Trpaslík mezi hominidy se živil hlavně plody a listím. Vážil pouhých 10 kilogramů
Vědci popsali nejmenšího dosud známého hominida na světě. Žil před více než 11, 6 miliony lety v oblasti dnešního Bavorska. Zdatně šplhal a měl současníka.
„Vypadá to, že patří k vývojové větvi, která míří také k člověku,“ říká primatolog Stanislav Lhota, který zkoumá lidoopy v Asii a Africe.
Nově popsaný hominid dostal jméno Buronius. Článek o něm vyšel v časopise PLOS ONE. Příslušnost k hominidům, tedy velkým lidoopům, dokládají nalezené dva zuby a kolenní čéška.
Ovoce a zelenina
Jeho současníkem byl větší hominid Danuvius, který se soustředil na tvrdší stravu. Jde o první a zatím jediný známý evropský případ soužití dvou druhů hominidů na jednom nalezišti ve stejné éře.
Čtěte také
„Možná, že se tu vyvinula se adaptace, aby si o něco méně konkurovali,“ uvažuje evoluční biolog Lukáš Kratochvíl. Připouští ale také možnost, že buronius byl malý ještě předtím, než se setkali.
Podobné soužití zvané sympatrie, se vyskytuje u dnešních lidoopů v tropických oblastech. Většina se jich také živí ovocem, jejich jídelníček se ale liší doplňkovou zeleninou.
„U gibona siamanga z Asie je to jemnější a měkčí strava, u orangutana spíš strava tvrdá a hrubší. Tvoří ji palmy, kůra stromů, lýko a podobně,“ popisuje Stanislav Lhota.
V našem regionu před 11,6 miliony lety byly ovšem podmínky drsnější než v dnešních tropech. „V tehdejší subtropické Evropě krajina tolik druhů neuživila, “ připomíná vědec.
Doba ledová
Evropské lidoopy postupně zlikvidovala změna klimatu, po nich vymřely také opice.
Poslední nálezy makaků z Koněpruských jeskyň nebo ze Slovenska vědci datují do období před půl milionem let. Jisté přežití neměl ani náš rod Homo.
Čtěte také
„Opakovaně jsme se přesouvali z Evropy do Afriky a zpátky,“ připomíná primatolog Lhota. Lidoopi dodnes špatně snášejí změnu podmínek, ve velké části tropů je nahrazují opice.
Zvládají šimpanzi celoživotní učení? Jak podle současných poznatků vypadal a žil nejmenší hominid na světě? Ovlivnila u předchůdců lidoopů velikost mozků i to, zda se dokázali uživit? Debatují evoluční biolog Lukáš Kratochvíl a primatolog Stanislav Lhota, spoluúčinkuje herečka Lenka Kočišová, moderuje Martina Mašková.
Související
-
Motorem evoluce člověka může být i klimatická změna. Ukázaly to vrty v zaniklých etiopských jezerech
Výkyvy klimatu v Africe souvisejí s klíčovými fázemi evoluce člověka. Došel k tomu mezinárodní tým vědců při výzkumu usazenin ze zaniklých jezer v jižní Etiopii.
-
Návrat divočiny. Němci a Poláci fandí losům a zubrům
Velký průzkum mezi obyvateli regionů v okolí delty řeky Odry v polsko-německém pohraničí ukázal, že většina veřejnosti podporuje návrat velkých zvířat do přírody.
-
Když geny mlčí. Také evoluce si hraje s tlačítky on a off
Ne všechny geny jsou v nás zapnuté. Vědci při pokusech na červech-háďátkách v přírodě objevili učebnicový příklad, jak toho využívají tzv. sobecké geny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
