Hluk z dopravy škodí zdraví. Studie z Oxfordu potvrdila jeho souvislost s obezitou

„V Evropské unii žije asi 13 milionů lidí, kteří mají spánek narušený hlukem převážně z dopravy,“ potvrzuje výsledky kolegů z Oxfordu lékař Miroslav Šuta, který se dlouhodobě věnuje vlivu prostředí na lidské zdraví.

Autoři studie uvádějí, že více než 100 milionů obyvatel EU žije v oblastech, kde hluk překračuje 55 decibelů, což je unijní limit. „Problém je, že riziko stoupá s každými 10 decibely zvýšeného hluku,“ dodává Šuta.

Za největší přínos studie zveřejněné v odborném časopise Environmental Research považuje lékař velký, a tedy statisticky průkazný vzorek pacientů.

Bydlení u silnice

Hluk působí i na naše srdce a cévy. Kanadští vědci v jiném výzkumu na milionu respondentů doložili zvýšený výskyt infarktů myokardu a srdečních selhání u lidí, kteří dlouhodobě pobývají v hlučném prostředí. „Čím větší je hluk, tam kde žijí, tím vyšší je riziko infarktu,“ shrnuje Šuta. Hladinu „bezpečného“ hluku přitom zatím vědci neznají.

Čtěte také

Probdělá noc zvyšuje emoční stres, tlumí ho naopak hluboký spánek

To, jak ovlivní hluk naše zdraví, záleží i na tom, zda se mezi naším bytem a silnicí nachází nějaká protihluková bariéra, třeba zástavba nebo pásy zeleně. „Problém je, když je silnice vysoko, třeba na mostě,“ upozorňuje Miroslav Šuta. Kolem mostů se totiž hluk šíří dál a je intenzivnější.

Důležitější než vzdálenost bydliště od silnice je hladina hluku, kterému jsme déle vystaveni. „Problém je především překračování hlukových hladin v noci, přes den sneseme větší hlukovou zátěž,“ vysvětluje odborník.

Je hluk příčinou obezity?

Autoři studie z Oxfordu zatím nemají jistotu, že hluk způsobuje nadváhu. „Jakým mechanismem k tomu dochází a jestli je to příčina a následek, ještě nevíme,“ varuje Šuta. Souvislost mezi oběma jevy v oxfordské studii je ale pádnější než u předchozích prací.

Čtěte také

Bakterie v ústech jsou důležité pro zdraví, připomínají vědci

Vědci se potýkají s problémem, jak odfiltrovat takzvané matoucí faktory. K nim podle Miroslava Šuty patří i sociálně-ekonomická situace dané domácnosti.

„Lidé, kteří mají více prostředků, si spíš můžou dovolit vilku v tiché a zelené části města. Ti, kteří mají peněz méně, častěji bydlí blízko železniční trati nebo frekventované silnice,“ uvádí příklad Šuta.

Když tento vliv autoři studie vyloučili, souvislost hluku a obezity se jevila jako slabší. „Záleží i na tom, zda je v dané oblasti znečištění prachem a jak je velké,“ uvažuje vědec.

Problémy s učením

Negativní účinek hluku na naše zdraví souvisí i s tím, jak vysoké tóny jsou v hluku zastoupeny. Světová zdravotnická organizace (WHO) před dvěma lety stanovila doporučené hodnoty pro hluk a pro různé typy dopravy. Nejnižší přípustné hladiny zvuku, tedy ty nepřísnější, platí pro letectví.

Čtěte také

Játra můžou selhat i abstinentům. Přispívá k tomu bakteriální „pivovar“ ve střevě

„Podle Evropské agentury pro životní prostředí má více než 10 tisíc dětí, které bydlí kolem významných letišť, problémy s učením,“ upozorňuje Miroslav Šuta. V hlučném prostředí můžou mít potíže nejen školáci, ale třeba i batolata, která se učí mluvit. Hůře totiž rozumí dospělým.

Poslouchejte Laboratoř Martiny Maškové o vlivu hluku z dopravy na naše zdraví, zklidnění vibrací na planetě díky covidu-19 a o člunech, které ruší velryby.

Debatují odborník na životní prostředí a zdraví Miroslav Šuta a herec a režisér Lumír Olšovský.