Neandertálci měli oblíbené místo u pobřeží dnešní Normandie
Neandertálci zřejmě pořádali po dlouhá tisíciletí výpravy na dnešní ostrov Jersey. Vědci zjistili, že se tam opakovaně vraceli v obdobích mezi 180 - 40 tisíci lety před naším letopočtem. Studii o tom zveřejnil časopis Antiquity. Archeologické nálezy z jeskyně dokládají delší pobyt neandertálců na planetě, než jsme předpokládali.
Cílem archeologů na ostrově, který leží u pobřeží severní Francie a patří britské správě, byla slavná lokalita La Cotte de St Brelade a její okolí. Zjistili, že neandertálci se tam vraceli jak v ledových dobách, tak když se výrazně oteplovalo, začalo se měnit klima a krajina.
„Studie je pozoruhodná tím, že ukazuje, jak vypadá lidská civilizace, když trvá 200 tisíc let. To je pro nás neuvěřitelná časová škála,“ říká biolog Viktor Žárský. Připomíná, že na uvedeném místě mohli autoři studie dobře sledovat pokrok neandertálské civilizace. V nejhlubších vrstvách se našly primitivní nástroje a v dalších je patrné zlepšování technologií.
Archeologové znovu prohlédávali jednotlivé geologické vrstvy a zkoumali lidské artefakty i mamutí kosti nalezené u tamních žulových útesů v 70. letech 20. století. Snažili se také identifikovat, odkud byly nerosty, který neandertálci používali k výrobě nástrojů, a zkoumali geologii pobřeží.
Magické skalisko
Ostrov Jersey v době, kdy na něj naši dávní příbuzní cestovali, ještě ostrovem nebyl. Pozoruhodné je, že tam neandertálci sídlili v dobách ledových i meziledových.
„Přes časovou propast je tvar skaliska, kde se nachází jeskyně, zřejmě přitahoval,“ uvažuje biolog. Podle autorů studie je tato lokalita také jedním z míst na světě, kde žili zřejmě i poslední neandertálci. Badatelé díky současným výzkumům prodloužili dobu výskytu neandertálců v Evropě o 8000 let blíž našemu letopočtu, tedy do doby, kdy se už potkávali s našimi přímými předky.
Poslední glaciál
Výběžek, kde se nachází zkoumaná skála, zůstal součástí pevniny, dnešní Normandie, zřejmě až do poslední doby ledové. Součástí studie jsou proto také úvahy o vlivech změn klimatu na neandertálské populace.
„My moderní lidé, jsme začali pronikat do Evropy právě v době posledního glaciálu. Následovalo teplejší období, které postupně umožnilo vznik velkých civilizací,“ říká Viktor Žárský.
Co bylo hlavním motivem návratů neandertálců na dnešní ostrov Jersey, není známo. Je možné, že u pobřeží vyhledávali odpočinek a teplo, návrat na oblíbená místa jim možná také dodával pravidelný životní rytmus: „Neadertálci trpěli jistou formou autismu,“ připomíná vědec.
Nedá se také vyloučit, že ve skalách u dnešní Normandie měli neandertálci své kultovní oblasti. Odborníci ale připouštějí, že neandertálci také prostě jen mohli být sentimentální a mít vkus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.