Dojede dál auto na bionaftu, nebo elektřinu? Nadšenci porovnají řepku a fotovoltaiku ze svého pole

Biopaliva slibovala snížení uhlíkové stopy produkované dopravou, protože se dají vyrábět obnovitelně a ekologicky. Zejména takzvaná biopaliva první generace, produkovaná z potravinářských plodin, ale nemají zrovna nejlepší pověst. Protože se pěstují na zemědělské půdě, kdy zejména řepka tvoří v Česku nekonečné monokulturní lány.

Čtěte také

Auto na plyn, nebo elektřinu? Zemní plyn dobývá nákladní a autobusovou dopravu, z osobních aut ale spíš mizí

„To, že je tu tolik řepky, je způsobené vysokou poptávkou po bionaftě, která je daná ze zákona. To zaručuje odbyt zemědělcům a je to pro ně lukrativní podnik. Je to jedna z věcí, u které věříme, že by se měla změnit,“ vysvětluje jeden z autorů projektu Vojtěch Vild.

Takzvaná biopaliva první generace podle Vilda zabírají půdu, která by se jinak dala využít na pěstování potravin: „Jak to děláme dnes, je neudržitelné. Proto je šílenstvím pěstovat na půdě něco, co pak spálíme.“

Jak to děláme dnes, je neudržitelné. Proto je šílenstvím pěstovat na půdě něco, co pak spálíme.
Vojtěch Vild

Autoři dokumentu chtějí proto filmem upozornit na legislativní podmínky produkce a spotřeby biopaliv a věří, že jejich snímek zaujme i na festivalech. Pokud tvůrci získají dostatečnou podporu, rádi by v příštím roce dosáhli změny legislativy.

Ekolog: Řepka sama o sobě škodlivá není

„Problém je v tom, jak je řepka pěstovaná a jak je využívaná,“ upozorňuje expert na zemědělství Martin Rexa z Hnutí Duha. „Jedním z problémů je, že v povrchových a podzemních vodách se nacházejí rezidua a metabolity pesticidů. A to právě nejvíc z řepky, kukuřice a cukrové řepy, což jsou plodiny využívané k produkci bioethanolu a biopaliv.“

Čtěte také

Řepka sama o sobě půdu nezhoršuje. Problém jsou monokultury a pesticidy, tvrdí rektor Sklenička

Dalším často diskutovaným dopadem je vliv na biodiverzitu. Jednolité lány, které kvetou ve stejný čas, nesvědčí opylovačům, kteří potřebují přísun nektaru během celé sezóny, nikoliv nárazově. S úbytkem hmyzu pak podle Rexy souvisí i úbytek ptáků z krajiny.

„O čem se moc nemluví, je i dopad na erozi půdy. Dvě třetiny případů zaznamenané eroze v Česku jdou za kukuřicí a za řepkou. Kukuřice je horší, za ní jde až 50 procent případů, u řepky je to 15 procent případů,“ dodává Rexa.

Problém kukuřice je podle něj v tom, že plodina roste v širokých řádcích. Obecně pak na polích s řepkou a kukuřicí chybí krajinné prvky, které by pomáhaly vodu zadržet.

Více si poslechněte v audiozáznamu. Připravil Ondřej Novák.