Také kojoti umí dělat psí oči. Psovité šelmy je používaly dřív, než přišel člověk
Výraz tváře, kterému říkáme psí oči, není jen doménou psů. Badatelé z Baylor University ho pozorovali i u dalších volně žijících psovitých šelem, například u kojotů, psů hyenovitých nebo šakalů. Není proto pravděpodobné, že souvisí pouze se zdomácněním psa.
Když se vnitřní část obočí u psa zvedne a vnější část oka posune dozadu, u člověka to vyvolává sympatie. „Donedávna si vědci mysleli, že když byli psi roztomilí, dostávali lepší potravu nebo zacházení,“ připomíná evoluční biolog Lukáš Kratochvíl.
Jenže nová studie říká, že zvířata podobný výraz tváře ukazují v jiných kontextech. „Nejen když se dívají na pána nebo na sebe, ale i když jsou sama,“ upozorňuje Kratochvíl. Článek o tom zveřejnil odborný časopis Royal Society Open Science.
Sdílení emocí
Tvářová mimika je typická pro všechny savce. Míra, jakou vyjadřují emoce obličejem, se u nich ale liší. „Silná je tato schopnost hlavně ve skupinách, kde je větší potřeba sdílet emoční stavy,“ vysvětluje zoolog a odborník na vlky Pavel Hulva.
Vlci podobný výraz tváře dříve také používali. Proč tuto schopnost ztratili, se neví. „Třeba mají jinak posazené oči, tak už to nepotřebují,“ říká Lukáš Kratochvíl. Můžou ale signalizovat submisivní postavení jinak, třeba nastavováním břicha, mají také jiný akustický repertoár.
Oční bělmo
Zdomácnění psa probíhalo řadu tisíciletí. „Ze začátku tady určitě nebyla gaučová plemena, začínalo to spíš spoluprací při lovu. Možná je sbližování přes komunikaci očima velmi staré,“ uvažuje Pavel Hulva.
„Měli jsme doma lišáka a psí oči uměl dělat hodně dobře, bude to asi obecný juvenilní znak,“ dodává vědec s tím, že pohled lišky je zároveň trochu kočičí, má svislé zornice.
Poukazuje i na to, že člověk má světlé bělmo, je proto patrné, kam směřuje jeho pohled. „Zřejmě se to vlci, předkové psů, naučili číst,“ uvažuje vědec. Zatímco u většiny savců je oční bělmo tmavé, u psů je také světlé, což souvisí s koevolucí lidí a psovitých šelem.
Které šelmy umí dělat psí oči? Čím je zajímavý nález ostatků vlka starého 44 tisíc let? Jaký rytmus naší mluvy vyhovuje psům? Poslechněte si celou Laboratoř. Moderuje Martina Mašková, debatují biologové Pavel Hulva a Lukáš Kratochvíl, spoluúčinkuje herečka Martina Hudečková.
Související
-
Malí školáci lépe čtou v přítomnosti psa, zvládli i složitější texty
O tom, jak pes zachází s čísly, příspívá k duševnímu zdraví a čtenářské gramotnosti. Účinkují Evžen Kůs, Jan Havlíček a Zuzana Vejvodová. Moderuje Martina Mašková.
-
Pes v pravěku zdomácněl nejspíš díky ženám. Na Sibiři s lidmi žije nejméně 23 000 let
Nová srovnávací studie třídí výsledky výzkumů, které se týkají soužití člověka a psů. O domestikací psů u přírodních národů mnohdy rozhodlo to, jak zvíře přijaly ženy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.