Nezachraňujeme planetu, ale lidstvo. A je jedno, jestli je to pravicové, nebo liberální, vyzývá exministr Miko
Americký prezident Donald Trump krátce po nástupu do funkce oznámil odstoupení od Pařížské klimatické dohody a kritické hlasy sílí i v řadě dalších zemí včetně unijních, kde je dlouhodobě terčem Green Deal. „Myslím, že kdyby ta opatření nebyla pod hlavičkou Green Dealu, ale zvlášť, tak bychom 90 procent z nich všichni vítali a podporovali. Bojuje se proti několika málo věcem, které se nás dotýkají,“ říká pro Český rozhlas Plus exministr životního prostředí Ladislav Miko.
Miko připomíná, že ještě v roce 2015 se světová veřejnost shodla na Pařížské dohodě a dala tak za pravdu vědcům. Pak ale nastaly komplikace v souvislosti s pandemií, ruskou invazí na Ukrajinu a politický úspěch se opět začal hodnotit v krátkých volebních cyklech.
Hosté: Apolena Rychlíková, David Klimeš a Ladislav Miko
Editorka: Karolína Kašparová
Zvukový obal: Jaroslav Pokorný
Grafika: František Novotný
Kreativní producent: Lukáš Sapík
„Máme zde program, který je náročný, drahý a výsledky přijdou za 20 a více let. To je prostřený stůl pro politiky, kteří pak mohou přijít a říct: ‚Podívejte, sedm let si utahujeme opasky, je nám hůř a hůř, máme problémy s konkurenceschopností a ono to vůbec nefunguje‘,“ glosuje klimatický diplomat a poradce prezidenta pro životní prostředí a udržitelnost.
Miko vidí problém i v samotném názvu Green Dealu, kde slovo zelený naznačuje preferenci politického směru.
„Ale to je omyl. To není o tom, že volíme Zelené. Je o tom, co je třeba dělat, ne o tom, jestli je to pravicové, levicové, konzervativní, liberální. Planeta se dostává do potíží a ty pociťujeme úplně všichni,“ dodává.
S tím souhlasí komentátor David Klimeš: „Green Deal je extrémně nešťastně zarámovaný tak, že nám zelenoneomarxistická úderka chce zničit život. Podle mě by to mělo být spíš Security Deal – nemůžeme se spoléhat na externí zdroj energie.“
Koho zachraňujeme?
Exministr připomíná, že celý boj nevedeme pro záchranu planety jako takové, ale za záchranu světa, ve kterém může existovat lidská společnost.
„Když to nedopadne, planeta tady zůstane, dál se bude točit kolem Slunce a tak dále. Ale my bojuje o prostředí, ve kterém se vyvíjelo lidstvo. Ve kterém se naučila fungovat společnost, jak ji známe. Jde o určitý rozsah podmínek pro život lidí. Děláme to pro sebe,“ přibližuje.
Čtěte také
Novinářka Apolena Rychlíková ale namítá, že i lidstvo je příliš abstraktní pojem. „Tohle se nedá pořádně vysvětlit. A nejde to redukovat ani na to, že když tady bude sucho, tak nebudeme mít vodu. To je taky málo,“ popisuje a navrhuje:
„Lidé musí dostat záruku, že Green Deal nebo cokoliv jiného bude navrženo tak, aby ve výsledku neprioritizovalo ty, kteří klimatickou změnou nejsou ohroženi v takové míře, jako ty, kteří jsou.“
Tohle je podle ní i limitem současných politických debat. „Ani strany, které se deklarují jako levicové, neřeknou, že transformace musí být spravedlivá. Raději řeknou, že transformace nebude žádná, protože to lidi poškodí. Ano, poškodí nás to všechny,“ uznává. „Transformaci musíme chápat z hlediska sociálního smíru.“
Láska ke krajině
Lidé ovšem mají ve zvyku věci řešit, až když jim začíná obrazně téct do bot, ať už jde o výměnu dokladů – anebo o povodně, horka, požáry nebo neúrodu, připomíná klimatický diplomat.
Čtěte také
„Teprve když nám vítr vezme barák a voda spláchne úrodu, tak získáme pocit urgence, že je třeba něco dělat. Tady je ale pointa v tom, že účinky jsou odložené a my se snažíme těm nejhorším věcem předejít. A to se špatně vysvětluje, dokud to nezažíváte příliš často,“ upozorňuje Miko.
Poukazuje přitom na to, že nečinnost v konečném důsledku znamená řádově daleko vyšší náklady, než na kolik by nás vyšla zelená transformace. K přesvědčování české veřejnosti by prý šla využít zakořeněná láska k české krajině.
„To je jedna z mála pozitivních věcí, kterou lze využít. Myslím, že lidé jsou ochotní udělat něco pro to, aby byla opět hezká a funkční z hlediska vody, biodiverzity a dalších věcí. A to vše implikuje i klimatickou změnu,“ uzavírá.
Poslechněte si celý politický podcast Chyba systému. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 8. února po 11. hodině a v neděli 9. února po 15:30.
Související
-
Klimatické cíle je třeba přehodnotit, věří starostka. Kobza: Emise závisí na teplotě, ne obráceně
Americký prezident Donald Trump hned první den ve funkci vyvázal Spojené státy z Pařížské klimatické dohody. USA jsou přitom druhým největším emitentem skleníkových plynů.
-
Lesnatá koalice G-Zero. Surinam, Bhútán, Panama a Madagaskar založily spolek zemí s nulovými emisemi
„Máme jen jedno kritérium pro členství – musíte být uhlíkově neutrální. Náš cíl je mít co nejvíc členů,“ vzkazuje bhútánský premiér Tobgay.
-
V Česku může být mnohem víc solárů a větrníků. Zatím jsme jen neměli vůli, říká šéf Fakt o klimatu
„Mohli bychom mít desetinásobný výkon větrných elektráren, není to tak, že by tady nefoukalo. Prostě jsme se nerozhodli je postavit,“ říká ředitel projektu Fakta o klimatu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.