Chcete se dožít stovky? Sýr, víno a rodina, vzkazují Italové
Podle aktuálních demografických dat, na něž se odvolává evropský server Local, se v Itálii za posledních 15 let ztrojnásobil počet lidí starších sta let. Nyní jich tam žije zhruba 19 tisíc a řada odborníků tvrdí, že vysokému věku se těší hlavně díky tamnímu jedinečnému jídelníčku a způsobu života.
Nejsou to jen lidé nad stovku. Itálie má druhou nejvyšší předpokládanou délku života na světě, kterou Světová zdravotnická organizace odhaduje na 83 let. Italové nejenže přežívají své evropské sousedy, ale také je předčí ve vitalitě a energii. Italští důchodci prožívají milostné románky, jezdí na skútrech a z balkónů fandí svým fotbalovým týmům. Ve věku, kdy většina jejich evropských vrstevníků vážně onemocní anebo je dávno po smrti.
Emma Morenová je ve svých 116 letech nejstarší ženou v Evropě a stále je soběstačná. Žije sama v městečku Verbania v oblasti Piemont. Ve městě Montemaggiore Belsito poblíž Palerma najdeme mezi 3500 obyvateli devět lidí ve věku přes sto let. Fenomén je tak výrazný, že přitáhl pozornost mezinárodní vědecké komunity. Odborníci studují vše, od genetické výbavy až po středomořský jídelníček, ve snaze zjistit, jak si tamní důchodci udržují svou energii.
Modrá zóna
Pokud jde o dlouhověkost, přitahuje největší zájem odborníků Sardinie. „Tento ostrov je jediným místem v Itálii, kde je tzv. modrá zóna,“ říká v rozhovoru pro Local Gianni Pes, italský molekulární biolog, který termín „modrá zóna“ zavedl v roce 2000. „To je termín používaný pro geografickou oblast, která je domovem nezvykle vysokého počtu obyvatel nad 100 let.“ Na světě jsou jen tři další modré zóny – na japonském ostrově Okinawa, na kostarickém poloostrově Nicoya a na řeckém ostrově Ikaria.
Sardinská „modrá zóna“ pokrývá jižní a střední část ostrova mezi městy Nuoro a Olgiastra. O věku tamních obyvatel kolují legendy. Když ve městě Perdasdefogu oslavila v roce 2013 Consolata Melisová 106. narozeniny, ona a jejích osm sourozenců stanovili nový světový rekord. Dohromady jejich věk činil neuvěřitelných 818 let.
Slavná sardinská dlouhověkost se zrcadlí i v tradičním pozdravu v tamním nářečí „Akentannos“, což doslova znamená „ať se dožiješ sta let“. Ale jak je možné, že obyvatelé Sardinie dokážou odolávat nemocím a žít déle, než jiní lidé? „Z osmdesáti procent je tento fenomén založen na životním stylu, jako jsou jídelníček a rodinné vztahy,“ vysvětluje doktor Gianni Pes.
Stejně jako ve většině Itálie najdeme na talířích obyvatel Sardinie málo masa a hodně čerstvých místních výrobků, zeleniny a luštěnin. Zvláště pak lokální červené víno a sýry, které si obyvatelé denně dopřávají, hrají důležitou roli v zachovávání jejich vitality.
Sýry vyrobené z čerstvého kozího a ovčího mléka obsahují vysoké dávky bakterie lactobacillus, která podporuje trávení a funkci genitálních orgánů a močových cest. Předpokládá se, že má klíčovou roli pro zachování dobré kondice seniorů. Krvavě rudé víno Cannonau, které se pije ke každému obědu a večeři, má vysoký podíl antioxidačních částic a ty pomáhají zpomalit proces stárnutí.
Kvůli nedávné medializaci celosvětová poptávka po těchto produktech (viz box) prudce stoupla, dokonce natolik, že starosta města Gavoi, které leží v „modré zóně“, doufá, že by tento trend mohl oživit regionální ekonomiku. „Pokud zájem vydrží, měli bychom být schopni posunout se od industriálních projektů a založit naši ekonomiku na exportu tradičních jídel a nápojů,“ uvádí v rozhovoru pro Local starosta Giovanni Cagusi.
I když je představa, že konzumace sardinského jídla vede k delšímu životu, lákává, jídlo je jen jedním z faktorů zdravého životního stylu. „Jak se staráme o naše seniory, to je pro naši dlouhověkost pravděpodobně stejně důležité,“ dodává Cagusi. „V našem městě je 2 700 lidí, všichni se navzájem znají a rodinná pouta jsou velmi silná.“
Rodina jako léka na dlouhověkost
Úzké rodinné vazby znamenají, že o starší lidi se jejich nejbližší s láskou starají a respektují je, což podle vědců může prodloužit život až o šest let. „Na Sardinii – a to platí i pro většinu Itálie – panuje kolem starých lidí něco jako kult,“ vysvětluje doktor Gianni Pes. „Bylo dokázáno, že náklonnost a péče, které se jim dostává od blízkých, je chrání před chorobami spojenými se stářím. Lidé, kteří žijí po osmdesátce sami, mají mnohem kratší předpokládanou délku života, než ti, kdo se těší vřelým rodinným vztahům.“
Molekulární biolog Pes ale varuje, že „modré zóny“ nejsou neměnné. S tím, jak globalizace přichází i do nejvzdálenějších koutů venkovské Itálie, klesá počet dlouhověkých lidí. „Už teď vidíme, že počet stoletých na Okinawě s nástupem moderního životního stylu klesá. Na Sardinii tento trend zatím nepozorujeme.“
I proto se teď experti snaží použít Sardinii jako vzor k vytvoření dalších „modrých zón“ ve světě. Minulý rok investovalo texaské město Fort Worth padesát milionů dolarů do plánu na etablování vlastní „modré zóny“. Tamní zastupitelstvo chce podpořit obyvatele, aby si osvojili „sardinský“ životní styl ve snaze zlepšit jejich zdraví.
Ve výsledku je věda o tom, jak se dožít vysokého věku, složitá a neposkytuje žádné záruky. Ale jednoduchý způsob života na Sardinii a v dalších částech italského venkova by mohl být klíčem. Přinejmenším nám to dává skvělou záminku oprášit prkénko na sýr, otevřít láhev Cannonau a posedět s blízkými – doporučuje závěrem evropský server Local.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
