Vědci mapovali stěhování stromů. Vrba je větší světoběžník než jasan

22. duben 2023

Rostliny se snaží chránit před dopady klimatické změny podobně jako lidé nebo zvířata. Badatelé z několika světových institucí to potvrdili na základě nálezů z usazenin z posledních zhruba 20 tisíc let. Zmapovali tak šíření stromů od poslední době ledové. 

I když mají stromy kořeny, některé z nich se dokážou přestěhovat. V posledních letech se proto posunuly do areálů, ve kterých by jim to teplotně lépe vyhovovalo. 

Čtěte také

Například olše nebo smrk se už po ústupu ledovců asi před 12 tisíci lety přestěhovaly severněji, aby mohly dál žít v relativně chladném prostředí. Změněné klima na jihu jim nevyhovovalo. 

Jasan má menší schopnost dostat svá objemná semena dál do světa. Naopak vrba s menšími semeny, se šíří lépe. Neznamená to ale, že by byla úspěšnější než třeba jasan, který ji obvykle přeroste. 

Podrobný článek o tom, jak se měnily areály rostlin poté, co odezněla poslední doba ledová, zveřejnil odborný časopis PNAS. Je z něj patrné, že rostliny jsou konzervativní, obvykle chtějí zůstat ve svých klimatických nikách. 

V předpolí ledovce

Během poslední doby ledové bylo naše území v předpolí ledovce, stromy zde téměř nerostly. Vydrželo tu jen pár nejodolnějších druhů, které zřejmě netvořily lesy, nebo jen v omezené míře.

V Africe byla tehdy situace jiná. „Klima tam tou dobou bylo trochu sušší, a tak tropických pralesů ubylo a rozšířily se savany,“ vysvětluje rostlinná ekoložka Jitka Klimešová, která nedávno bádala na jihu Afriky.

Poměr savan a lesní vegetace se v Africe měnil s intenzitou monzunu. Oblast Sahelu byla díky intenzívnějšímu letnímu monzunu v minulosti vlhčí než dnes, savany byly na severu kontinentu.

K takovým cyklickým změnám dochází v řádu tisíců let. Souvisí to se změnou přísunu sluneční energie. Stejný mechanismus řídí střídání dob ledových a meziledových.

Překročit Alpy

Střídání dob ledových a meziledových bylo za posledních asi 2,6 milionů let zatím několik desítek, a tyto cykly se stále opakují. 

Na klima náročnější rostliny obvykle před dobami ledovými utíkaly na jih, a pak se postupně vracely. „V Evropě máme Alpy, překročit je pro rostliny nebylo snadné,“ uvádí příklad ekoložka. 

Čtěte také

 Některé dřeviny se už na naše území nevrátily, zůstaly v jižní Evropě. Jedle, borovice nebo smrk jsou u nás druhově méně početné než tam. 

„Ve Španělsku, Itálii nebo Řecku má každý tento druh stromu příbuzné,“ potvrzuje geobotanik a vegetační ekolog Radim Hédl.

Upozorňuje, že například jedlí je v Evropě pět až šest a jen jedna se vyskytuje severně od Alp. Jsou to ale relikty, rozšířené obvykle na menších plochách. 

Podle Hédlova mínění ale klimatická refugia severně od Alp být mohla.

Výhoda pohoří

Autory studie také zajímalo, v jakých ekosystémech se stromy nejlépe udrží, respektive už udržely. Zjistili, že se to týká pohoří.

„Na horách najdeme na menší rozloze více typů prostředí, kde se můžou rostliny schovat před mrazem,“ upozorňuje Jitka Klimešová.

Zatímco na jižním svahu bývá tepleji, na severní svahy nebo do horských údolí můžou zamířit rostliny, kterým vyšší teploty vadí.

„Může se ale stát, že nějaký strom své místo nenajde, protože je všude příliš teplo,“ varuje bioložka. 

Stěhování hub

„Může být těžké najít místo, kde může dřevina nerušeně růst, dokud není dost velká, aby začala produkovat semena a šířila se dál,“ dodává Klimešová.

Otázkou zůstává, zda se spolu se stromy kvůli klimatické změně budou stěhovat i houby. Soužití s nimi bývá pro řadu stromů nezbytné.

„Houbám to bude celkem jedno,“ míní Radim Hédl. Vědci připomínají, že se houby uchytí obvykle snadněji než stromy.

Mírná zóna

Rostlinná ekoložka upozorňuje, v Česku nejsme na okraji rozšíření dřevin, žijí tu v mírné zóně.

Čtěte také

„Naopak v Turecku, kde je hodně teplo a sucho, rostou dřeviny na okraji areálu, můžou tam vyhynout,“ varuje vědkyně.

To, jak se šířila semena stromů po skončení poslední doby ledové před 10 tisíci lety, se dá už jen těžko zopakovat. S postupem civilizace je to čím dál obtížnější. 

„Tenkrát tu člověk pobíhal v tlupách, a šíření stromů nebránil. Dnes, kdy jsou všude pole, dálnice a města, může být pro strom obtížné dostat semena na výhodné místo,“ uzavírá Klimešová.

Kam a proč se stěhují stromy? Co může pomoci zemědělcům ubrat dusíkatá hnojiva? Proč vědci učí tabák vyrábět feromony? Debatují rostlinná ekoložka Jitka Klimešová, geobotanik a vegetační ekolog Radim Hédl a herec a kouzelník Roman Štabrňák.

Spustit audio

Související