Bakterie v ústech jsou důležité pro zdraví, připomínají vědci

7. březen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy zub, zuby, zubař, zubní kaz, prohlídka, lékař, ústa

Tým z přírodovědeckého muzea v Denveru odebral od svých návštěvníků-dobrovolníků vzorky bakterií z úst a porovnal je s údaji o životním stylu a zdraví. Potvrdil známý předpoklad, že kdo nechodí k zubaři, má v ústech více mikrobů. Kromě varováním před parodontózou je výsledkem studie detailní zpráva o stavu ústní mikroflóry. Její znalost může pomoci zjistit, jak stav zubů souvisí s dalšími nemocemi. 

Autoři studie z časopisu Scientific Reports odebrali v muzeu vzorky bakterií v expozici zaměřené na lidskou chuť. Původně měli v plánu zjistit, jestli a jak bakteriální mikroflóra souvisí s chutí na sladké.

Premiéru této Laboratoře jste mohli na Plusu slyšet 7. března 2020.

Výzkum je příkladem občanské vědy. Veřejnost se na výzkumu podílela i finančně, peníze na něj badatelé sbírali prostřednictvím crowdfoundingu. 

Laboratoř chuti

Vzorky vědci odebrali dospělým i dětem. Sladké na mikroflóru moc velký vliv nemělo, další zjištění ale stála za pozornost.

Čtěte také

„Studie byla zajímavá, protože poskytuje katalog různých bakterií, které žijí v ústech, a ukazuje, jak se mění v závislosti na tom, jak se chováme k vlastnímu chrupu,“ říká molekulární biolog Petr Svoboda.  

„Ti účastníci projektu, kteří si čistili zuby dentální nití, měli v ústech méně druhů bakterií než ostatní. Naši předkové žádnou nit ani ústní vodu nepoužívali,“ připomíná vědec. Dodává, že i bakterie se v evoluci musely a musejí neustále adaptovat na prostředí, ve kterém žijí.

Mikroby a obezita

Autoři studie zdůrazňují, že zdraví chrupu úzce souvisí se zdravím jiných částí těla. Mikrobiom obézních dětí je například odlišný od ostatních, není ale zřejmé, co je příčina a co následek.

„Není jasné, jestli je to proto, že mikroby na nás působí a ovlivňují naše chutě,“ říká buněčná bioložka Fatima Cvrčková. Podle ní může naopak složení ústního mikrobiomu souviset s typem stravy, která podporuje obezitu.

Čtěte také

Studie se netýkala kouření, to ale podle vědců na náš mikrobiom prokazatelně působí. „Je velice dobře známo a zdokumentováno, že obrovský vliv na složení ústní mikroflóry má kouření a dokonce i kouření v minulosti, když se někdo kouřit odnaučil,“ vysvětluje Cvrčková.

Připomíná, že v USA je kuřáků v dospělé populaci asi 14 procent, u nás kolem 26 procent.

Zánět v těle

Ve vědecké komunitě v roce 2017 vyvolala zájem i studie King’s College, podle které jeden z léků, který zpomaluje nástup Alzheimerovy choroby, příspívá i k růstu zubů a zaplňování otvorů v nich. Výzkum případných souvislostí zdraví zubů a této nemoci je ale teprve v počátcích.

Čtěte také

„Jedním z prvních příznaků Alzheimera je, že dotyčný nebo dotyčná přestane dbát o sebe, tedy i  o svoje zuby,“ podotýká Cvrčková a dodává:

„Od zubního kazu není daleko k zánětu, a když je v těle zánět, není to dobré.“ Vědci už také dříve doložili, že zdraví zubů prospívá činnosti srdce.

Mikroflóra dětí

Studie vědců z Denveru se zúčastnilo 366 lidí, 181 dospělých a 185 dětí ve věku 8 až 17 let. Trochu jiné bakterie v ústech měli podle zjištění muži a jiné ženy, děti měly ústní mikrobiom rozmanitější než dospělí a u členů jedné rodiny to bylo podobné.

Čtěte také

„Samozřejmě že když rodina sdílí jedno bydliště a jeden kelímek na kartáček na zuby, bakterie můžou putovat mezi jednotlivými členy rodiny,“ ilustruje situaci Svoboda. 

Společný bakteriální základ má navíc mikrobiom všech, dětí i dospělých. „Asi 5 procent druhů je převážná většina, kterou máme každý,“ říká Cvrčková. Bakteriální osazenstvo úst u dětí bývá pestřejší než u dospělých, zvláště patrné je to u dětí mezi 8 až 9 lety věku.

Poslechněte si reprízu Laboratoře, ve které biologové Fatima Cvrčková a Petr Svoboda a herec Richard Trsťan debatují také o genech pro soužití hub a rostlin a o dědičnosti u nedonošených dětí. 

Moderuje Martina Mašková.

Spustit audio

Související