Stírá se rozdíl mezi dnem a nocí. Sviťme účelně a šetrně, vyzývá astronom

7. říjen 2018
Noční město, park, světelné znečištění

Světelné znečištění se dnes týká většiny obyvatel zemí vyspělého světa. Má dopady na naše zdraví, bezpečnost, životní prostředí a stojí mnoho peněz i energie.

„Ještě stále existují místa se tmou blízkou té přirozené, ale místo s úplnou tmou bez světelného znečištění už v Evropě nenajdeme,“ uvedl ve Studiu Leonardo astronom Michal Bareš.

Ten připomněl, že od okamžiku, kdy lidé začali používat oheň, si mohli posvítit, kdy chtěli. „Ale stále to byl poměrně vzácný zdroj světla.“

„Teprve s elektřinou se stalo umělé osvětlení velmi dostupné a začali jsme ho používat všude, kde žijí lidé. Až během 20. století se začíná mluvit o světelném znečištění jako o problému.“

Pojem světelné znečištění nemá striktní definici. Obecně se tím chápe souhrn veškerých negativních dopadů, které způsobuje umělé osvětlení, ať už je jeho zdroj jakýkoliv.
Michal Bareš

V České republice jsou tři oblasti tmavé oblohy: v Beskydech, v Jizerkách a na Manětínsku v západních Čechách. „Tam je tma ještě celkem zachovalá v porovnání s nočním prostředím jinde, například ve městech nebo vesnicích. V těchto lokalitách stojí za to noční prostředí chránit.“

„Problémem světelného znečištění bychom se měli zabývat, ale neznamená to, že bychom neměli svítit,“ vysvětlil astronom.

Dnešní technologie umožňují svítit účelně, ale zároveň šetrně k nočnímu prostředí. „To je také snahou iniciativy, kterou vyvíjí Česká astronomická společnost a další instituce: směřovat vývoj technologií nočního osvětlování tak, aby respektoval potřeby lidí, ale také chránil noční prostředí.“

Světelné znečištění se šíří desítky až stovky kilometrů. Velké město typu Praha je vidět na více než sto kilometrů.
Michal Bareš

Dopady světelného znečištění jsou v mnoha oblastech. „Můžeme se bavit o účincích na lidské zdraví, vliv na náš životní komfort i živou přírodu. „Pak je tu estetická stránka, protože používání umělého osvětlení v noci naprosto radikálně mění ráz krajiny.“

„Všechny živé organismy se střídání dne a noci evolučně přizpůsobily a mají jej geneticky zakódováno, i my máme určité vnitřní hodiny.“

Vědci jsou teprve na začátku výzkumu toho, co tato změna může způsobovat: psychické poruchy, vyšší riziko výskytu určitých typů rakoviny, civilizační nemoci jako obezita, vysoký krevní tlak a další choroby.

Stírá se rozdíl mezi dnem a nocí. Náš organismus by měl mít velké množství světla, aby byl aktivní a co nejméně světla v noci, aby mohl odpočívat.
Michal Bareš

„To, že neuvidíme tolik hvězd, je jen jedna malá součást problému. Pro nás lidi je problém spíše to, že neuvážené používání světla v noci může mít přímý vliv na naše zdraví.“

Hlavním problémem je, že technické normy zatím neřeší technologie LED. „To, že máme světelný zdroj, který má jiné spektrální složení než dříve používané zdroje, nijak reflektováno není.“

„Světlo jako takové neškodí, škodlivé je jen, pokud je používáno neuváženě, tedy v nesprávnou dobu, na nesprávném místě a používáme světlo, které má nesprávné vlastnosti, například barvu. Barva respektive spektrální složení mají naprosto zásadní vliv.“

Ne každá barva světla je vnímána organismem stejným způsobem. Lidské oko je citlivé na modré světlo. Oheň, svíčky nebo žárovky s rozžhaveným vláknem mají modré barvy ve svém spektru velice málo, takže jejich dopad náš biorytmus a zdraví je velmi omezený. Obrazovky přístrojů a především zdroje typu LED obsahují velké množství modré barvy a jejich dopad na živé organismy je mnohem větší.
Michal Bareš

Naštěstí technologie má dnes velké možnosti. „Pokud se rozhodneme, že chceme svítit šetrně k nočnímu prostředí, tak technologie nám to umožní.“

„Zdrojů LED je velké množství, včetně světel s velmi malým obsahem modré barvy. Je to pouze o tom zvolit vhodný světelný zdroj pro danou situaci,“ doporučil astronom Michal Bareš.

Spustit audio

Související