Vědci z Okinawy a Kjóta doložili, že krátkodobý půst prospívá našemu metabolismu a zřejmě také oddaluje stárnutí. U účastníků pokusu hladovějících 58 hodin našli v krvi 44 látek, jejichž hladina vzrostla, o 30 těchto sloučeninách dosud nevěděli. Jedna z nich se například podílí na omlazování cév. (repríza)
Odbourávání cukrů, tuků a bílkovin se při dvouapůldenním hladovění rozjelo na maximum. Vzrostla výroba purinu a pyrimidinu – látek klíčových pro přepis genů do bílkovin. Tělo si začalo vyrábět víc antioxidantů.
Studie, zveřejněná v časopise Scientific Reports, znamená teprve začátek výzkumu. Účastnil se ho zatím jen malý počet pokusných osob. Už teď ale odborníci potvrzují platnost přísloví „Jez do polosyta, pij do polopita“, a to i pro starší generaci.
Umírněnost v jídle je podle nich zárukou pár let života navíc. „Hladovění je pro člověka víceméně přirozeným stavem. U jednoho, dvou dnů hladovění se nemusíme bát stresu,“ ujišťuje neurofyziolog František Vyskočil.
Popisuje, že v prvních dnech hladovění našemu tělu dojde glukóza, kreatinfosfát, který máme ve svalech jako rezervu, a pak i glykogen. Když tělu chybí takzvané pomalé cukry z obilí či cukrovinek, sáhne po tvorbě glukózy z bílkovin. „Je omylem si myslet, že se hned mění metabolismus tuků. Je to z toho důvodu, že pro organismus je glukóza důležitá,“ uvádí neurofyziolog.
K odbourávání tuků se tělo dostane až po několika dnech hladovění, aby se nemuselo zbavovat životně důležitých enzymů. Podle profesora Vyskočila jsou navíc tuky pro nás životně důležité, rozpouštějí se v nich například vitamíny. Jak dodává, pravdu měli i naši předkové, kteří si mazali zánětlivá místa sádlem nebo máslem – cholesterol na membránové úrovni potlačuje bolest.
Výsledkem práce japonských vědců bylo zjištění, že při krátkodobém hladovění vzrostla hladina nejrůznějších sloučenin v těle, včetně bílkovin. Vědci si kladou otázku, zda je to dobře, nebo špatně. V takové situaci se totiž rozpadá i řada funkčních proteinů.
Podle světové zdravotnické organizace (WHO) se od 80. let počet obézních lidí v Evropě ztrojnásobil. Dá se zhubnout zdravě a proč byste neměli sledovat váhu, ale spíš metr?
Ozdravný účinek krátkodobého půstu profesor František Vyskočil spojuje mimo jiné s vyšší hladinou látky zvané β-hydroxybutyrát. Z dřívějších studií totiž plyne, že jde o látku, která omlazuje cévy. „Přinutí buňky, které jsou v cévách, aby se zbavily únavy a senilní stařecké nečinnosti,“ přibližuje situaci vědec.
Také podle chemika a toxikologa Petra Klusoně může mít β-hydroxybutyrát velký vliv na zachování dobrého tělesného stavu. Je totiž meziproduktem pro tvorbu dalších látek důležitých pro život. „Jedna z nich je karnitin,“ uvádí Klusoň. Připomíná, že například pacienti s diabetem si karnitin nekážou vyrábět a musí se jim dodávat ve výživě.
František Vyskočil karnitin přirovnává k vozíčku, díky němuž natrávené zbytky glukózy doputují ke konečnému zpracování v buněčných elektrárnách – mitochondriích. Tam se rozkládají na energii pro tělo a oxid uhličitý.
Dalším ze zajímavých důsledků krátkodobého hladovění v pokusu japonských vědců byla zvýšená hladinu enzymů, které brání negativním účinkům kyslíku na naše tělo. Kyslík k životu potřebujeme, ale současně nám škodí, když jsme vystaveni oxidačnímu stresu. „Oxidace je nejčastější reakce na planetě, díky tomu stárneme, oxidujeme,“ připomíná Petr Klusoň.
Nejnovější venezuelská studie odhalila, jak závažný je nedostatek potravin v zemi a situace, v níž její obyvatelé žijí, píše jihoamerický server PanAm Post. Studie Univerzity Simóna Bolívara, Ústřední venezuelské univerzity a Katolické univerzity Andrése Bella s názvem Přehled životních podmínek se zaměřila na sedm faktorů loňského roku – chudobu, jídlo, zdraví, vzdělání, osobní bezpečnost, emigraci a práci. Výsledky ukázaly, že Venezuelané nežijí, ale pouze přežívají.
V našem těle se odehrává řada pochodů, při nichž vznikají silně reaktivní molekuly kyslíku, jako například ve formě superoxidů nebo peroxidu vodíku. „To je velmi nebezpečné pro náš metabolismus, i pro každou buňku od membrán až po nukleové kyseliny,“ vysvětluje František Vyskočil.
Za základ zdravého životního stylu vědci považují pravidlo nezatěžovat tělo ani přemírou jídla, ani pití, ani kyslíku nebo dokonce ani vody. Jako očistnou kúru, která prospívá zdraví, Vyskočil doporučuje například přerušované hladovění. „Vede k tomu, že si glukózu tělo začne dělat z vadných bílkovin,“ vysvětluje. Může spočívat v tom, že se nenajíme od osmi hodin večer do dvou odpoledne.
Poslechněte si celou Laboratoř, ve které neurofyziolog František Vyskočil, chemik Petr Klusoň a herec Igor Bareš debatují také o výzkumech o sexuální aktivitě kvasinky a změnách barvy oceánu.
O kopírování DNA, vlivu marihuany na sperma a bílkovinném zipu. Debatují evoluční a buněčný biolog Anton Markoš, zoolog Pavel Stopka, spisovatel a režisér Arnošt Goldflam.
O dlouhověkém papouškovi, útěku gekona po vodě a kojícím pavoukovi. Hosté neurofyziolog František Vyskočil, etolog Marek Špinka, herečka Jana Janěková. Moderuje M. Mašková.
O genu hluchoty, unikátním mozku primátů a zděděném životním stylu. Hosté: biologové Petr Svoboda a Ivan Hirsch a mim a choreograf Radim Vizváry. Moderuje Martina Mašková.
Václav Žmolík, moderátor
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
