Steak, nebo vajíčka? Vědci dokážou vybírat pohlaví zvířat, využít by to mohli v zemědělství

V zemědělství se hodí častěji samice, pro laboratorní pokusy je také potřeba jedno, nebo druhé pohlaví. Doteď si ale farmáři nemohli vybírat, chovaly se samci a samičky.

Čtěte také

Ptáci kulíci se rozcházejí, i když úspěšně vyvedou potomstvo. Samičky se „rozvádějí“ častěji

„Když si dáváme k obědu pěkné dietní kuřátko, vůbec netušíme, že za ním nebo za slepicí, která nese vejce, byl kohoutek, který byl zaživa sešrotován,“ říká molekulární bioložka Fatima Cvrčková.

„Kohoutků je za rok cíleně utraceno 6 až 7 miliard na světě,“ připomíná její profesní kolega Leoš Valášek.

Syn, nebo dcera

V zemědělství jsou obvykle potřeba samice, výjimkou je býk, protože z něj se dělají steaky. Základ pokusu bylo proto najít gen, jehož produkt je nezbytný pro každé buněčné dělení.

Čtěte také

Vědci natočili unikátní záběry páření netopýrů. Zvířata při něm odhazují roušku

Vědci zajistili, aby tento gen nemohl fungovat. Při dalších kolech buněčného dělení tak nadbytečné embryo vůbec nevzniklo. Nefunkční gen přitom dědili totiž vždy jen dcery, nebo synové.

K vypnutí genu posloužila oblíbená technologie CRISPR-Cas9, která umožňuje v podstatě bez stop vyřadit ho z funkce. Mluvíme o ní také jako o molekulárních nůžkách. 

Cizí DNA

Elegance metody spočívala v tom, že v genomu myší nezůstává v cílovém místě žádná cizí DNA. Tu do něj nůžky sice vestřihnou, ale pak zase odstraní. Jde tedy o metodiku velmi šetrnou. Embrya, která se z ní narodila, byla zdravá.

Čtěte také

Čím lepší je u savců otcovská péče, tím větší mají mozek

„Jejich součástí je aparát, který zasáhne do genomu, a takzvaný průvodce. To je gen, který kóduje kousek RNA. Ten radí, co se má zlikvidovat,“ vysvětluje Fatima Cvrčková.

Aparát dědili v tomto pokusu buď jen dcery, nebo synové. Výzkumníci si mysleli, že výsledkem pokusu bude poloviční velikost vrhu. Pokles ale nebyl tak velký.

Matka vždycky produkuje víc vajíček, než se může zahnízdit. „Když vypadne prostor po nenarozeném synovi, nějaká z dcer, která čeká na zahnízdění, se ještě může chytit,“ popisuje efekt pokusu vědkyně. 

Smíšený vrh

Kdyby se nová metoda osvědčila v zemědělství, farmáři by ji museli ošetřit zákonem. Zvířata by byla transgenní. Pro laboratorní bude třeba zohlednit. „Když se narodí dvojče, bejče, nebo jalovička, vypadá normálně. Ale zůstane jalová, je dobrá na maso, ale ne do chovu,“ dodává bioložka.  

Jalovice bývá totiž hormonálně ovlivněna bratrem, který dozrává dřív a přes krevní oběh, přes placentu jí posílá hormony. Toto vzájemné ovlivňování potomků je u savců velmi dobře zdokumentováno například u prasat nebo skotu. 

Proč je dobré umět vybírat laboratorní myši podle pohlaví? Zlepší molekulární nůžky výzkum obezity? Co ovlivňuje rozvoj závislostí? Debatují molekulární biologové Fatima Cvrčková a Leoš Valášek a herec Otakar Brousek. Moderuje Martina Mašková.