Krátkodobý půst prospívá tělu a oddaluje stárnutí

03342561.jpeg
03342561.jpeg

Vědci z Okinawy a Kjóta doložili, že krátkodobý půst prospívá našemu metabolismu a zřejmě také oddaluje stárnutí. U účastníků pokusu hladovějících 58 hodin našli v krvi 44 látek, jejichž hladina vzrostla, o 30 těchto sloučeninách dosud nevěděli. Jedna z nich se například podílí na omlazování cév. (repríza)

Odbourávání cukrů, tuků a bílkovin se při dvouapůldenním hladovění rozjelo na maximum. Vzrostla výroba purinu a pyrimidinu – látek klíčových pro přepis genů do bílkovin. Tělo si začalo vyrábět víc antioxidantů.

Jez do polosyta, pij do polopita

Studie, zveřejněná v časopise Scientific Reports, znamená teprve začátek výzkumu. Účastnil se ho zatím jen malý počet pokusných osob. Už teď ale odborníci potvrzují platnost přísloví „Jez do polosyta, pij do polopita“, a to i pro starší generaci.

Umírněnost v jídle je podle nich zárukou pár let života navíc. „Hladovění je pro člověka víceméně přirozeným stavem. U jednoho, dvou dnů hladovění se nemusíme bát stresu,“ ujišťuje neurofyziolog František Vyskočil.

02539282.jpeg

Popisuje, že v prvních dnech hladovění našemu tělu dojde glukóza, kreatinfosfát, který máme ve svalech jako rezervu, a pak i glykogen. Když tělu chybí takzvané pomalé cukry z obilí či cukrovinek, sáhne po tvorbě glukózy z bílkovin. „Je omylem si myslet, že se hned mění metabolismus tuků. Je to z toho důvodu, že pro organismus je glukóza důležitá,“ uvádí neurofyziolog.

K odbourávání tuků se tělo dostane až po několika dnech hladovění, aby se nemuselo zbavovat životně důležitých enzymů. Podle profesora Vyskočila jsou navíc tuky pro nás životně důležité, rozpouštějí se v nich například vitamíny. Jak dodává, pravdu měli i naši předkové, kteří si mazali zánětlivá místa sádlem nebo máslem – cholesterol na membránové úrovni potlačuje bolest.

Omlazovací kúra

Výsledkem práce japonských vědců bylo zjištění, že při krátkodobém hladovění vzrostla hladina nejrůznějších sloučenin v těle, včetně bílkovin. Vědci si kladou otázku, zda je to dobře, nebo špatně. V takové situaci se totiž rozpadá i řada funkčních proteinů.

Kateřina Cajthamlová: Mnozí se touží zbavit kil, i když to vůbec nepotřebují. Hon za číslem na váze je jen mediální bublina

Kateřina Cajthamlová

Podle světové zdravotnické organizace (WHO) se od 80. let počet obézních lidí v Evropě ztrojnásobil. Dá se zhubnout zdravě a proč byste neměli sledovat váhu, ale spíš metr?

Ozdravný účinek krátkodobého půstu profesor František Vyskočil spojuje mimo jiné s vyšší hladinou látky zvané β-hydroxybutyrát. Z dřívějších studií totiž plyne, že jde o látku, která omlazuje cévy. „Přinutí buňky, které jsou v cévách, aby se zbavily únavy a senilní stařecké nečinnosti,“ přibližuje situaci vědec.

Také podle chemika a toxikologa Petra Klusoně může mít β-hydroxybutyrát velký vliv na zachování dobrého tělesného stavu. Je totiž meziproduktem pro tvorbu dalších látek důležitých pro život. „Jedna z nich je karnitin,“ uvádí Klusoň. Připomíná, že například pacienti s diabetem si karnitin nekážou vyrábět a musí se jim dodávat ve výživě.

František Vyskočil karnitin přirovnává k vozíčku, díky němuž natrávené zbytky glukózy doputují ke konečnému zpracování v buněčných elektrárnách – mitochondriích. Tam se rozkládají na energii pro tělo a oxid uhličitý.

Kyslík prospívá i škodí

Dalším ze zajímavých důsledků krátkodobého hladovění v pokusu japonských vědců byla zvýšená hladinu enzymů, které brání negativním účinkům kyslíku na naše tělo. Kyslík k životu potřebujeme, ale současně nám škodí, když jsme vystaveni oxidačnímu stresu. „Oxidace je nejčastější reakce na planetě, díky tomu stárneme, oxidujeme,“ připomíná Petr Klusoň.

Venezuelané loni kvůli nedostatku potravin zhubli o jedenáct kilogramů

Protest proti prezidentu Madurovi

Nejnovější venezuelská studie odhalila, jak závažný je nedostatek potravin v zemi a situace, v níž její obyvatelé žijí, píše jihoamerický server PanAm Post. Studie Univerzity Simóna Bolívara, Ústřední venezuelské univerzity a Katolické univerzity Andrése Bella s názvem Přehled životních podmínek se zaměřila na sedm faktorů loňského roku – chudobu, jídlo, zdraví, vzdělání, osobní bezpečnost, emigraci a práci. Výsledky ukázaly, že Venezuelané nežijí, ale pouze přežívají.

V našem těle se odehrává řada pochodů, při nichž vznikají silně reaktivní molekuly kyslíku, jako například ve formě superoxidů nebo peroxidu vodíku. „To je velmi nebezpečné pro náš metabolismus, i pro každou buňku od membrán až po nukleové kyseliny,“ vysvětluje František Vyskočil.

Za základ zdravého životního stylu vědci považují pravidlo nezatěžovat tělo ani přemírou jídla, ani pití, ani kyslíku nebo dokonce ani vody. Jako očistnou kúru, která prospívá zdraví, Vyskočil doporučuje například přerušované hladovění. „Vede k tomu, že si glukózu tělo začne dělat z vadných bílkovin,“ vysvětluje. Může spočívat v tom, že se nenajíme od osmi hodin večer do dvou odpoledne.

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které neurofyziolog František Vyskočil, chemik Petr Klusoň a herec Igor Bareš debatují také o výzkumech o sexuální aktivitě kvasinky a změnách barvy oceánu.

Spustit audio

Související