Jak chránit květiny před invazními soupeři? Někdy stačí jen shrabat starou trávu
Rostlinám, které ohrožují invazní trávy, někdy pomůže, když se daná louka prostě jen shrabe, uvádí nová studie z Kalifornie. Semena totiž po odstranění tlejícího odpadu dokážou lépe klíčit a rostliny dorůst. Autoři studie v časopise Restoration Ecology vyzdvihují, že taková metoda by byla levná i ekologická, není třeba používat herbicidy. Pomůže také opylovačům.
V univerzitním kampusu v Kalifornii, kde pokus probíhal, rostly původně roztroušené byliny a keříky, ty ale přerostla invazní jednoletá tráva evropského původu zvaná sveřep. Květnatá prérie se změnila na monotónní porost.
„Při obhospodařování našich luk víme, že musíme shrabat stařinu. Jenže v Kalifornii není úplně typická louka,“ vysvětluje botanička Jitka Klimešová. I když pokus podpořil původní druhy, dařilo se i těm nepůvodním.
„Početní zastoupení původních druhů vzrostlo o 4 procenta, nepůvodních o 7 procent. nejsem si jistý, zda tohle autoři chtěli,“ upozorňuje Petr Pyšek, odborník na invazní ekologii, který patří k nejcitovanějším světovým vědcům.
Sveřepu nevadí ani spásání dobytkem, je na to z Evropy zvyklý. Vědci připomínají, že v Americe je nepříjemnou invazní rostlinou také běžná evropská tráva - lipnice luční.
„Trávy jsou jednou z nejpokročilejších evolučních forem. Řada významných biomů je tvořena travami. Není divu, že ty, které dokážou invadovat, jsou tak úspěšné,“ dodává Pyšek.
Velká část evropských invazních rostlin pro změnu pochází z Ameriky. Příkladem je ambrozie, která trápí alergiky.
Jak chránit původní květenu před invazními travami ? Co pomáhá hodnotit nebezpečí invazí? Proč se mění zvuk krajiny s invazními rostlinami? Moderuje Martina Mašková. Debatují botanici Jitka Klimešová a Petr Pyšek, spoluúčinkuje herec Kajetán Písařovic.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
