Dojede dál auto na bionaftu, nebo elektřinu? Nadšenci porovnají řepku a fotovoltaiku ze svého pole
Skupina nadšenců osela jednu část pole řepkou a na druhou umístila fotovoltaické panely. Cílem je z řepky vyrobit bionaftu, elektřinou z panelů nabít elektromobil – a zjistit, které vozidlo dojede dál. Experiment, na základě kterého vzniká dokumentární film s názvem Biomasakr, má upozornit na problém biopaliv první generace, kvůli kterým na polích vznikají monokultury a dochází k úbytku biodiverzity.
Biopaliva slibovala snížení uhlíkové stopy produkované dopravou, protože se dají vyrábět obnovitelně a ekologicky. Zejména takzvaná biopaliva první generace, produkovaná z potravinářských plodin, ale nemají zrovna nejlepší pověst. Protože se pěstují na zemědělské půdě, kdy zejména řepka tvoří v Česku nekonečné monokulturní lány.
Čtěte také
„To, že je tu tolik řepky, je způsobené vysokou poptávkou po bionaftě, která je daná ze zákona. To zaručuje odbyt zemědělcům a je to pro ně lukrativní podnik. Je to jedna z věcí, u které věříme, že by se měla změnit,“ vysvětluje jeden z autorů projektu Vojtěch Vild.
Takzvaná biopaliva první generace podle Vilda zabírají půdu, která by se jinak dala využít na pěstování potravin: „Jak to děláme dnes, je neudržitelné. Proto je šílenstvím pěstovat na půdě něco, co pak spálíme.“
Jak to děláme dnes, je neudržitelné. Proto je šílenstvím pěstovat na půdě něco, co pak spálíme.
Vojtěch Vild
Autoři dokumentu chtějí proto filmem upozornit na legislativní podmínky produkce a spotřeby biopaliv a věří, že jejich snímek zaujme i na festivalech. Pokud tvůrci získají dostatečnou podporu, rádi by v příštím roce dosáhli změny legislativy.
Ekolog: Řepka sama o sobě škodlivá není
„Problém je v tom, jak je řepka pěstovaná a jak je využívaná,“ upozorňuje expert na zemědělství Martin Rexa z Hnutí Duha. „Jedním z problémů je, že v povrchových a podzemních vodách se nacházejí rezidua a metabolity pesticidů. A to právě nejvíc z řepky, kukuřice a cukrové řepy, což jsou plodiny využívané k produkci bioethanolu a biopaliv.“
Čtěte také
Dalším často diskutovaným dopadem je vliv na biodiverzitu. Jednolité lány, které kvetou ve stejný čas, nesvědčí opylovačům, kteří potřebují přísun nektaru během celé sezóny, nikoliv nárazově. S úbytkem hmyzu pak podle Rexy souvisí i úbytek ptáků z krajiny.
„O čem se moc nemluví, je i dopad na erozi půdy. Dvě třetiny případů zaznamenané eroze v Česku jdou za kukuřicí a za řepkou. Kukuřice je horší, za ní jde až 50 procent případů, u řepky je to 15 procent případů,“ dodává Rexa.
Problém kukuřice je podle něj v tom, že plodina roste v širokých řádcích. Obecně pak na polích s řepkou a kukuřicí chybí krajinné prvky, které by pomáhaly vodu zadržet.
Více si poslechněte v audiozáznamu. Připravil Ondřej Novák.
Související
-
Ještě máme čas plánovat, jak snížit emise. Pak to bude nákladnější, varuje odbornice na dopravu
Je Česko připravené na klimatické záměry EU? Diskutují Kateřina Davidová z nevládního Centra pro dopravu a energetiku a šéf sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.
-
Více biosložek do paliv? Není čas na nejsnadnější cestu, řešme budoucnost, vyzývá Pirát Holomčík
Je povinné přimíchávání ještě většího poměru biopaliv první generace do pohonných hmot udržitelným krokemi? Debatují Martin Kolovratník (ANO) a Radek Holomčík (Piráti).
-
Doprava v Praze? Je to jako s léčbou obezity, kdy vám pouhé povolení opasku nepomůže, říká expert
„Civilizované město není to, kde mají všichni obyvatelé automobil, ale to, kde ti nejbohatší jezdí veřejnou dopravou,“ překvapuje specialista Vojtěch Benedikt.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.