Netanjahu palestinský stát nedovolí, varuje Svárovská. Hulicius: Mír přinese jen dvoustátní řešení

Na čem teď podle vás bude záležet, jestli příměří přetrvá a jestli přeroste v něco, co už by se dalo označit za trvalý mír?

Eduard Hulicius (KDU-ČSL): Bude záležet především na dobré vůli všech zúčastněných. Jak izraelské strany, Hamásu, tak i palestinské samosprávy a států, které se připojily k deklaraci prezidenta Donalda Trumpa ze začátku měsíce. To znamená například Egypt, Katar a Turecko, které mají velký vliv na záležitosti, které se tam dějí.

Čtěte také

Palestinský antropolog: K trvalému míru Gaza nesměřuje, řeší se příměří. Složité otázky se odložily

Paní poslankyně, podle vás to záleží na čem, jestli příměří přetrvá a přeroste v trvalý mír?

Gabriela Svárovská (elení): Já myslím, že záleží také na dlouhodobé perspektivě. Ta musí zahrnovat zapojení politické reprezentace Palestinců a Palestinek. 

U každého historicky známého násilného konfliktu, ve kterém se bojovalo teroristickými prostředky, vždycky bylo naprosto klíčové, aby politická reprezentace byla schopná přesvědčit a kontrolovat případné násilné složky různých hnutí.

S tím Trumpův plán do určité míry taky počítá, že?

Svárovská: Spíše nepočítá. Zatím je potřeba na toto skutečně dávat pozor. Trvalý mír předpokládá mírové soužití obou národů, obou stran konfliktu. Každá z nich má právo na sebeurčení. To zahrnuje politickou reprezentaci.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se vyjádřil jistě z vnitropolitických důvodů, že nepřipustí, aby Trumpů plán postoupil do další fáze. Že za jeho mandátu palestinský stát nikdy nevznikne. To jsou varovné signály, kterým je potřeba věnovat pozornost.

Samostatný palestinský stát

Jde o předposlední bod Trumpova plánu, který mluví o právu Palestinců na sebeurčení. Trump toto právo Palestinců uznává. Není s tímto bodem v rozporu to, co řekl premiér Netanjahu, že nikdy nedovolí vznik samostatného palestinského státu?

Hulicius: Máte pravdu. Já bych jenom doplnil, že kromě bodu 19 je tam asi nejdelší bod toho návrhu číslo 9, které se poměrně do detailů věnuje způsobu, jakým palestinská samospráva má provádět reformy nebo jakým způsobem má probíhat governance, řízení toho všeho.

Čtěte také

Jsme připraveni se do Gaza City vrátit. Kolem příměří je ale hodně otazníků, zní z Lékařů bez hranic

Čili nějaká přechodná správa Pásma Gazy.

Hulicius: Není to jako blesk z čistého nebe, ale odkazuje se to na už dlouhodobé návrhy, které přišly v dřívejší době včetně saudsko-francouzského návrhu. V Izraeli příští rok budou volby a v palestinské samosprávě by měly také proběhnout, jsou přislíbené prezidentem Abbásem.

Vzhledem k tomu, že perspektiva dění ve Svaté zemi je většinou dlouhodobá, klíčové bude to, jak dopadnou volby v obou komunitách. Česká republika pořád stojí za tím, že jediné řešení, které přinese stabilní mír, je dvoustátní řešení.

Hamás jako politická strana

Prezident Abbás v úterý přišel s pozoruhodnou myšlenkou, že Hamás by se mohl v budoucnu proměnit v politickou stranu, pokud odevzdá zbraně a uzná existenci Izraele. Dovedla byste si něco takového představit? A nebylo by to v rozporu s Trumpovým plánem, který vyznívá v tom smyslu, že pro Hamás v Pásmu Gazy po válce nebude žádné místo?

Svárovská: Zkušenosti, které máme historicky z řešení podobných konfliktů, ukazují, že i původně teroristické hnutí nebo hnutí, které se uchylovalo částečně k teroristickým útokům, může vygenerovat politickou reprezentaci.

Čtěte také

Hladík: Gazané nejsou Hamás. Když lidé uvidí, že na okupovaném území se žije líp, Hamásu se zbaví

Myslíte třeba na Irsko?

Svárovská: Myslím třeba na Irsko, Baskicko, Kolumbii, těch příkladů je více. Je skutečně důležité, aby politická reprezentace měla legitimitu a byla schopná kontrolovat násilné složky toho hnutí.

Vy byste si to dovedl představit, pane náměstku? Samozřejmě mluvíme tady o dlouhodobějším horizontu. Nemluvíme tady o něčem, co by se mohlo odehrát v řádu dnů. Tedy že by se Hamás, původně teroristické hnutí, mohlo proměnit v politickou stranu, která nakonec uzná existenci Izraele a bude fungovat v mírovém nastavení.

Hulicius: Přesně jak říkala paní poslankyně, je tady mnoho historických paralel, jedna není ani moc daleko. Organizace pro osvobození Palestiny, která je pilířem palestinské samosprávy, se v zásadě chovala jako teroristická organizace po dlouhou dobu.

A pak ty svoje metody změnila.

Hulicius: Pak svoje metody změnila. Mírový plán se tomu hned v několika bodech věnuje. Na jednu stranu je tady jasně řečeno, že Hamás a další teroristické frakce by neměly mít žádnou roli ve vládě Gazy, přímo, nebo nepřímo.

Na druhou stranu je tady záruka, že ti členové Hamasu, kteří odzbrojí a odevzdají zbraně a rozhodnou se opustit Gazu, tak budou svobodní v tom učinit. Ale zároveň ti, kteří budou chtít zůstat, tak budou moci zůstat a podílet se na nějakém politickém životě. Ale bavíme se opravdu o teoretickém dění za dlouhou dobu.

Čtěte také

Trump je na Nobelovu cenu míru příliš kontroverzní. Navíc vývoj v Gaze je zatím nejistý, říká Klvaňa

Vraťme se teď do dnešních dnů, protože v těch by se podle Trumpova plánu mělo stát ještě hodně. Neporušuje teď hnutí Hamás podmínky příměří, které má uzavřené s Izraelem, když dosud nevrátil všechna těla rukojmích?

Svárovská: To příměří je samozřejmě křehké. Bývá to tak, že po uzavření příměří se ještě objevují incidenty. Ty incidenty probíhají z obou stran. Myslím, že bylo zabito od doby uzavření příměří několik desítek palestinských civilistů, čili jsou tam narušení z obou stran.

Vyproštění těl ze sutin je skutečně náročný proces, který vyžaduje například zapojení těžké techniky, která nemůže být do Gazy vpuštěna. Myslím, že to potvrdil i Mezinárodní červený kříž: skutečně je pravděpodobné, že těla pohřbená pod sutinami není možné snadno vyprostit a není možné je ani snadno nalézt.

Stanou se incidenty porušující příměří záminkou k zastavení humanitární pomoci, která by do Gazy měla proudit? Poslechněte si celou diskuzi v audiu na začátku článku.