Játra můžou selhat i abstinentům. Přispívá k tomu bakteriální „pivovar“ ve střevě

Do restaurace chodí na jídlo málokdy. „Takhle když je teplý počasí, to si pivko vychutnám, ale třeba v zimním období nemusím pivo vůbec.“
Do restaurace chodí na jídlo málokdy. „Takhle když je teplý počasí, to si pivko vychutnám, ale třeba v zimním období nemusím pivo vůbec.“

V játrech se nám může hromadit tuk, i když nepijeme alkohol. Nová studie z Číny to ilustruje na případu mladého pacienta se selháním jater, jehož střevní bakterie ve velkém vyráběly alkohol. Přispěl k tomu nejspíš i tím, že měl rád pečivo.

Bakterie nejsou zdaleka jediné mikroorganismy, které umějí vyrábět ethanol, kvasinky vyrábějí pivo. Nová studie zveřejněná v časopise Cell Metabolism poukazuje na fenomén, který příliš známý nebyl. Ukázalo se, že u některých lidí bakterie vyrábějí alkohol ve velkém a že k této aktivitě mohla přispět i konzumace cukrů – polysacharidů.

U lidí se selháním jater, kteří nepili alkohol, naměřili vědci v krvi střední až velké množství alkoholu, které produkovala bakterie Klebsiella pneumoniae. Selhání jater postihlo i myši, do jejichž střev vědci tuto bakterii uměle vnesli. Když Klebsiellu naopak před transplantací střevní mikroflóry zničili, játra myší zůstala zdravá.

Opít se rohlíkem

Pacient, v jehož střevě zvýšenou aktivitu bakterií vědci objevili, tam měl bakterií poměrně hodně. České rčení „opít se rohlíkem“ se u něj bohužel stalo smutnou realitou.  Jev, který u něj nastal vlivem dlouhodobé konzumace pečiva, vědci odhalili rozborem krve a stolice a říkají mu samopivovarnický syndrom.

„Produkoval takovou hladinu alkoholu, která by odpovídala asi tak tomu, kdybychom každé 2-3 hodiny vypili jednu dvanáctku,“ přibližuje pacientovu situaci chemik Petr Cígler. Otázkou zůstává, do jaké míry vážnější formy selhání jater souvisejí s výskytem bakterií, které vyrábějí alkohol, a co jejich činnost spouští.

„Klebsiella je přirozená bakterie, kterou máme ve střevech všichni a v naprosté většině případů alkohol neprodukuje,“ říká bioinformatik a molekulární genetik Jan Pačes. Připomíná, že ve střevě máme několik kilogramů různých bakterií. Většinou jde o známou střevní bakterii E. coli, ale najdeme tam i mnoho dalších, které podmiňují normální chod organismu.

Snadnější diagnóza

Předmětem dalšího zkoumání vědců budou teď tedy nejspíš podmínky, které musejí nastat, aby bakterie spustily výrobu alkoholu ve velkém. „Skupina pacientů, kterou objevili, měla takový kmen nebo variantu takové bakterie, která produkovala alkohol dlouhodobě a systematicky, což si myslím, že je poměrně překvapivá věc,“ konstatuje Pačes.

Vědec přirovnává činnost Klebsielly ve střevě k procesům při kvašení vína a dodává, že alkohol pacienti rovnou vstřebávají do krve. „Ztučnění jater je ve většině případů způsobené obezitou, cukrovkou druhého typu nebo vysokým cholesterolem,“ připomíná. V čínském pokusu byly Klebsielly aktivní u 61 % pacientů se selháním jater a pouze u 6,25 % zdravých lidí, kteří posloužili jako srovnávací vzorek.

Nealkoholickou jaterní steatózu, nemoc spojenou se ztučněním jater u lidí, kteří nejsou alkoholiky, není tak snadné odhalit. Zmíněný pokus s bakterií Klebsiellou by to mohl změnit: „Diagnostika může být triviální, a to je právě měření obsahu alkoholu v krvi,“ uvádí chemik Petr Cígler.

Předmětem dalších výzkumů podle něj také zřejmě bude, jak moc tento jev souvisí se stravou a jak moc s konzumací alkoholu v západních zemích. V Asii je totiž takových pacientů méně.

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které chemik Petr Cígler, bioinformatik a molekulární genetik Jan Pačes a hudebník a publicista Jan Burian debatují také o vlivu fluoridů na teenagery a životnosti jater po transplantaci.

Spustit audio

Související