První Evropany možná nic nenutilo odejít z Afriky, uvažují vědci

6. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Homo erectus

Vědci z několika evropských univerzit zkoumali, do jakých podmínek přišli z Afriky do Evropy první zástupci rodu Homo. Výzkum probíhal ve španělské Andalusii. Z jejich studie, která vyšla v časopise Quaternary Science Reviews plyne, že tehdejší předchůdci člověka se dokázali dobře přizpůsobit různým podmínkám k životu.

Před 1,4 až 1,2 miliony let začali tehdejší zástupci rodu Homo přicházet z Afriky do Evropy. Oblast ve Španělsku, kde výzkum probíhal, by mohla být jedním z nejstarších lidských osídlení mimo Afriku.

„Ibérie je v tom poměrně významná, jsou tam lokality, kde jsou záznamy zachované,“ podotýká antropolog Lukáš Friedl. Klíčová otázka zní, proč tenkrát, v období časného pleistocénu, lidé z Afriky odešli.

Měsíc a Mars

„Máme poprvé možnost zjistit, proč opustili prostor, na který byli dobře přizpůsobeni,“ vyzdvihuje přínos práce antropolog Vladimír Sládek. „Touto studií se možná dostáváme ke klíči k současným lidským populacím.

Čtěte také

Podle něj je možné, že už tenkrát byl člověk schopen měnit krajinu. Otázkou zůstává, zda byla lidská touha poznat nový kontinent vedená vnějšími, například ekologickými faktory, anebo spíš smyslem pro dobrodružství.

„Co když je to stejné, jako když opouštíme zeměkouli a cestujeme na Měsíc, nebo když posíláme sondu na Mars? ptá se antropolog na příčiny příchodu prvních Evropanů.

Málo trávy

„Zatímco východoafrická savana je plná poměrně vysoké trávy, kterou spásají stáda velkých kopytníků, Andalusie byla jiná tím, že tam byly keře a stromy. Trávy tam bylo výrazně méně, popisuje antropolog Lukáš Friedl. 

Čtěte také

Připomíná, že kvůli zmíněné mozaikovité krajině se lišila i skladba savců, které mohli první příchozí v Evropě lovit. Zřejmě si museli zvyknout i na vlhčí klima. 

„Naši předkové možná následovali stáda velkých kopytníků a ta je zavlekla do jiných oblastí. Zjistili, že tam můžou přežít a že je to z nějakého důvodu zajímavé, uvažuje badatel. 

Kolébka lidstva

Kromě úvah o příčině migrace člověka z Afriky do Evropy se studie vrací k otázce, kde se primárně vyvinul lidský rod. Vědci se už nedrží představy o savaně jako kolébce lidstva.

Zdá se, že naši dávní předkové se dokázali usídlit v různém typu krajiny. „Možná se tou dobou v Africe zhoršovalo klima, oscilovalo nahoru a dolů,“ přemítá Vladimír Sládek. 

„Naše schopnost být generalistou, nikoliv specialistou, je největší nástroj, který máme. Umožňuje přežívat ve všech typech prostředí. Do značné míry dokážeme přetvářet vnější podmínky kolem nás, upozorňuje Lukáš Friedl.

Čtěte také

„Také u raných homininů se ukázalo, že jsme pravděpodobně vznikli v deštném lese a savana tam nehrála takovou roli, jako jsme si mysleli, poznamenává Vladimír Sládek.

To se týká miocénu, období před 15 až 12 miliony let, kdy kontinenty vypadaly trochu jinak, než jak je známe dnes. 

Poslechněte si celou Laboratoř o prvních zástupcích rodu Homo v Evropě, životu v Africe před půl milionem let a stravě Homo sapiens v tropických deštných lesích jihovýchodní Asie. Debatují antropologové Vladimír Sládek a Lukáš Friedl a herečka Andrea Černá.  

Spustit audio

Související