Neandertálci mohli pohřbívat své mrtvé, dokládají to vykopávky z Iráku

Jeskyně Šanidar v iráckém Kurdistánu je známá nálezem koster neandertálců. Nově nalezená kostra je stará nejméně 70 tisíc let, patřila zřejmě dospělému muži středního až staršího věku. Uspořádání těl a kamenů nahrává podle vědců z Cambridge vedených antropoložkou Emmou Pomeroy Soleckého hypotéze, že se v jeskyni mohly odehrávat pohřební rituály.

Vzrušující objev

Otázka, zda v jeskyni neandertálci pohřbívali své mrtvé, možná dokonce opakovaně, názorově rozdělila vědeckou komunitu. „Šanidarští neandertálci nám otevřeli řadu fakticky vzrušujících témat,“ říká antropolog Vladimír Sládek. Podle něj nalezené kostry otevírají otázky, jako je vědomý vztah ke smrti a rituálům, míra sociálního cítění nebo sociální péče, jejich míry agresivity, a také mění náš pohled na neandertálce.

Čtěte také

Neandertálci měli oblíbené místo u pobřeží dnešní Normandie

„Všechny výzkumy, které se od šanidarského nálezu začaly objevovat, poukázaly na to, že neandertálci pravděpodobně měli velmi sofistikovanou kulturu, velmi sofistikované chování a jednání, že i vztah ke smrti a péči byl velmi dobře propracovaný,“ míní vědec. Soleckého výzkum podle něj také akcentuje zatím nezodpovězenou otázku, proč neandertálci vymřeli.

Další možností, jak zjistit něco nového o neandertálcích, je i využití moderních metod genetiky a molekulární biologie. „Takzvaná archaická DNA je dnes velmi v kurzu. Jsme schopni získat DNA neandertálců a na základě toho zjistit, jestli se křížili s moderním člověkem,“ popisuje etolog a antropolog Jan Havlíček.

Květinová výzdoba

Někteří odpůrci Soleckého představy o pohřbívání u neandertálců nabízeli hypotézu, že v některých částech jeskyně v Šanidaru spadl strop. To ale podle Sládka nemusí být v rozporu s možností pohřbu. „Strop padal v určitých klimatických cyklech. Ty nálezy jsou z jiného klimatického cyklu, než kdy strop spadl. Ale pak tam našel kumulaci ostatků, hlavně Šanidar 4, u které zjistil, když po letech udělali analýzu stop po rostlinách, že byl obklopen květinami,“ připomíná antropolog.

Čtěte také

Homo erectus běžel bez vody za lovnou zvěří i přes 5 hodin. Umí to i domorodí lovci z Kalahari

Zatím nezodpovězenou otázkou pro badatelský tým tedy zůstává, jak se dostal do jeskyně pyl a jestli ho tam případně vědci nepřinesli sami na botách či oblečení. Pyl se začal zpracovávat s velkým časovým odstupem po Soleckého misi a vědci se teď nově snaží doložit jeho původ.

Nově nalezená kostra ze Šanidaru utvrdila tým z Cambridge v názoru, že pohřby se v jeskyni konat mohly. „Vypadá to, že není v pozici, aby tam náhodně upadla mrtvá, ale že byla uložená do hrobu. Je to nový doklad pro původní Soleckého hypotézu,“ soudí Havlíček. Pro ověření hypotézy, zda neandertálci pohřbívali své mrtvé, je i podle něj klíčový právě rozbor pylu z květin, který nález obklopoval. 

Hold objeviteli

Tým vedený Emmou Pomeroy zahájil v jeskyni Šanidar výzkum v roce 2014. Dva dny poté museli archeologové vykopávky přerušit kvůli ofenzívě radikálů z hnutí Islámský stát. Teprve v roce 2016 se našly části končetin a později kompletní lebka i další části těla neandertálského muže.  

Čtěte také

Tempo mutací je u člověka pomalejší než u lidoopů

Propagátor kultury neandertálců ze Šanidaru, archeolog Ralph Solecki, zemřel v roce 2019 ve věku 101 let. Nedožil se sice publikace článku v časopise Antiquity, ale o novém nálezu věděl.

„Autoři studie, kteří touto prací vzdávají Soleckého týmu hold, s ním do posledních let diskutovali. I když mu bylo hodně přes devadesát, stále s nimi čile komunikoval a měl velkou radost, že místo bylo znovu objeveno,” připomíná Havlíček.

Zahloubené jámy

Šanidarští neandertálci zřejmě nejsou jedinou stopou k poznání jejich kultury. „Pokládali ty jedince do zahloubené jámy a je tam i orientační bod, kolem kterého místo stavěli,“ vysvětluje Sládek.

Za další příklad vztahu neandertálců k pohřebním rituálům považuje vykopávky z izraelské lokality Kebara, kde vědce rovněž zaujala poloha nalezené kostry v jámě.

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které antropologové Vladimír Sládek a Jan Havlíček a herečka Martina Hudečková debatují také o tom, co jedli australopithekové a jak dopadlo setkání neandertálců s moderními lidmi.