Trpaslík mezi hominidy se živil hlavně plody a listím. Vážil pouhých 10 kilogramů

„Vypadá to, že patří k vývojové větvi, která míří také k člověku,“ říká primatolog Stanislav Lhota, který zkoumá lidoopy v Asii a Africe.

Lukáš Kratochvíl, evoluční biolog (zleva), herečka Lenka Kočišová, moderátorka Martina Mašková a primatolog Stanislav Lhota, hosté Laboratoře|foto:Martina Mašková, Český rozhlas

Nově popsaný hominid dostal jméno Buronius. Článek o něm vyšel v časopise PLOS ONE. Příslušnost k hominidům, tedy velkým lidoopům, dokládají nalezené dva zuby a kolenní čéška.

Ovoce a zelenina

Jeho současníkem byl větší hominid Danuvius, který se soustředil na tvrdší stravu. Jde o první a zatím jediný známý evropský případ soužití dvou druhů hominidů na jednom nalezišti ve stejné éře.

Čtěte také

První Evropany možná nic nenutilo odejít z Afriky, uvažují vědci

„Možná, že se tu vyvinula se adaptace, aby si o něco méně konkurovali,“ uvažuje evoluční biolog Lukáš Kratochvíl. Připouští ale také možnost, že buronius byl malý ještě předtím, než se setkali. 

Podobné soužití zvané sympatrie, se vyskytuje u dnešních lidoopů v tropických oblastech. Většina se jich také živí ovocem, jejich jídelníček se ale liší doplňkovou zeleninou.

„U gibona siamanga z Asie je to jemnější a měkčí strava, u orangutana spíš strava tvrdá a hrubší. Tvoří ji palmy, kůra stromů, lýko a podobně,“ popisuje Stanislav Lhota.

V našem regionu před 11,6 miliony lety byly ovšem podmínky drsnější než v dnešních tropech. „V tehdejší subtropické Evropě krajina tolik druhů neuživila, “ připomíná vědec.

Doba ledová

Evropské lidoopy postupně zlikvidovala změna klimatu, po nich vymřely také opice. 

Poslední nálezy makaků z Koněpruských jeskyň nebo ze Slovenska vědci datují do období před půl milionem let. Jisté přežití neměl ani náš rod Homo.

Čtěte také

Je možné, že Homo erectus vymřel později? Vědci zvažují jeho příbuznost s méně probádanými denisovany

„Opakovaně jsme se přesouvali z Evropy do Afriky a zpátky,“ připomíná primatolog Lhota. Lidoopi dodnes špatně snášejí změnu podmínek, ve velké části tropů je nahrazují opice.

Zvládají šimpanzi celoživotní učení? Jak podle současných poznatků vypadal a žil nejmenší hominid na světě? Ovlivnila u předchůdců lidoopů velikost mozků i to, zda se dokázali uživit? Debatují evoluční biolog Lukáš Kratochvíl a primatolog Stanislav Lhota, spoluúčinkuje herečka Lenka Kočišová, moderuje Martina Mašková.