Listová zelenina a červená řepa zřejmě pomáhají chránit oči

Makulární degenerací trpíme zpravidla po padesátce a zatím se na ni nenašel účinný lék. Nejde o klasickou poruchu, jako je naše dalekozrakost nebo krátkozrakost, ale o neurodenegerativní nemoc, která se projevuje rozmazaným viděním a u někoho může vést až ke slepotě.

Australané z uvedené populační studie zjistili, že lidé, kteří jedli víc listové zeleniny a červené řepy, měli toto oční onemocnění později a méně často.

Dusičnany a jejich pro a proti

Autoři studie zvažují, zda to není vlivem dusičnanů. U pokusných osob, které konzumovaly denně 100 – 142 mg dusičnanů z listové zeleniny, bylo riziko časného nástupu nemoci o 35 % nižší než u těch, které jedly méně než 68 mg za den.​ Pacientům, u nichž se nemoc rozvinula, už uvedená zelenina nepomohla.

Ve špenátu je asi 20 mg dusičnanů na 100 g|foto: Fotobanka Pixabay

„Ve špenátu je asi 20 mg dusičnanů na 100 g, u červené řepy je to 15 mg,“ upozorňuje bioinformatik a molekulární genetik Jan Pačes. Dodává, že vědci ale neměli možnost ověřit přesný mechanismus účinku zeleniny experimentálně, zatím jde jen o statistiku. 

„Mě tato studie nepřesvědčila, že to je dáno vlivem dusičnanů, které tam jsou přítomny. Naopak my jsme se vždycky ve škole učili, že větší množství dusičnanů v potravinách je špatné, protože se tam můžou transformovat, v těle se můžou tvořit nitrosaminy, které pak škodí,“ argumentuje chemik a toxikolog Petr Klusoň. Upozorňuje na to, že dusičnany se k nám dostávají mimo jiné z uzenářských výrobků.

Hodina pohledu do dálky

Jan Pačes poukazuje zvláště na dusičnany, které k nám proudí z hnojiv. Dodává také, že na náš zrak nemá vliv jen jídelníček. Vidění se nám zhoršuje i kvůli špatnému životnímu stylu:

„Čteme nebo se díváme do počítačů, jsme pořád v místnostech. Abychom správně viděli, bylo by potřeba naše oči trénovat, strávit denně hodinku tím, abychom hleděli do dálky,“ dodává biolog.

Zprávu o pozitivních účincích listové zeleniny a červené řepy zveřejnil australský Westmead Institute for Medical Research. Byla jedním z mnoha výsledků patnáctiletého sběru dat o vlivu jídelníčku a životního stylu na zdraví. Zúčastnilo se ho přes 2000 Australanů nad 49 let věku.

Poslechněte si celou Laboratoř, kde chemik Petr Klusoň, molekulární biolog Jan Pačes a herec Kajetán Písařovic diskutují také o unikátních přepínačích v mozku a gelu proti pesticidům.