Izrael je opatrně nadšený. Dohoda je nejmíň kontroverzní z těch, co byly na stole, říká Ben David

Jak se proměnila v Izraeli atmosféra během předešlých 24 hodin? Je nadšení z uzavření dohody patrné na každém kroku?

Musím říct, že v mém okolí je určitě ano. Opravdu. Zpočátku tu bylo váhání a opatrnost, ale všichni byli nadšení ve chvíli, kdy tu dohodu podepsala izraelská vláda a objevilo se to v médiích. Vnímám atmosféru velkého nadšení a radosti, hlavně tedy z návratu rukojmích jako téma číslo jedna.

Čtěte také

Uznání Palestiny? V kontextu doby chybný krok, hodnotí Vondra. Zvyšuje tlak na Izrael, namítá Yar

Ale zároveň tam jsou i pocity očekávání, nejasnosti a obav, aby to dopadlo. Spousta věcí je ještě nejistých a křehkých a už jsme zažili několik situací, kdy jsme si mysleli, že se věci budou hýbat směrem k návratu rukojmích a k ukončení války a nestalo se to.

Takže vnímám ve svém okolí hodně opatrnosti. Je to vlastně až neuvěřitelná zpráva. I to nadšení je takové opatrné.

Propouštění Hamásu

Jsou v té dohodě pro izraelskou veřejnost i některé sporné body? Zajímalo by mě, jak lidé reagují na to, že členové Hamásu, kteří se odzbrojí a zavážou k mírovému soužití, měli dostat amnestii?

Určitě tam jsou nějaké sporné body. Ale já mám pocit ze svého okolí, že ta dohoda, která je na stole, je nejméně kontroverzní ze všech dohod, které přicházely v potaz během posledních dvou let.

Důvodů k tomu může být spousta. Samozřejmě i to, že konflikt už trvá dlouho a čím dál tím víc lidí si uvědomuje, že cena, kterou budeme muset zaplatit za návrat rukojmích, bude vysoká.

Čtěte také

Izrael podle nezávislé komise OSN spáchal genocidu. „Dokázat to před soudem bude obtížné,“ komentuje právnička

Musím říct, že požadavek, že se rukojmí musí vrátit, je nutná podmínka k tomu, abychom mohli začít nějak reflektovat to, co se stalo, a posunout se do další etapy. 

Můžeme se bavit o tom, že třeba někdo s tím není úplně spokojený. Ale těch lidí, kteří by byli vyloženě kritici, je určitě mnohem méně, aspoň v mém okolí, než to bylo v minulosti.

Mám pocit, že mnohem víc lidí si uvědomuje, že toto je cena, kterou budeme muset zaplatit. A na druhou stranu tady všichni, celá společnost ví, že to není černobílé a že ideální dohoda neexistuje.

Mám pocit, že spíš je to o tom, že už jsme došli do bodu, kdy toto je to nejlepší a my už to prostě chceme ukončit. Chceme, aby se rukojmí vrátili.

Trumpova role

Zatím to vypadá tak, že o víkendu by mohl dorazit do Izraele americký prezident Donald Trump. Pokud se tak stane, jak na něj budou podle vás lidé reagovat? Považují ho za strůjce konce války, který to dokázal?

Už teď slyšíme a vidíme ve zprávách, že spousta akcí se ruší a připravuje se na příjezd Donalda Trumpa. Má dostat příležitost promluvit v Knesetu.

Čtěte také

Operace ve městě Gaza. „Kdyby Izrael necítil, že je to nutné, neriskoval by to. Hamás rozumí jen síle,“ myslí si Ondřej Šmigol

Je nutno říct, že je to i symbolický čas. Tady ještě pořád probíhá svátek Sukot a v úterý bude vrcholit svátkem Simchat Tora. To je podle židovského kalendáře ten den, kdy se odehrál útok 7. října 2023. 

Myslím, že tam je i velká symbolika tím, že se tam koncentruje dvouleté výročí útoku a příjezd Donalda Trumpa. Všichni to, myslím, očekávají s nadšením. I ti, kdo nejsou jeho velcí příznivci, jsou teď schopni přiznat mu jeho pozitivní roli v tom, co dokázal vyjednat pro Izrael.

A vnímají lidé také v tuto chvíli takto i roli Benjamina Netanjahua? Je pro ně také on tím, kdo dokázal vyjednat tuto dohodu?

Myslím, že tady se ti bude lišit a společnost je rozdělena. Samozřejmě byla rozdělena už před válkou, ale během války se to ještě vyostřily. Názory a pocity na Benjamina Netanjahua jsou prostě různé.

Je skupina lidí, která ho považuje za toho, kdo mír vyjednal. A bude skupina, která ho bude považovat za člověka, který nebyl schopný dva roky tento konflikt přivést k dobrému, nebo aspoň akceptovatelnému výsledku. A teď byl donucen Donaldem Trumpem, aby přijal podmínky a aby tu válku ukončil.