Jak chránit květiny před invazními soupeři? Někdy stačí jen shrabat starou trávu
Rostlinám, které ohrožují invazní trávy, někdy pomůže, když se daná louka prostě jen shrabe, uvádí nová studie z Kalifornie. Semena totiž po odstranění tlejícího odpadu dokážou lépe klíčit a rostliny dorůst. Autoři studie v časopise Restoration Ecology vyzdvihují, že taková metoda by byla levná i ekologická, není třeba používat herbicidy. Pomůže také opylovačům.
V univerzitním kampusu v Kalifornii, kde pokus probíhal, rostly původně roztroušené byliny a keříky, ty ale přerostla invazní jednoletá tráva evropského původu zvaná sveřep. Květnatá prérie se změnila na monotónní porost.
„Při obhospodařování našich luk víme, že musíme shrabat stařinu. Jenže v Kalifornii není úplně typická louka,“ vysvětluje botanička Jitka Klimešová. I když pokus podpořil původní druhy, dařilo se i těm nepůvodním.
„Početní zastoupení původních druhů vzrostlo o 4 procenta, nepůvodních o 7 procent. nejsem si jistý, zda tohle autoři chtěli,“ upozorňuje Petr Pyšek, odborník na invazní ekologii, který patří k nejcitovanějším světovým vědcům.
Sveřepu nevadí ani spásání dobytkem, je na to z Evropy zvyklý. Vědci připomínají, že v Americe je nepříjemnou invazní rostlinou také běžná evropská tráva - lipnice luční.
„Trávy jsou jednou z nejpokročilejších evolučních forem. Řada významných biomů je tvořena travami. Není divu, že ty, které dokážou invadovat, jsou tak úspěšné,“ dodává Pyšek.
Velká část evropských invazních rostlin pro změnu pochází z Ameriky. Příkladem je ambrozie, která trápí alergiky.
Jak chránit původní květenu před invazními travami ? Co pomáhá hodnotit nebezpečí invazí? Proč se mění zvuk krajiny s invazními rostlinami? Moderuje Martina Mašková. Debatují botanici Jitka Klimešová a Petr Pyšek, spoluúčinkuje herec Kajetán Písařovic.
Související
-
Před 500 miliony let rostliny osídlily souš. Dokázaly to díky změně 218 genů
Britští badatelé popsali, co pomohlo před 500 miliony let rostlinám přejít z vody na souš. Klíčové bylo se naučit regulovat vnitřní tok vody a výměnu plynů.
-
Jak se stát dřevem? Vědci se snaží porozumět, co určuje sílu stonku či kmene
„Dřeva z vodivých pletiv tvoří 70 až 80 procent veškerého živého materiálu na planetě,“ upozorňuje na význam studie rostlinný a buněčný biolog Matouš Glanc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
