Vědci našli geny dlouhověkosti papoušků
Vědci z Pensylvánie studovali dlouhověké mluvící papoušky. Inspiroval je zvláště jihoamerický papoušek amazoňan modročelý přezdívaný Mojžíš. Chtěli vědět, čím je dána jejich dlouhověkost a jak to souvisí s tím, že se tak dobře učí mluvit.
Genetický kód amazoňana porovnali s dědičnou výbavou třiceti jiných dlouhověkých ptáků, a tak se povedlo najít skupinu genů, které souvisejí s papouščí dlouhověkostí. U amazoňana se ale našly i další geny spojené s odolností mušek octomilek nebo červů.
Oprava genů
„Poměrně malá, ale výrazná část těchto genů je u dlouhověkých skupin ptáků pod významným tlakem,“ vysvětluje etolog Marek Špinka. Jak dodává, geny se jim mění ve prospěch dlouhověkosti.
Na úrovni buněk to ovlivňuje například podobu telomer – čepiček chromozomů, na nichž sídlí geny, a to jak u papoušků, tak u dalších zvířat i u člověka. Na vzhledu telomer se pozná, jak stárneme.
„Buňka se dělí nejvýš padesátkrát a potom se telomery zkrátí tak, že daný orgán zahyne,“ uvádí neurofyziolog František Vyskočil. Ačkoliv je ale papoušek naprogramován k dlouhověkosti, zároveň jsou tu brzdy:
„Prodlužování života může souviset s vyšším rizikem nádorového bujení,“ varuje Marek Špinka. U dlouhověkých ptáků proto dostávají prioritu i genové sekvence, které pomáhají jejich DNA opravovat.
Lidé mezi ptáky
Amazoňan modročelý obvykle dožívá jako sedmdesátník, anekdoty se podle Marka Špinky zmiňují i o devadesátiletých papoušcích. Vědci přišli na to, že se od jiných dlouhověkých ptáků liší i v řídící oblasti dědičné informace. Řídící geny u něj našli poblíž těch oblastí mozku, které spojujeme u člověka s intelektem a myšlením.
Neurofyziolog František Vyskočil v té souvislosti poukazuje na význam čelního laloku, který je u lidí hodně rozvinutý, ale mají ho i papoušci. Připomíná, že o papoušcích se v nadsázce mluví jako o „lidech mezi ptáky“.
„Papoušek do značné míry ví, co říká. Dokáže se učit a logicky reagovat na lidskou řeč,“ uvádí Vyskočil. Jak dodává, papoušci mají i emoční paměť.
Intelektová oblast v mozku sousedí s Brocovou oblastí, která je sídlem motorických funkcí a souvisí s pochopením řeči. „Prefrontální kůra je intelektová, kognitivní a hned u ní jsou oblasti motorické,“ popisuje neurofyziolog.
Dlouhověkost papoušků může mít i další nevýhody. Papoušek má, jak vědec dodává, silnou vazbu na člověka a když nás přežije, může se to podepsat na jeho zdraví.
Poslechněte si celou Laboratoř, kde neurofyziolog František Vyskočil, etolog Marek Špinka a herečka Jana Janěková diskutují také o útěku gekona po vodě a kojícím pavoukovi.
Odebírat podcast
Související
-
Na cestování vesmírem musí lidé prostě žít mnohem déle, říká...
Švýcarský astronom Bruno Leibundgut se proslavil objevy v oblasti zrychleného rozpínání vesmíru. Podílel se také na vývoji nejznámější světové soustavy dalekohledů,...
-
Chcete se dožít stovky? Sýr, víno a rodina, vzkazují Italové
Podle aktuálních demografických dat, na něž se odvolává evropský server Local, se v Itálii za posledních 15 let ztrojnásobil počet lidí starších sta let. Nyní jich ...
-
Prodlužuje sklenička vína denně život? Ani náhodou, tvrdí vědci
Asi jste už někdy slyšeli, že sklenička alkoholu denně je zdraví prospěšná. „Vždyť se podívejte na Francouze! Dávají si každý den víno a dožívají se 82 let!“ Tak zn...
