Ohrožuje Trump svobodu slova v USA? Případ Kimmela nebyla cenzura, míní Zrno. Clough: Spíš vydírání
Satirická show Jimmyho Kimmela, pozastavená kvůli jeho komentáři o vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, se vrací na obrazovku americké televize ABC. „Američané si to nenechají líbit,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus k nařčením, že show dostala stopku po tlaku administrativy Donalda Trumpa, mediální konzultant Brady Clough. „Cenzura to nebyla, byla to výhrůžka,“ myslí si šéfredaktor serveru Aktuálně.cz Matyáš Zrno.
Ohrožuje prezident Trump svobodu slova?
Brady Clough: Do určité míry ano, ale jak je na situaci Jimmyho Kimmela vidět, Američané si to nenechají líbit a vědí, jak postupovat, aby si svobodu udržovali.
Matyáš Zrno: Soudě podle toho, že pořad Jimmyho Kimmela se zase vrátil a že ve Spojených státech máme velké množství, dokonce bych řekl převahu k Trumpovi kritických médií – ať to jsou hlavní zpravodajské televize mimo Fox News nebo většina velkých listů – tak si myslím, že to tak není.
Čtěte také
Je ale pravda, že to jedno vyjádření šéfa americké Federální komise pro komunikaci, které se dá chápat jako výhrůžka televizi ABC, je poměrně bezprecedentní. To se v minulosti nedělo, byť v minulosti byly tlaky z demokratických administrativ, třeba ve směru k provozovatelům sociálních sítí, které jsou často už důležitější než klasická média. Můj názor je tak napůl.
Pane Cloughu, sám jste připustil, že Kimmelova show se po tom týdenním přerušení zase vrátila na televizní obrazovky. Nesvědčí to o tom, že ani Trumpova vláda nemá možnost, jak zasahovat do vysílání televizních stanic, byť přímo prezident Trump by si to podle svých výroků přál.
Clough: V tomto případě je důležité připomenout, jaké jsou majitelské poměry televizních stanic ve Spojených státech. Na povrch se říkalo, že je Jimmy Kimmel se vrátil, ale jsou minimálně dvě společnosti, které jsou majiteli několika set nebo několika desítek televizních stanic, kde ony už před návratem prohlásily, že show Jimmyho Kimmela nevysílají.
Takže tam je taková složitá situace a lidé se ozývali, že nechtějí cenzuru, chtějí svobodu slova. Ale je otázka, co podnikatelské zájmy ve skutečnosti udělají.
Společenská hysterie
Pane Zrno, sám jste řekl, že to, co udělal předseda Federální komise pro komunikaci, když pohrozil televizi ABC ztrátou licence, pokud nezakročí proti komiku Kimmelovi kritickému vůči Trumpovi, je bezprecedentní. Nerovnalo se to svým způsobem cenzuře?
Zrno: Cenzura to nebyla, byla to výhrůžka. Určitě to nebylo nic, čím by se měla Trumpova administrativa chlubit, ale cenzura je přece jenom trošku vyšší level. Nemáme tam žádný konkrétní krok vlády, kterým by cenzurovala.
Čtěte také
Amerika je ale samozřejmě specifická. Řekl bych, že Američané mají větší tendenci k jakési společenské a politické hysterii, a to na obou dvou stranách politického spektra. Dny po zavraždění Charlieho Kirka vedly k tomu, že společenský tlak i vůči lidem, kteří se k němu vyjadřovali kriticky, byl viditelný. Můžeme se bavit, jestli to bylo nevhodné lidsky vůči zavražděnému, nebo jestli třeba kritizovali nějaké konkrétní názory.
Tlak pak vedl k tomu, že televize ABC stáhla Jimmyho Kimmela, že některé korporace se zbavovaly lidí, kteří na sociálních sítích oslavovali tu vraždu, ale není to cenzura ve smyslu státní cenzury. Byl to prostě společenský tlak.
Konzervativci nyní mohou poukazovat, že stejně jako letěli lidé ze zaměstnání v době Black Lives Matter za to, že třeba řekli All Lives Matter, Na všech životech záleží.
Pardon že vám do toho skáču, ale docházelo tehdy k nějakým tlakům ještě za prezidenta Joea Bidena, kvůli kterým někdo přišel o zaměstnání?
Zrno: Je tu celá řada shodou okolností liberálních novinářů, kteří nebyli dostatečně progresivní. To jsou známé případy z New York Times.
Čtěte také
Ptal jsem se jinak, ze strany prezidenta Trumpa, protože to, o čem tady mluvíme, je tlak přímo ze strany administrativy prezidenta Trumpa vůči konkrétní televizi.
Zrno: Ano, ale já jsem říkal, že v případě toho, co se dělo ve Spojených státech, byl tlak společenský a konkrétní cenzura tam nedošla, byť ten jeden výrok předsedy komunikační komise byl, a znovu opakuji, bezprecedentní.
Ale těžko říct, jestli tento jeden výrok, který se dá chápat jako výhrůžka, ale po kterém nenásledovaly ze strany vlády konkrétní kroky, se dá označit za cenzuru. A já myslím, že přece jenom ne.
Pane Cloughu, to byste uznal, že ani ze strany zmíněné Federální komise pro komunikaci nedošlo vůči televizi ABC ke konkrétním krokům? Bylo tady jenom prohlášení předsedy komise a televize ABC, respektive její vlastník, společnost Disney, se potom svobodně rozhodla přerušit show komika Jimmyho Kimmela.
Clough: Řekl bych, že tam jsou dva rozměry. V tomto případě bych nepoužil slovo cenzura, ale možná vydírání. Protože za tím vším, a to se týká i dalších televizních stanic, jsou ve hře fúze různých společností a spíš komerční zájmy vědí, že musí trochu vyhovět federální komisi, aby získaly ta povolení, která hledají.
Na druhé straně, když budeme mluvit o cenzuře, stačí vzít poslední příspěvek Donalda Trumpa z jeho sociální sítě v noci, kdy psal, že má plno kritiků, že ABC je špatná, že znovu vysílá pořad Jimmyho Kimmela. Takže tam je takový přímý zásah, ačkoliv neřekl, že to ABC nesmí. Určite to míří k tomu, že nějaká cenzura může být.
Snaží se Donald Trump média kritická vůči němu zastrašit? A ustojí americká demokracie jeho kroky? Odpovídají mediální konzultant Brady Clough a šéfredaktor webu Aktuálně Matyáš Zrno. Moderuje Lukáš Matoška.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
