Listová zelenina a červená řepa zřejmě pomáhají chránit oči
Australští vědci z dlouhodobé studie na pacientech vyvodili, že konzumace listové zeleniny a červené řepy snižuje riziko, že nás předčasně postihne poškození oční sítnice zvané makulární degenerace. Při ní odumírají neurony na sítnici a zrak se tak postupně zhoršuje.
Makulární degenerací trpíme zpravidla po padesátce a zatím se na ni nenašel účinný lék. Nejde o klasickou poruchu, jako je naše dalekozrakost nebo krátkozrakost, ale o neurodenegerativní nemoc, která se projevuje rozmazaným viděním a u někoho může vést až ke slepotě.
Australané z uvedené populační studie zjistili, že lidé, kteří jedli víc listové zeleniny a červené řepy, měli toto oční onemocnění později a méně často.
Dusičnany a jejich pro a proti
Autoři studie zvažují, zda to není vlivem dusičnanů. U pokusných osob, které konzumovaly denně 100 – 142 mg dusičnanů z listové zeleniny, bylo riziko časného nástupu nemoci o 35 % nižší než u těch, které jedly méně než 68 mg za den. Pacientům, u nichž se nemoc rozvinula, už uvedená zelenina nepomohla.
„Ve špenátu je asi 20 mg dusičnanů na 100 g, u červené řepy je to 15 mg,“ upozorňuje bioinformatik a molekulární genetik Jan Pačes. Dodává, že vědci ale neměli možnost ověřit přesný mechanismus účinku zeleniny experimentálně, zatím jde jen o statistiku.
„Mě tato studie nepřesvědčila, že to je dáno vlivem dusičnanů, které tam jsou přítomny. Naopak my jsme se vždycky ve škole učili, že větší množství dusičnanů v potravinách je špatné, protože se tam můžou transformovat, v těle se můžou tvořit nitrosaminy, které pak škodí,“ argumentuje chemik a toxikolog Petr Klusoň. Upozorňuje na to, že dusičnany se k nám dostávají mimo jiné z uzenářských výrobků.
Hodina pohledu do dálky
Jan Pačes poukazuje zvláště na dusičnany, které k nám proudí z hnojiv. Dodává také, že na náš zrak nemá vliv jen jídelníček. Vidění se nám zhoršuje i kvůli špatnému životnímu stylu:
„Čteme nebo se díváme do počítačů, jsme pořád v místnostech. Abychom správně viděli, bylo by potřeba naše oči trénovat, strávit denně hodinku tím, abychom hleděli do dálky,“ dodává biolog.
Zprávu o pozitivních účincích listové zeleniny a červené řepy zveřejnil australský Westmead Institute for Medical Research. Byla jedním z mnoha výsledků patnáctiletého sběru dat o vlivu jídelníčku a životního stylu na zdraví. Zúčastnilo se ho přes 2000 Australanů nad 49 let věku.
Poslechněte si celou Laboratoř, kde chemik Petr Klusoň, molekulární biolog Jan Pačes a herec Kajetán Písařovic diskutují také o unikátních přepínačích v mozku a gelu proti pesticidům.
Související
-
O fungování lidského mozku s neurobiologem Františkem Vyskočilem
Jaký je rozdíl mezi fungováním mozku ženy a muže? Jak se to projevuje v běžném životě? Hostem magazínu je neurobiolog a popularizátor vědy František Vyskočil.
-
Stírá se rozdíl mezi dnem a nocí. Sviťme účelně a šetrně, vyzývá astronom
Světelné znečištění se dnes týká většiny obyvatel zemí vyspělého světa. Má dopady na naše zdraví, bezpečnost, životní prostředí a stojí mnoho peněz i energie.
-
Mít v knihovně mapu nebo atlas bylo snem všech bohatých, říká historička Eva Semotanová
Hostem Studia Leonardo byla historička a vysokoškolská pedagožka Eva Semotanová, odbornice na historickou geografii a dějiny kartografie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.