Jak chránit květiny před invazními soupeři? Někdy stačí jen shrabat starou trávu

V univerzitním kampusu v Kalifornii, kde pokus probíhal, rostly původně roztroušené byliny a keříky, ty ale přerostla invazní jednoletá tráva evropského původu zvaná sveřep. Květnatá prérie se změnila na monotónní porost.

„Při obhospodařování našich luk víme, že musíme shrabat stařinu. Jenže v Kalifornii není úplně typická louka,“ vysvětluje botanička Jitka Klimešová. I když pokus podpořil původní druhy, dařilo se i těm nepůvodním.

„Početní zastoupení původních druhů vzrostlo o 4 procenta, nepůvodních o 7 procent. nejsem si jistý, zda tohle autoři chtěli,“ upozorňuje Petr Pyšek, odborník na invazní ekologii, který patří k nejcitovanějším světovým vědcům.

Sveřepu nevadí ani spásání dobytkem, je na to z Evropy zvyklý. Vědci připomínají, že v Americe je nepříjemnou invazní rostlinou také běžná evropská tráva - lipnice luční.

„Trávy jsou jednou z nejpokročilejších evolučních forem. Řada významných biomů je tvořena travami. Není divu, že ty, které dokážou invadovat, jsou tak úspěšné,“ dodává Pyšek.

Velká část evropských invazních rostlin pro změnu pochází z Ameriky. Příkladem je ambrozie, která trápí alergiky.

Jak chránit původní květenu před invazními travami ? Co pomáhá hodnotit nebezpečí invazí? Proč se mění zvuk krajiny s invazními rostlinami? Moderuje Martina Mašková. Debatují botanici Jitka Klimešová a Petr Pyšek, spoluúčinkuje herec Kajetán Písařovic.