Genetičtí inženýři přišli s novou protivirovou léčbou, vybírají „šampiony“ mezi protilátkami

Laboratorní myš (ilustrační foto)
Laboratorní myš (ilustrační foto)
0:00
/
0:00

Imunologové ze Seattlu vyzkoušeli na myších nový způsob obrany před některými smrtelně nebezpečnými viry. Geneticky upravili imunitní B buňky myší, aby je přiměli vyrábět nejlepší protilátky proti RSV viru, původci vážného plicního onemocnění kojenců nebo batolat.

Studie zveřejněná v časopise Science Immunology, která popisuje novou vědeckou metodu, si v odborných kruzích vysloužila chválu. Mohla by totiž být alternativní cestou k léčbě chorob, proti nimž nemáme vakcíny. Její kritikové naopak nejčastěji zdůrazňují, že je zatím nákladná.

Naše dědičná kopírka je velmi výkonná, tvrdí vědci

DNA (ilustrační foto)

Badatelé z floridské státní univerzity rozluštili záhadu, která trápila jejich kolegy desítky let. Hledali a našli v dědičné informaci myší úseky, které řídí její kopírování. Přišli také na to, že klíčový je čas, kdy se duplikát tvoří.

Princip metody spočívá v tom, že z přirozeně vyrobených myších protilátek se vyberou ty, o nichž se ví, že byly nejúčinnější: „Jde o to naprogramovat B buňky tak, aby generovaly toho nejlepšího šampiona mezi protilátkami, olympijského vítěze, který zlikviduje patogen,“ přibližuje postup amerických kolegů biochemik Jan Konvalinka.

Molekulární nůžky

Odborníci ze Seattlu využili při své práci molekulární nůžky CRISPR-Cas9, které dokážou přesně vystřihnout konkrétní úsek DNA a vložit ho jinam. Jan Konvalinka souhlasí s kolegy z oboru, že šlo o zajímavou a brilantně technicky zvládnutou práci, ale vznáší také námitky: 

„Je to technicky možné, ale i velmi drahé, potenciálně riskantní a já bych řekl, že máme jednodušší možnosti, jak bojovat s infekčními chorobami,“ říká vědec. Kritikové metody nejčastěji poukazují na nákladnost podobných studii, řádově by stály stovky tisíc dolarů.

Autoři studie vyzkoušeli novou metodu i proti viru HIV, původci AIDS. Na něj totiž stále neexistuje vakcína, ač se o ní věda pokouší: „Asi by to mohlo navodit určitý stav, kdy bychom drželi virus pod kontrolou, ale vývoj účinného léku je strašně daleko,“ upozorňuje Ladislav Machala, lékař – infektolog, který s pacienty s HIV dlouhodobě pracuje. Manipulovat s imunitou v průběhu HIV infekce podle něj není vůbec jednoduché.

Normální život

Někteří pacienti podle něj zvládají virus dlouhodobě kontrolovat, není jich ale moc. „Je otázka, zda samotná protilátková odpověď dokáže kontrolovat virus,“ říká Machala. Obává se, že se tento stav nedá u pacientů navodit trvale.

Antonín Holý

Jan Konvalinka připomíná, že na HIV-AIDS už existují velmi účinné léky z laboratoře profesora Antonína Holého na Ústavu organické chemie a biochemie v Dejvicích. Používají je desítky milionů lidí na celém světě.

„Ti lidé se dožívají normálního věku, žijí normální život a můžou mít děti, takže možná není nezbytně zapotřebí, abychom tak komplikovanou proceduru prováděli,“ dodává k případné nové metodě léčby Konvalinka.

Buňky kojence

Pokus amerických vědců se týkal tzv. RSV viru. Je to vzácná infekce, která postihuje kojence nebo batolata. Ladislav Machala připomíná, že proti ní existuje dobrá protilátka a že léčba stojí kolem 300 tisíc korun.

„Asi by to mělo smysl dávat dětem s těžkou srdeční vadou nebo těžkou poruchou plic, které jsou RS virózou zvláště ohroženy,“ říká o nové metodě odborník na infekční nemoci. Zároveň se ale obává, že kojenci nejsou imunitně dost zralí na to, aby dokázali produkovat plně funkční B buňky. Právě nedokonalost imunitního systému malých dětí je přitom důvodem, proč je RS virus ohrožuje.

Vědci napodobují život. Chtějí vyrobit materiály, které by se uměly opravit

kyborg

Inženýři z Cornellovy univerzity ve Spojených státech vyrobili biomateriál, který napodobuje vlastnosti živých organismů. Využili k tomu vlákna z DNA, která je základem dědičnosti. Cílem pokusů je vývoj tzv. dynamických materiálů, které by dokázaly opravovat sebe sama.

S přeprogramováním buněk, které použili odborníci ze Seattlu, už lékařská věda pracuje, byť u jiných typů nemocí: „Tento druh léčby už existuje u nádorových chorob, dělá se to experimentálně například i na 2. lékařské fakultě v Motole. Vezmou se buňky pacienta a přeprogramují se tak, aby rozeznávaly jeho vlastní nádor a bojovaly proti němu,“ připomíná Jan Konvalinka. Také on ale poukazuje na alternativní a levnější možnosti, jak se bránit proti RS virům - protilátky nebo virostatika.

Válka s patogeny

Michael Goldberg, šéf biotechnologického startu-upu STIMIT, v reakci na novou studii vyslovil vizi, že dětský lékař bude moci časem ordinovat umělé B buňky, které by vyráběly nejlepší protilátky proti většině virů. Podle Ladislava Machaly se ale války s patogenem nemusí vždy vyplatit: „Naši protivníci dokážou mutovat,“ vysvětluje lékař. Připomíná, že život v prostředí mikroorganismů nás udržuje v lepší kondici a dodává: „Je to pro nás užitečný trénink, říká se, že nejlepší zvěř je v revíru, kde jsou šelmy.“  

Také Jan Konvalinka je toho názoru, že úplná likvidace patogenů není vždy účelná. Poukazuje na to, že bakterie v našem střevě, tzv. mikrobiom, kterých máme asi desetkrát víc než vlastních buněk, rozhodují o stavu našeho imunitního systému, našem zdraví, pravděpodobně i o naší náladě: „Mezi viry, fágy a bakteriemi je rovnováha a příliš do ní zasahovat, když to není nezbytně nutné, nemusí být úplně rozumné,“ dodává biochemik.

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které biochemik Jan Konvalinka, lékař Ladislav Machala a herečka Kamila Špráchalová diskutují také o bakteriální zbrojnici a chvále brokolice.

Spustit audio

Související