Hygiena bez bobků. Pulci asijské žáby chrání svůj zdroj vody a exkrementy udržují ve střevech

Vědci zatím přesně neznají princip, na jakém vylučování moči a exkrementů u žabky s českým názvem pouchalka Eiffingerova funguje.„Mají ale zvýšenou toleranci k amoniaku v těle,“ vysvětluje herpetolog Václav Gvoždík.

Teprve po metamorfóze, při níž se pulec promění v žabku, jedovatý odpad vyteče ze střeva do okolního prostředí, dočteme se v časopise Ecology.

V přírodě se to někdy děje. Podobně pracují s výkaly například larvy některých mravenců nebo včel, tedy sociálního hmyzu, který žije ve velké hustotě.

 U žab jde o první zdokumentovaný případ podobného chování. „Jedná se o zadržování jedovatých látek, jako jsou nitráty nebo močovina. Život si ale najde cestu, jak to vyřešit,“ říká biolog Karel Janko.

U pouchalek je zajímavé také rodičovské chování. Pulci mají v malé nádržce omezenou možnost pohybu a tak potřebují krmit. „Matka se k nim vrací a podává jim neoplozená vajíčka,“ upozorňuje Gvoždík. Snůšku vajíček hlídají i samci.

Výzkum pouchalek proběhl v Japonsku, kde tyto žáby nemají hlavní areál. „Vyskytují se hlavně na Tchaj-wanu, do Japonska zasahují jen okrajově,” dodává herpetolog.

Jak to dělají žáby, když nemůžou na toaletu? Proč krokodýli neplavou do větších hloubek? Který obratlovec je evolučně největší originál? Moderuje Martina Mašková. Debatují biologové Karel Janko a Václav Gvoždík, spoluúčinkuje herec Lumír Olšovský.