Západoafričané zřejmě 140 tisíc let neměnili pazourky. Zůstaly jim i v době, kdy jinde začínalo zemědělství

V pobřežní oblasti západní Afriky, kam se vypravili autoři studie, střední doba kamenná trvala možná déle než jinde, vypadá to, že tam dlouhých 140 tisíc let lidé používali stále stejné nástroje. Článek o tom vyšel v odborném časopise Nature Ecology and Evolution.

Protože lidská kultura stojí na inovacích, badatele překvapuje, že populace Homo sapiens v některých oblastech Afriky zůstala konzervativní, zatímco jinde na kontinentě i ve světě technologie pokročily.

„Před 10 tisíci lety jsme na Blízkém východě a v Evropě už měli zemědělství, keramiku a komplexní, strukturované společnosti, známky toho máme i z východní a jižní Afriky,“ upozorňuje antropolog Vladimír Sládek.

Přívětivá krajina

Čtěte také

Lepší nástroje lovců a sběračů v Africe souvisely se změnami v krajině

Východní a jižní Afriku, kde byla krajina sušší a savana se tam objevila později, vědci považují za klíčový region pro vývoj lidského druhu. Ve střední době kamenné, které se studie týká, pak Homo sapiens osídlil i další části Afriky.

V její západní části možná pak lidé žili dlouho v ekologicky a klimaticky přívětivých podmínkách a neměli důvod příliš měnit návyky. Západ a střed Afriky ale zároveň není tak probádaný jako jih a další oblasti, kde výzkumy vedli především Britové.

„Jde o politicky nestabilní oblasti,“ vysvětluje antropolog Lukáš Friedl. Teprve v posledních letech antropologický výzkum pokročil také v Mozambiku na jihovýchodě Afriky, který býval portugalskou kolonií.

Důvod k inovacím

Archeologové každopádně nezůstali u předpokladu, že by k inovacím ve vývoji lidstva docházelo pořád. „I z jiných příkladů víme, že tomu tak není, technologie je adaptivní prvek kultury,“ podotýká Friedl.

Důvodem inovací v evoluci člověka byly podle něj obvykle ekologické změny. Změna prostředí představuje tlak, kvůli němuž přichází lidstvo s něčím novým.

„Pokud máme dostačující technologii, abychom úspěšně přežívali a rozmnožovali se v daném prostředí, nemáme moc důvodů něco zlepšovat,“ poznamenává Friedl k výsledkům západoafrické studie.

Rotační mlýnky

Důvodem absence nálezů modernějších nástrojů může být i to, že v dané oblasti Senegalu se nachází deštný les. „To není příliš přívětivé prostředí na to, aby se zachovaly dobře stratifikované nálezy jako ve východní Africe,“ upozorňuje Vladimír Sládek.

Čtěte také

V severní Číně se našla neznámá pravěká kultura. Lidé tam hojně užívali okrovou barvu

Ani on ale nevylučuje možnost, že obyvatelé západní Afriky zůstali v době kamenné dlouho bez kontaktu s jinými africkými populacemi a že se svými nástroji byli spokojení. „Co když ti lidé změnu prostě nechtěli?“ uvažuje vědec.

Ilustruje to příkladem ze současné Afriky. Zatímco v Súdánu už od doby římské lidé používají k drcení obilí rotační mlýnky, v Etiopii trvají na ručních zrnotěrkách, aby nepřišli o vlastní kulturní identitu.

„Ženy vstávají v jednu hodinu ráno a melou čtyři až pět hodin. Narůstá jim populace a to řeší tím, že zrnotěrky zvětšují,“ popisuje vědec. V Súdánu tutéž úrodu zpracují za hodinu.

Proč obyvatelé západní Afriky z doby kamenné zřejmě 140 tisíc let nevyhledávali inovace? Co odhalila DNA pravěkého člověka nalezená v zubu jelena? Co věděli šamani z doby bronzové o drogách? Poslechněte si celou reprízu Laboratoře. Debatují antropologové Lukáš Friedl a Vladimír Sládek, spoluúčinkuje herečka Martina Hudečková.