Život funguje po miliardy let stejně. Vědcům se podařilo do myši vložit geny z trubénky
Badatelům z londýnské Queen Mary University a dalších pracovišť se podařilo vložit do myší dědičnou informaci jednobuněčného organismu – trubénky. Dokázali, že se v nich dokážou uchytit geny, které mají savcí, včetně člověka, s trubénkami společné.
To, že se operace povedla, je důkazem toho, že v individuálním vývoji organismů dodnes fungují procesy starší, než je naše mnohobuněčnost. „Evoluce využívá několik genetických mustrů, které se v minulosti osvědčily,“ říká biolog Pavel Stopka.
V pokusu se vědci zaměřili na gen označovaný jako Sox2. Ten je univerzální pro živočišnou říši i mikroorganismy, jako byly mikroskopické trubénky. Dokáže změnit genetický materiál – chromatin – tak, aby geny v něm zabalené začaly vyrábět bílkoviny.
Tím vrací buňky ze stavu, kdy už plní nějakou roli, do režimu buněk kmenových, které se můžou znovu vyhranit různým způsobem. „V roce 2012 za to byla udělena Nobelova cena japonskému profesoru Šinjo Jamanakovi,“ připomíná biolog Lukáš Kratochvíl.
Geny Sox2 se našly nejen u trubének, které žijí jako plankton ve slaných i sladkých vodách všude na světě, ale také u hub, které jsou naší další sesterskou linií. „Jsme tak trochu houby, u kterých se vyvinul mozek,“ žertuje Pavel Stopka.
Takzvané transkripční faktory, k nimž Sox2 patří, jsou teď mimořádně sledovanou oblastí výzkumu. „Je jen otázkou času, kdy budeme mít dokonalejší představu o tom, jak se život vyvíjel v čase, které signály jsou původní a které odvozené,“ dodává vědec.
„Evoluce vždy nakomponuje něco, co je právě po ruce, a často je z toho nějaký nový tvůrčí motiv,“ dodává Lukáš Kratochvíl.
Jak ožila myš za použití starých genů? Co rozhoduje o pohlaví africké žáby? Jak můžou genetici přispět k ochraně želv? Poslechněte si celou Laboratoř. Moderuje Martina Mašková. Debatují biologové Lukáš Kratochvíl a Pavel Stopka, spoluúčinkuje herečka Petra Hobzová.
Související
-
Steak, nebo vajíčka? Vědci dokážou vybírat pohlaví zvířat, využít by to mohli v zemědělství
Cílem snah vědců je zajistit, aby se zbytečně neprodukovala zvířata obojího pohlaví tam, kde stačí jedno. Studie vyšla v časopise Nature Communications.
-
Když geny mlčí. Také evoluce si hraje s tlačítky on a off
Ne všechny geny jsou v nás zapnuté. Vědci při pokusech na červech-háďátkách v přírodě objevili učebnicový příklad, jak toho využívají tzv. sobecké geny.
-
Vědci se pokusili napodobit vznik života. U jeho počátků mohly být molekuly RNA
Vědci dokázali v laboratoři simulovat kopírování dědičné informaci z RNA do bílkovin. RNA v nich sloužila jako nosič dědičné informace i jako enzym.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
