stavět.“
Dalším často skloňovaným pojmem je takzvaná agrivoltaika. Jde o instalaci solárních panelů na zemědělskou půdu, a to u plodin, které třeba potřebují určitou míru stínění, a nebo na plochách, kde stín přímo nevadí.
Zemědělci ale dnes nemohou čerpat dotace na půdu, která zároveň slouží k výrobě energie. Ministerstva životního prostředí a zemědělství začala proto pracovat na nové legislativě, která by umožnila instalaci panelů třeba na vinicích, chmelnicích nebo v sadech.
Celý pořad Natura najdete v audiozáznamu.
Související
-
Sucho v Česku: Ekozemědělství to zatím zvládá líp než tradiční hospodářství
Podle projektu Intersucho vládne na většině území Česka výrazné zemědělské sucho, které na řadě míst přechází i do hlubších vrstev půdy.
-
![Jak si spolu "povídají" gorily? | foto: Shutterstock](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/2befbd7a3bca2a8a1bcaa2e83b89489f.jpg?itok=awp29Cmr "Jak si spolu "povídají" gorily? | foto: Shutterstock")
Čeští aktivisté pomohli zadržet kamerunského překupníka s lebkami lidoopů. Dostal pokutu a vězení
Aktivisté si překupníka všimli na sociálních sítích, kde se prezentoval jako prodejce legálních zvířat. Vyšlo ale najevo, že disponuje i kostrami chráněných zvířat.
-
Ničivá moc přírody: Láva na Kanárských ostrovech vyhnala z domovů kolem sedmi tisíc lidí
Tříměsíční erupce sopky Cumbre Vieja (12/2021) změnila tvář ostrova La Palma k nepoznání. Kde dříve byl borovicový les, vinice a několik vesnic je obrovské lávové pole.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
