Neandertálci nebyli o nic hloupější než lidé
Neurážejte se, ale vaši předkové nebyli podle vědců pravděpodobně inteligentnější než neandertálci. Podle izraelského deníku Haaretz citujícího agenturu Reuters vydala nedávno dvojice výzkumníků zprávu vycházející z podrobného rozboru důkazů o schopnostech neandertálců.
Jsou to naši nejbližší, ale vymřelí příbuzní. Lidé jim poprvé zkřížili cestu asi před čtyřiceti tisíci lety. Podle autorů výzkumu, které Reuters cituje, nálezy ukazují, že neandertálci byli všechno jiné než neschopní tupci, jak se dosud často soudilo.
Jde především o složité lovecké postupy, které vyžadují skupinové úsilí a plánování předem. Neandertálci se pravděpodobně domlouvali mluveným jazykem, užívali barvy, kterými si malovali tělo, nosili zřejmě jako přívěsky symbolické objekty jako orlí spáry a děrované zvířecí zuby, a důmyslně využívali ohně.
Archeolog Will Roebroeks z univerzity v nizozemském Leidenu řekl, že se nenašly důkazy svědčící o údajné technologické, sociální a poznávací méněcennosti neandertálců ve srovnání s jejich lidskými současníky. Představa o divoších vyzbrojených klacky, kteří postupně vymizeli, když se v jejich světě objevili modernější lidé, už je velmi dlouho zastaralá, píše Haaretz.
Neandertálci prospívali v Evropě i Asii přibližně před 350 tisíci až 40 tisíci lety, ale ztratili se krátce poté, co se do Evropy přistěhovali z Afriky první lidé, jako jsme my. Spousta vědců tvrdila, že neandertálci byli příliš hloupí, nemotorní a neschopní, aby přežili soutěž s chytrými a vynalézavými lidmi, kteří vpadli na jejich území.
Paola Villová, která pracuje v muzeu dějin přírody na univerzitě v americkém Coloradu, říká, že pravda je daleko složitější. Genetické důkazy svědčí o tom, že neandertálci a první moderní lidé se křížili. Muži pocházející z takového spojení byli pravděpodobně neplodní, což mohlo přispět k úbytku neandertálské populace.
Její zbytky se asi nakonec rozplynuly ve větší lidské společnosti. Tento proces trval podle Paoly Villové několik tisíc let. A tak se dá říci, že v jistém smyslu neandertálci úplně nevymřeli, protože jejich geny se dají najít v dědičné výbavě současných lidí.
Mezi oběma druhy bylo několik anatomických rozdílů – Homo neanderthalensis byl statnější a měl mohutné obočí na rozdíl od Homo sapiens, který vypadal úhledněji. Těla neandertálců byla kratší a zavalitější než u jejich lidských současníků a střední část obličeje byla větší a měla rozlehlejší nos.
Američanka Paola Villová a Holanďan Will Roebroeks uvedli také několik zajímavých schopností neandertálců. Oba upozornili na archeologická naleziště v Evropě – jedno z nich je v jihozápadní Francii, kde neandertálci dokázali pravděpodobně uštvat zubry k smrti, když je nahnali do propadlé země.
Na Normanských ostrovech se na dně strže našly zbytky mamutů a srstnatých nosorožců, kteří byli zřejmě terčem organizovaného lovů neandertálců.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
