Vědci se pokusili napodobit vznik života. U jeho počátků mohly být molekuly RNA

S hypotézou takzvaného RNA světa jako modelem vzniku života na Zemi pracují vědci už desítky let. Není ale snadné ji ověřit. Pokus o to vyšel v časopise PNAS. „Vyvinuli RNA molekulu, která dokáže kopírovat sama sebe a nepotřebuje k tomu žádné jiné faktory,“ vyzdvihuje přínos studie molekulární genetik Petr Svoboda.

Čtěte také

Když geny mlčí. Také evoluce si hraje s tlačítky on a off

Vědce překvapila velká přesnost i vhodná míra mutací potřebných pro rozmanitost života.

„Rozumně přepisuje sama sebe a přitom dělá to správné množství chyb,“ dodává biochemik Jan Konvalinka. Takový postup přitom mohl být motorem evoluce.

„Při přepisu chyb nesmí být moc, jinak vzniklá molekula není funkční. Když je při něm naopak málo chyb, systém se nemůže vyvíjet,“ upozorňuje Konvalinka. V evoluci se pak podle něj prosadí takové mutace, které se nejvíc životu hodí.

Natáčení Laboratoře se zúčastnili (zleva) molekulární biolog Petr Svoboda, herečka Andrea Černá, moderátorka Martina Mašková a biochemik Jan Konvalinka|foto:Martina Mašková, Český rozhlas Plus

Vejce nebo slepice

Experiment je důležitým příspěvkem do debaty o počátcích života. Co bylo pověstné vejce, nebo slepice, se už dříve pokoušel zjistit i nobelista s českými předky Thomas Cech. I současný pokus napovídá, že buněčnému životu, jaký známe dnes, předcházela chemická evoluce.

„Ve světě, v němž ještě nebyly proteiny, musely veškeré evoluční funkce zajišťovat molekuly RNA,“ říká Petr Svoboda.

Do RNA světa se podle něj sice nemůžeme vrátit, ale vědci zkouší simulovat, jak fungoval. Za pozornost stojí třeba to, že RNA dokáže kontrolovat své vlastní kopírování.

Čipy nebo senzory

Vědci říkají, že kdo tento směr výzkumu dotáhne, má šanci na další Nobelovu cenu. Lidstvu totiž přes veškerou snahu stále není jasné, jak život vznikl, i když rozumíme, jak se vyvíjel. Uvedený pokus je nadějný i proto, že z něj plyne řada aplikací.

Na dobré cestě je vývoj čipů do laboratoří, uplatnit by se mohly například v lékařské diagnostice. „Vyvíjejí se nové molekuly RNA s novými vlastnostmi,“ popisuje Jan Konvalinka. „Používají se i jako senzory, dokážou svítit nebo se sbalí do nějakého tvaru,“ dodává Petr Svoboda.

Co nového víme o roli RNA při vzniku života? Jak může RNA pomoci při léčbě HIV? Proč „mlčí“ některé geny, které jsme zdědili od otce nebo matky? Debatují biochemik Jan Konvalinka a molekulární biolog Petr Svoboda. Spoluúčinkuje herečka Andrea Černá. Moderuje Martina Mašková. V premiéře jsme pořad vysílali 16. 3. 2024.