Vědci našli geny dlouhověkosti papoušků

Papoušek amazoňan modročelý. Přezdívá se mu Mojžíš
Papoušek amazoňan modročelý. Přezdívá se mu Mojžíš
0:00
/
0:00

Vědci z Pensylvánie studovali dlouhověké mluvící papoušky. Inspiroval je zvláště jihoamerický papoušek amazoňan modročelý přezdívaný Mojžíš. Chtěli vědět, čím je dána jejich dlouhověkost a jak to souvisí s tím, že se tak dobře učí mluvit.

Genetický kód amazoňana porovnali s dědičnou výbavou třiceti jiných dlouhověkých ptáků, a tak se povedlo najít skupinu genů, které souvisejí s papouščí dlouhověkostí. U amazoňana se ale našly i další geny spojené s odolností mušek octomilek nebo červů.

Oprava genů

„Poměrně malá, ale výrazná část těchto genů je u dlouhověkých skupin ptáků pod významným tlakem,“ vysvětluje etolog Marek Špinka. Jak dodává, geny se jim mění ve prospěch dlouhověkosti.

03482680.jpeg

Na úrovni buněk to ovlivňuje například podobu telomer – čepiček chromozomů, na nichž sídlí geny, a to jak u papoušků, tak u dalších zvířat i u člověka. Na vzhledu telomer se pozná, jak stárneme.

„Buňka se dělí nejvýš padesátkrát a potom se telomery zkrátí tak, že daný orgán zahyne,“ uvádí neurofyziolog František Vyskočil. Ačkoliv je ale papoušek naprogramován k dlouhověkosti, zároveň jsou tu brzdy:

„Prodlužování života může souviset s vyšším rizikem nádorového bujení,“ varuje Marek Špinka. U dlouhověkých ptáků proto dostávají prioritu i genové sekvence, které pomáhají jejich DNA opravovat. 

Lidé mezi ptáky

Amazoňan modročelý obvykle dožívá jako sedmdesátník, anekdoty se podle Marka Špinky zmiňují i o devadesátiletých papoušcích. Vědci přišli na to, že se od jiných dlouhověkých ptáků liší i v řídící oblasti dědičné informace. Řídící geny u něj našli poblíž těch oblastí mozku, které spojujeme u člověka s intelektem a myšlením.

Jihoamerický papoušek amazoňan modročelý (Amazona aestiva)

Neurofyziolog František Vyskočil v té souvislosti poukazuje na význam čelního laloku, který je u lidí hodně rozvinutý, ale mají ho i papoušci. Připomíná, že o papoušcích se v nadsázce mluví jako o „lidech mezi ptáky“.

„Papoušek do značné míry ví, co říká. Dokáže se učit a logicky reagovat na lidskou řeč,“ uvádí Vyskočil. Jak dodává, papoušci mají i emoční paměť.

Intelektová oblast v mozku sousedí s Brocovou oblastí, která je sídlem motorických funkcí a souvisí s pochopením řeči. „Prefrontální kůra je intelektová, kognitivní a hned u ní jsou oblasti motorické,“ popisuje neurofyziolog.

Dlouhověkost papoušků může mít i další nevýhody. Papoušek má, jak vědec dodává, silnou vazbu na člověka a když nás přežije, může se to podepsat na jeho zdraví.

Poslechněte si celou Laboratoř, kde neurofyziolog František Vyskočil, etolog Marek Špinka a herečka Jana Janěková diskutují také o útěku gekona po vodě a kojícím pavoukovi.

Spustit audio

Související