Proč arabské státy odmítají Trumpův plán na přesídlení Palestinců?

Vzniklo násilnické palestinské nacionalistické hnutí, které se rozšířilo i do zemí, které přijaly uprchlíky z let 1948 a 1967, a dodnes vyvolává konflikty s Izraelem.

Čtěte také

Jan Fingerland: Co když má Trump s Gazou pravdu?

Proměnilo se i v politickou a existenční hrozbu arabských států, které mají Palestince na svém území; často byly terčem izraelských odvet za palestinské útoky i na úkor místních obyvatel.

V polovině roku 2022 OSN evidovala 5,8 milionu palestinských uprchlíků. Většina z nich jsou však jejich potomci. Ti si v některých arabských zemích stěžují, že jsou druhořadými občany, musejí žít v uprchlických táborech a mají omezené pracovní příležitosti. Obhájci tohoto statusu však tvrdí, že jeho změna by v podstatě znamenala přiznání, že se uprchlíci do svých původních domovů v Izraeli nikdy nevrátí.

V roce 1951 palestinští ozbrojenci zavraždili jordánského krále Abdalláha I. a pokusili se převzít moc. Při další brutální válce pak Jordánsko počátkem 70. let Organizaci pro osvobození Palestiny Jásira Arafata vyhnalo.

Čtěte také

Dohoda s Izraelem? Taktické vítězství Hamásu, Gaza bude jeho základnou i nadále, tvrdí komentátor

Mnoho Palestinců odešlo do Libanonu a tam se znovu zorganizovali. Izrael v roce 1978 do Libanonu vtrhl poté, co palestinští ozbrojenci pronikli do židovského státu a při útoku na autobus zabili 38 cestujících, včetně třinácti dětí.

Palestinci se rovněž zapojili do libanonské občanské války na straně Libanonského národního hnutí. Jejich útoky na Izrael vedly v roce 1982 k izraelské invazi do Libanonu, která skončila vykázáním Organice pro osvobození Palestiny ze země. V reakci na izraelskou okupaci vzniklo v Libanonu hnutí Hizballáh vyzbrojované a financované Íránem. Už desítky let hájí palestinskou kauzu a útočí na Izrael.

V Jordánsku žije bezmála 2,5 milionu Palestinců se statusem uprchlíka, ale většina má jordánské občanství. Král Abdalláh II. proto hromadné přijetí dalších Palestinců vyloučil s odvoláním na „nutnost ponechat je na svém území a zaručit jim jejich legitimní práva“.

Nápad odmítá i Egypt

Egyptský prezident Abd al-Fattáh Sísí označil Trumpovu výzvu k přesídlení Palestinců za „nespravedlnost“. Od začátku současné války jich už do Egypta přišlo na 115 tisíc, i když ne všichni v zemi zůstali.

Čtěte také

RADIOžURNáL

Trumpova myšlenka „dobrovolně“ vysídlit Gazu je nebezpečná a zločinecká. Palestinci nemají důvod odcházet, míní Hesová

Vláda, která jinak omezuje svobodu projevu i shromažďování, proto Egypťanům povolila protesty proti přijímání Palestinců. Sísí Palestince odmítl už po masakru Izraelců Hamásem 7. října 2023 s tím, že by mohli ze Sinaje útočit na Izrael, a ohrozit tak egyptsko-izraelský mír.

Po vyhlášení samostatnosti Izraele v roce 1948 utekly tisíce Palestinců také do Iráku. Jeho vláda tehdy i později za diktatury Saddáma Husajna poskytovala uprchlíkům bezplatné ubytování a školní vzdělání. Po americké invazi do Iráku v roce 2003, která Husajna svrhla, byli tamější Palestinci terčem odvetných útoků i nuceného vystěhování a většina uprchla do Jordánska.

Země v Perském zálivu nepřijaly ani uprchlíky 

Nejméně 80 tisíc Palestincům uprchlo po roce 1948 do Sýrie a dodnes tam žijí v táborech. Syrská armáda od roku 1976 skoro třicet let okupovala Libanon a bojovala s Arafatovou Organizací pro osvobození Palestiny, kterou nakonec pomohla vyhnat do Tuniska.

Čtěte také

Egyptu hrozí dalších 15 let kruté tyranie. Sísí pronásleduje islamisty i liberály

Jen země v Perském zálivu žádné palestinské uprchlíky nepřijaly a považují je za přistěhovalce, kteří hledají lepší život. Dnes tam žije přes 600 tisíc Palestinců, z nichž někteří zastávají i vlivné funkce poradců tamějších monarchií. Podle zprávy americké CIA platí nepsaná dohoda, že tam smějí žít, pokud se nebudou vměšovat do vnitřních záležitostí země.

Radikální palestinští představitelé však vyzývali k útokům na Izrael a země v Perském zálivu začaly v 80. letech palestinskou migraci omezovat. Podle CIA se obávaly, že by palestinské nepokoje mohly ovlivnit i místní obyvatele nespokojené s vládnoucími rody. Největší rozkol mezi zeměmi v Perském zálivu a Palestinci nastal v roce 1990, kdy Arafat podpořil iráckou invazi do Kuvajtu. Ten potom vyhostil více než 300 tisíc Palestinců, připomíná Wall Street Journal.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiu.