Prodlužuje sklenička vína denně život? Ani náhodou, tvrdí vědci

Sklenička, víno, ochutnávka vín (ilustrační foto)

Asi jste už někdy slyšeli, že sklenička alkoholu denně je zdraví prospěšná. „Vždyť se podívejte na Francouze! Dávají si každý den víno a dožívají se 82 let!“ Tak zněly argumenty přívrženců každodenního popíjení. Jenže, jak se zdá, bohužel neměli pravdu.

„Důkazy, podle kterých má mít alkohol pozitivní vliv na dlouhověkost a kardiovaskulární systém, jsou chabé,“ říká v rozhovoru pro americkou veřejnoprávní stanici National Public Radio epidemiolog Timothy Naimi. Tento odborník působí mimo jiné jako profesor na Bostonské univerzitě.

Naimi a jeho kolegové analyzovali téměř stovku dřívějších studií o možné souvislosti alkoholu a předčasného úmrtí. A došli k jednoznačnému závěru: „Dosavadní všeobecně přijímaná víra, že umírněné pití alkoholu podporuje dlouhověkost, ve světle našich poznatků neobstojí,“ říká profesor Naimi. Výsledky své analýzy vědci zveřejnili na stránkách odborného magazínu Journal of Studies on Alcohol and Drugs.

Ve všech analyzovaných studiích byli dobrovolníci rozděleni do kategorií podle spotřeby alkoholu, jakou uvedli. Většinou se jednalo o skupinu příležitostných, umírněných a častých konzumentů – a potom tam byla vždy skupina abstinentů. Téměř pokaždé se na prvním místě, co se týká zdraví, umístili umírnění pijáci – tedy ti, kteří si dávají jednu až tři skleničky alkoholu denně. Skoro vždy vyšlo najevo, že těmto lidem hrozí menší riziko předčasného úmrtí kvůli takovým nemocem, jako jsou rakovina, choroby srdce a cév.

Čtěte také

Jenže to má háček: Umírnění pijáci bývají sociálně na vyšší úrovni než zbytek společnosti. To znamená, že mají v průměru lepší vzdělání a že jsou movitější. A to není dáno tím, že týdně vypijí v průměru láhev vína. „Jejich spotřeba alkoholu se z lékařského hlediska jeví jako zdravá proto, že oni už zdraví jsou,“ cituje National Public Radio profesora Naimiho.

A výpovědní hodnota dosavadních studií se zpětně jeví ještě v horším světle z dalšího důvodu: Mnohé osoby ve skupině abstinentů ve skutečnosti přestaly pít alkohol až v době, kdy se začaly potýkat s vážnými zdravotními problémy. Tento fakt ale nebyl zohledněn. V jedné kategorii se tak ocitli lidé, kteří celoživotně abstinovali i ti, kteří se skleničky vzdali až později kvůli nemoci. Celková úroveň zdraví v této skupině byla tím pádem zkreslená - a vypadalo to, jako by abstinence k dobrému zdraví nijak zvlášť nepřispívala.

víno, vína, sklenička, skleničky

Profesor Naimi a jeho spolupracovníci se proto na předešlé studie pečlivě podívali ještě jednou. Oddělili celoživotní abstinenty od těch, kteří museli přestat pít kvůli nějaké nemoci. Badatelé také zohlednili socioekonomický status účastníků studií. A došli k jasnému závěru: Umírnění konzumenti alkoholu se rozhodně nedožívají vyššího věku než abstinenti. A netěší se ani lepšímu zdraví.

Nejlepší zdravotní výsledky měli podle profesora Naimiho lidé, kteří si dávali v průměru jednu skleničku alkoholu co deset dní. „Je to téměř homeopatické množství alkoholu. Je tedy v podstatě vyloučené, že by na tom tyto osoby byly po fyzické stránce tak dobře právě díky alkoholu,“ říká profesor z Bostonské univerzity. Asi nepřekvapí, že nejnižšího věku se i podle jím vedeného výzkumu dožívají těžcí alkoholici.

Čtěte také

I když odhlédneme od pochybné výpovědní hodnoty oné téměř stovky studií, neuspěje ve světle dnešních poznatků ani biologická hypotéza prospěšnosti pití. „Alkohol zvyšuje hladinu tak zvaného dobrého cholesterolu. To je hlavní biologický argument obhájců mírné spotřeby alkoholických nápojů. Jenže přesvědčení, že tento dobrý cholesterol je zdravý pro srdce, mezi odborníky pomalu slábne,“ konstatuje profesor Naimi.

To ukázala i studie, kterou nedávno otiskl časopis Science (sajens) (science.sciencemag.org). Podle ní trpí lidé s přirozeně zvýšenou hladinou dobrého cholesterolu kardiovaskulárními chorobami mnohem více, než osoby s nižší hladinou.

A potom je tu ještě jeden problém, který se týká údajné prospěšnosti umírněné konzumace alkoholu: I kdyby to skutečně byla pravda, podle mnohých odborníků je naprosto mylná představa, že lidé zůstanou až do konce života pouze u jedné až dvou sklenek denně. Tolik americká veřejnoprávní stanice National Public Radio.