Trump je na Nobelovu cenu míru příliš kontroverzní. Navíc vývoj v Gaze je zatím nejistý, říká Klvaňa
Izraelská armáda začala opouštět část území Pásma Gazy poté, co byla schválena dohoda o příměří s palestinským hnutím Hamás. Obě strany se shodly na počáteční fázi mírového plánu. Dohodu oznámil prezident USA Donald Trump, který přes svá očekávání neobdržel Nobelovu cenu za mír. „Zasadil se o to, že Izrael začal brát dohodu vážně,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute a amerikanista Tomáš Klvaňa.
První fází Trumpova plánu pro Gazu znamená, že se oblast demilitarizuje a Hamás vydá izraelské rukojmí. „Jen těžko si můžeme představit, že tato ideologická soldateska, která má za cíl zničení státu Izraele, jen tak vyklidí pozice nějakému mezinárodnímu sboru, který tam převezme vládu, byť dočasně, než tam budou volby,“ upozorňuje na paradox Klvaňa.
Čtěte také
„Detaily té dohody neznáme. Z toho, co bylo zveřejněno, je ale zcela jasné, že jako u každé jiné mírové dohody je důležitý moment takzvané nejednoznačnosti,“ poukazuje na to, že obě strany si mohou ustanovení dohody vykládat jinak a vývoj bojů tedy zůstává nejasný.
Trumpovy zásluhy
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, na něhož byl v minulosti trestním soudem v Haagu vydán zatykač za válečné zločiny spáchané na území Gazy, má nyní za cíl zůstat ve funkci. Obává se totiž vězení. „To je jeden z hlavních motivátorů celé situace,“ vysvětluje šéf středoevropské pobočky Aspen Institute.
Čtěte také
„Další je pochopitelně problém Hamásu jako takového. V okamžiku, kdy Hamás nebude plnit dohodu, nebude ji pochopitelně plnit ani Izrael a boje budou pokračovat.“
Přes všechna úskalí spojená s mírovou dohodou očekával Donald Trump za své zásluhy na jejím vytvoření Nobelovu cenu za mír. Její laureátkou se nakonec stala venezuelská opoziční politička María Corina Machadová, která byla oceněna za prosazování demokratických práv Venezuelanů.
Trump podle všeho očekával ocenění za svou garanci, že Izrael z mírového procesu nevycouvá tak, jako tomu bylo v minulosti. Očekával ji i za svůj podíl na dohodě mezi Ázerbajdžánem a Arménií.
„Myslím, že Trump je příliš kontroverzní postava na to, aby mu norský výbor udělil Nobelovu cenu míru. Dohoda na Kavzkaze je samozřejmě pozitivní, ale řekněme si upřímně, zásadní geopolitický moment to není. A otázka Blízkého východu je pořád ještě na stole a uvidíme, jestli čerstvá dohoda někam skutečně povede,“ říká Klvaňa.
Čtěte také
Ve skutečnosti ale ani Spojené státy nemohou zajistit, že k ukončení konfliktu mezi Izraelem a Hamásem skutečně dojde, připomíná Klvaňa. Nejistá je navíc i dlouhodobá pozice Spojených států a jejich podpora Palestiny.
„Dobře víme, že Donald Trump se nevyzná v detailech problémů toho regionu. Nevíme, jestli je změna americké pozice něco zásadního, nebo jestli to je prostě jeden z dalších mnoha a mnoha Trumpových výroků, který nemusíme brát vážně,“ dodává.
Chystá se Trump k podobným mírovým krokům i v rámci války Ukrajině? Jak se mu daří ve vnitrostátní politice? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
