Kvůli tradiční medicíně ubývá luskounů, pomoci může jejich genetický kód

29. březen 2025

Největší audioportál na českém internetu

Luskoun (Pholidota), hmyzožravý řád savců s tělem pokrytým velkými rohovitými šupinami | Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Vědecké novinky, které odborníci vysvětlují a herci glosují

Luskoun krátkoocasý patří ke kriticky ohroženým druhům, podobně jeho příbuzný luskoun ostrovní. Pomoci chránit je by mohlo to, že vědci přečetli celý jejich genom. U obou výzkum z Číny odhalil velkou genetickou rozmanitost, což je dobrý základ pro přežití. 

„Pořád vidíme v některých populacích velkou nálož příbuzenského křížení a hodně mutací, které jsou nevýhodné,“ říká zooložka Barbora Černá Bolfíková.

Luskouni patří k nejčastěji pašovaným zvířatům na světě, mnohdy je pašeráci vozí z afrického na asijský trh pro maso či šupiny. 

„Používají se v tradiční asijské medicíně, z jejího pohledu dokážou léčit různé neduhy širokého rázu,“ popisuje zooložka, která se luskouny dlouhodobě zabývá. 

Luskoun (Pholidota), hmyzožravý řád savců s tělem pokrytým velkými rohovitými šupinami

Covidová omezení

Luskoun byl během pandemie covidu-19 jedním z kandidátů na mezihostitele viru SARS-CoV-2. To se nepodařilo ani potvrdit, ani vyloučit.

„Během covidových let záchyty pašovaných zvířat hodně klesly,“ upozorňuje zoolog Lukáš Kratochvíl. To mohlo souviset s omezením cestování i s méně intenzivním lovem.

Také znalost genetické informace může posloužit jako nástroj ochrany těchto zvířat.

„Víme, jak jsou si příbuzné různé populace. Když některá klesá, nebo potřebuje zachránit, můžeme tam dodat blízce příbuzné jedince z jiné, variabilnější populace,“ vysvětluje Černá Bolfíková.

Evoluční novinka

Ještě nedávno vědci louskouny řadili mezi chudozubé, tedy příbuzné mravenečníků, lenochodů nebo pásovců. Pak se ale ukázalo, že jsou to příbuzní šelem, byť adaptovaní na lov sociálního hmyzu.

„S tím je spojena spousta evolučních novinek. Genomy mohou přispět k tomu, že se zjistí, jak si udělali šupiny nebo jiné adaptace,“ podotýká Lukáš Kratochvíl.

Co pomáhá chránit louskouny? Jak pašování zvířat škodí přírodě? Jak zdatnými cestovateli jsou leguáni? Moderuje Martina Mašková. Debatují zoologové Barbora Černá Bolfíková a Lukáš Kratochvíl, spoluúčinkuje herec Otakar Brousek.

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.