Jak se stát dřevem? Vědci se snaží porozumět, co určuje sílu stonku či kmene
Kmenové buňky jsou důležitým oborem pro medicínský výzkum. Badatelé z Connecticutu upozornili na jejich význam také u rostlin. Ovlivňují totiž to, zda se u rostliny vyvine slabší, nebo silnější stonek a u stromů kmen.
Rostlina dokáže dát pokyn k vytvoření silnějšího stonku v řádu týdnů. Je tím silnější, čím víc sílí cévní svazky, které také rozvážejí v rostlině vodu a živiny. Pomáhá jí to odolávat větru.
„Dřeva z vodivých pletiv tvoří 70 až 80 procent veškerého živého materiálu na planetě,“ upozorňuje na význam studie rostlinný a buněčný biolog Matouš Glanc. Z pletiv máme stavební materiál i palivo.
Síť signálů
„Rostlina může zvadnout, zmokne, položí se, ale pak se zase postaví... Potom si ovšem mnohé rostliny vybudují dřevo,“ popisuje Fatima Cvrčková.
Dřevo si v pokusu dokázala vyrobit i mezi vědci oblíbená brukvovitá rostlina – huseníček.
Autoři na ní popsali funkci konkrétního genu, který se podílí na rozhodování o dřevnatění stonku.
Významným hráčem ve složitější síti signálů, které ho ovlivňují, je víceúčelová molekula, rostlinný hormon auxin. „Podílí se i na rozhodování, kde se dá založit dřevo,“ říká vědkyně.
Širší kmen
„Kdybychom dokázali zařídit, aby stromy měly širší kmen, má to řadu potenciálních výhod,“ odhaduje Matouš Glanc. Farmáři by například mohli šlechtit kedlubny, které nebudou tak snadno dřevnatět.
Růst rostlin je poměrně rychlý. „Třeba vistárie roste tak rychle, že je schopná během týdenní dovolené proniknout ventilací do sousedova bytu,“ uvádí příklad Fatima Cvrčková. Také drobné semenáčky huseníčku se ohnou do druhého dne podle gravitace.
Co rozhoduje o tom, že rostliny dřevnatí? Podle jakých pravidel hnije dřevo? Může hudba vylepšit růst rostlin? Debatují buněční a rostlinní biologové Fatima Cvrčková a Matouš Glanc, spoluúčinkuje herec Ondřej Kepka. Moderuje Martina Mašková.
Související
-
Když tisíciletý špalek neshoří. Vědci a byznys testují pohřbívání dřeva jako způsob omezování emisí
Vědci prozkoumali 3775 let starý špalek, který vykopali z půdy. Jde o skvělý rezervoár oxidu uhličitého, což odborníky i inovátory inspiruje k nové metodě snižování emisí.
-
Vědci mapovali stěhování stromů. Vrba je větší světoběžník než jasan
Rostliny se snaží chránit před dopady klimatické změny podobně jako lidé nebo zvířata. Badatelé to potvrdili během studie věnované šíření stromů od poslední doby ledové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
