Hlavní příčinou obezity nebývá přejídání, upozorňují vědci. Záleží i na inzulinu

25. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Přejídání nebývá hlavní příčinou obezity. Upozorňuje na to studie vědců ze Spojených států a Dánska. (ilustrační foto)

Přejídání nebývá hlavní příčinou obezity. Upozorňuje na to studie vědců ze Spojených států a Dánska. Podle nich je důležitá i reakce těla na kvalitu jídla, které konzumujeme. „Záleží na tom, zda jíme něco, co vyprovokuje inzulin, aby se prudce zvýšil, nebo snížil,“ vysvětluje neurofyziolog František Vyskočil.

Obezitu, která je v civilizovaných zemích masovým jevem, interpretují autoři studie jako poruchu energetické rovnováhy v těle, to znamená i jako fyzikální jev. „Velká většina obézních nemocných se nepřejídá,“ souhlasí Martin Fried, chirurg, který léta pečuje o obézní pacienty.

„Důležité je jíst všechno, ne omezovat jednu složku. A uvědomovat si, kolik cukru je v potravinách,“ radí Fried. K obezitě podle něj může přispět i malá porce vysoce kalorické stravy. Pro její prevenci by doporučoval barevné označení potravin podle obsahu cukru.

Role inzulinu

Studie klade důraz na to, jak rychle kalorie o stejném objemu přejdou do metabolických cyklů. Za klíčovou přitom její autoři považují vyváženost hladin hormonů, zejména inzulinu. Jeho pokles vyvolává pocit hladu. Žaludek o tom vyšle signál do části mezimozku – hipokampu. 

Čtěte také

O tom, zda si tělo bude tvořit tuky, pak rozhoduje obsah cukrů ve stravě, kterou právě konzumujeme. Pokud potravina obsahuje rychlé cukry, třeba sacharózu, která se štěpí na glukózu a fruktózu, nastává problém. „Fruktóza je nebezpečná, protože se přes výstelku a enterocyty dostane do oběhu, který vede přímo do jater. Tam začne produkovat hodně tuku,“ říká neurofyziolog František Vyskočil. 

K takzvaně rychlým cukrům patří i zmíněná glukóza. „Když ji vypijeme, nebo sníme, dostane se do krve během pár minut,“ vysvětluje odborník. Některé jiné cukry, včetně disacharidů, se odbourávají pomaleji, protože se musí rozbít na menší části.

„Inzulin umožňuje, aby se glukóza dostala do svalů, tukových buněk a jaterních buněk. Tím se sníží její hladina v krvi,“ připomíná Vyskočil. Vysoká hladina inzulinu ale zároveň podporuje vznik nového tuku a jeho skladování v adiposní tkání, takzvaně ,ve špeku.‘ 

Spalování tuků

To, jak úspěšní jsme v prevenci tvorby tukové tkáně, souvisí i s genetikou. „Stačí, aby nám lépe pracovala štítná žláza, v tom okamžiku máme teplotu trochu vyšší a energetický metabolismus spálí to, co je navíc,“ dodává vědec.

Čtěte také

U nadváhy a lehké obezity je také důležité, zda se tělo brání třeba tím, že se objeví další onemocnění. „Když si koupím XL košili, ještě to nemusí znamenat, že jsem nemocný,“ upozorňuje chirurg Martin Fried. 

Covidoví pacienti

Aktuálně je obezita nejen závažný společenský fenomén, ale i významný rizikový faktor při onemocnění covidem. Lidem s obezitou hrozí těžší průběh. S tím korespondují i čerstvá česká data, na něž poukázal Deník N.

Lékařský časopis Lancet zveřejni studii z níž plyne, že lidé s obezitou mají poškozené některé imunitní buňky a vyšší hladiny cytokinů, které se podílejí na zánětech. 

Poslechněte si celou Laboratoř o příčinách obezity, vlivu střevních bakterií na předčasně narozené děti a o důvodech, proč ubrat cukr z potravin. Debatují chirurg Martin Fried, neurofyziolog František Vyskočil a herečka Lenka Kočišová.

Spustit audio

Související