Co přinese Trumpovo ultimátum? Putin má větší plány než jen válku, obává se Rádio Svobodná Evropa
Americký prezident Donald Trump ostře varoval Kreml, oznámil dodávky zbraní Ukrajině přes Evropu a prohlásil, že na Rusko uvalí „velmi tvrdé sankce“, jestli Moskva do padesáti dnů neuzavře s Kyjevem dohodu. Neupřesnil sice, zda má na mysli příměří, nebo dohodu o míru, ale analytici jsou přesvědčeni, že Rusko neposlechne, píše na svém webu Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.
Cíle Vladimira Putina jsou zjevně vyšší než jen dobýt část Ukrajiny – dal jasně najevo, že si ji chce podrobit celou, oslabit NATO i Západ a v částech Evropy obnovit vliv Moskvy.
Bezprostřednější cíl se však týká území. Rusko okupuje zhruba 20 procent Ukrajiny, včetně Krymu, a nepravdivě tvrdí, že ruské jsou i Luhansk, Doněck, Záporoží a Cherson. Ruský prezident požaduje, aby Ukrajina tyto oblasti opustila, což je pro ni nepřijatelné.
Čtěte také
Jako jeden z prvních reagoval na Trumpovo ultimátum ruský poslanec Konstantin Kosačjov slovy, že „za 50 dní se toho může na bojišti hodně změnit“. Rusko může ofenzivu ještě víc vystupňovat a obsadit další regiony, jako je charkovský nebo sumský.
Situace se však během šesti týdnů může změnit jen do určité míry. Rusko vítězí za cenu obrovských ztrát a podle odhadů má od začátku války už skoro milion mrtvých a raněných.
Moskva rozhodně nemůže do září obsadit zbývající části oněch čtyř oblastí, včetně hlavních měst Záporoží a Chersonu. Putin si však nad nimi může chtít zajistit kontrolu písemně ještě před případnou dohodou.
Podle bývalého opozičního ruského poslance Dmitrije Gudkova je jasné, že šéf Kremlu žádné příměří nechce. „Minimálně dokud neovládne všechny regiony, které jsou v jeho verzi ruské ústavy označovány za ruské. A to by v podstatě znamenalo ukrajinskou kapitulaci,“ upozorňuje Gudkov.
Bude válka pokračovat?
Trump dal Putinovi ultimátum vůbec poprvé a to se ruskému prezidentovi zjevně nelíbí. Není však jasné, zda to zvyšuje, nebo snižuje naděje na dohodu. Putin se o ultimátu nikdy nezmínil, ale náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov je označil za nepřijatelné.
„Pokud svých cílů nemůžeme dosáhnout diplomatickou cestou, bude válka pokračovat,“ zdůraznil.
Kreml možná doufá, že Trumpův protiputinovský postoj není neotřesitelný a že když k dohodě v září nedojde, americký prezident znovu přičte část viny Ukrajině.
K převažujícím názorům v Rusku patří, že současný Trumpův obrat je jen přechodný a zvýšená pomoc Ukrajině je „pouze manévr, který má zvýšit tlak na Putina, aby se zjistilo, zda přinese nějaké výsledky,“ napsala analytička Carnegieho nadace ve Washingtonu Tatiana Stanovaja na platformě X.
Čtěte také
Zastánci tohoto názoru soudí, že až bude jasné, že tento tlak je neúčinný, což bude brzy, Trump se opět vrátí k diplomacii. Aby dosáhl nějakého kompromisu, bude naléhat i na Ukrajinu. Existují však nejméně dva důvody, proč hrozba sankcí Putina nepřiměje ani k jednání s Ukrajinou, ani k pozastavení či ukončení války.
Zaprvé není jasné, jak by fungovala Trumpova cla nebo sankce vůči zemím, které nakupují ruskou ropu. Jejími hlavními odběrateli jsou Čína a Indie a očekávat, že budou na Putina vyvíjet tlak, je naivní.
Druhým důvodem je, že Rusko zatím západní sankce zvládá a prezentuje to jako úspěch své verze, podle které vede obrannou válku se Západem a vyhrává. Putin by proto nerad ustupoval hrozbě cel, kdyby to nebylo nezbytně nutné. Totéž může platit i v případě zvýšení amerických dodávek zbraní Ukrajině, které zaplatí spojenci v NATO.
Čtěte také
V Rusku převládá názor, že „Putinovu strategii donutit Kyjev ke kapitulaci všemi dostupnými prostředky nezmění nic,“ napsala politoložka Stanovaja.
Také ředitel Střediska Carnegieho nadace pro Rusko a Eurasii Alexander Gabujev soudí, že „Putin se svého válečného optimismu nevzdá, protože je přesvědčen, že Trump nemá v rukou dost karet. Proto nemá zájem o dohodu, kterou by si sám nenadiktoval“, cituje Gabujeva Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.
Poslechněte si všechna témata Světa ve 20 minutách. Ruští špioni pronikli do všech částí společnosti v Británii. Běloruská opozice je stále roztříštěná. Trumpova vláda odtajnila spisy Martina Luthera Kinga navzdory nesouhlasu rodiny. Lze v Sýrii udělat řádné vojáky z bývalých teroristů?
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
