V příručce na 72 hodin chybí filtr na vodu, říká instruktor. Ministerstvo: Vynechali jsme drahé věci

5. prosinec 2025

Ministerstvo vnitra se snaží informovat veřejnost o základních postupech v prvních třech dnech krizové situace příručkou nazvanou 72 hodin, kterou v listopadu rozesílalo do poštovních schránek. „Snažili jsme se, aby příručka byla všem dostupná a jednoduše aplikovatelná,“ říká vedoucí oddělení strategické komunikace ministerstva vnitra Jan Paťawa. „Některé věci by měly být více zdůrazněné a jinak podané,“ kritizuje instruktor kurzů přežití Amar Ibrahim.

Pane Ibrahime, je z vašeho pohledu ta příručka účelná? Je dobře připravena?

Amar Ibrahim: Jsem rád, že něco takového už konečně vyšlo, protože to vychází v každém státě. Ale některé věci v příručce by měly být víc zdůrazněné nebo jinak podané.

Co vám tam konkrétně chybí?

Ibrahim: Není tam třeba filtr na vodu. Voda vám může dojít. Není tam zmíněné, že existují na trhu potravinové dávky, které jsou určené pro tyto krizové situace. Nejsou to jenom konzervy.

Čtěte také

Je tam, že člověk má mít u sebe hotovost – to je dobře. Ale je třeba zdůraznit, že když nepůjde elektřina, tak si nikde nenakoupíte. Dnes je všechno elektrické, obchody budou zavřené, takže ta hotovost bude absolutně k ničemu. 

Pane Paťawo, nejsou toto nedostatky vaší příručky?

Jan Paťawa: Je potřeba zdůraznit, že ta příručka byla psaná tak, aby vyhovovala lidem, kteří žijí ve městě, na vesnici, starým i mladým lidem. Snažili jsme se obsáhnout opravdu celou populaci. Zároveň je ve společnosti spousta lidí, kteří si nemůžou dovolit drahá řešení, jako jsou elektrocentrály nebo filtry na vodu. 

Z pozice ministerstva vnitra jsme se snažili, aby ta příručka byla všem přístupná a jednoduše aplikovatelná do života.

Co argument, že mezi trvanlivými potravinami nejsou jenom konzervy, které tam zmiňujete?

Paťawa: Jsou tam věci, které můžete běžně používat ve své domácnosti. Myšlenka je, že potraviny, které máte v nouzových zásobách, běžně využíváte a vlastně rotujete stále dokola. Není myšlenkou, abychom si někde v kredenci uschovali potraviny na deset let. Ale neustále je točit a začlenit nějakou zásobu do svého běžného života.

Myslet na zranitelné

Jak jste dospěli k těm třem dnům, k těm dvaasedmdesáti hodinám?

Paťawa: Sedmdesát dva hodin vychází ze zkušenosti záchranářů. To je čas, který potřebuje záchranný sbor k tomu, aby se postarali o lidi, kteří jsou v přímém ohrožení života, a poté se mohl případně soustředit na lidi, kteří nejsou.

Čtěte také

Je to čas zvolený tak, aby měl stát dostatek prostoru se nadechnout a mohl realizovat celou škálu postupů připravených záchranáři pro krizové situace. Čerpali jsme ze zkušeností kolegů ze zahraničí, ať už z Finska, ze Švédska nebo z dalších zemí, které také podobné příručky vydávají.

Ibrahim: Ano, samozřejmě vychází to třeba z Mexika – když tam bylo zemětřesení, tak se záchranné složky dostaly k lidem až za tři dny. Lidé ale musí počítat i s tím, že distribuce (pomoci) může trvat delší dobu.

U nás neprobíhají žádná celotýdenní cvičení celé země na krizovou situaci jako třeba ve Švédsku. Myslím, že bude dobře fungovat sehranost profesionálních složek, ale mělo by být více zapojeno obyvatelstvo. Aby byli lidé připraveni.

Pane Ibrahime, vítáte, že přibude systém varování lidí přes mobilní telefony při mimořádných událostech?

Ibrahim: Určitě to vítám. Já mám třeba staženou aplikaci Záchranka a ta mi rovnou oznámí, že se někde něco děje. Jsou různé aplikace, vzniká třeba aplikace Corty, na které se podílí Česká zemědělská univerzita. Jsem rád, že něco takového bude, protože když se pustí sirény, tak na to lidé nereagují.

Čtěte také

Musí se hlavně myslet na staré lidi. Když přednáším, nejvíc dotazů mi vždy přijde od starších lidí, že si nedokážou umáčknout ten filtr na vodu nebo nastartovat centrálu. Mělo by se na ně myslet, protože třeba nemají tyto aplikace, mají ještě staré telefony.

Jak myslíte na starší, pane Paťawo?

Paťawa: V příručce je věnovaná celá kapitola tomu, jak mluvit se sousedy a lidmi, kteří jsou nějak znevýhodněni – ať už to jsou starší lidi, děti, cizinci. Opravdu se snažíme k celému tomu projektu přistupovat tak, aby byl maximálně přístupný všem. Vznikl překlad do ukrajinštiny, angličtiny, máme dokonce překlad do mongolštiny, nyní se realizuje překlad do španělštiny, vietnamštiny.

Nelze všechno udělat hned. Na začátek jsme udělali maximum a nyní budeme dál rozvíjet tu informaci a doručovat ji dál do populace.

Proč ministerstvo vnitra nezahrnulo do příručky 72 hodin případ napadení jiným státem? Měla by se podobná osvěta zavést na školách? Poslouchejte celý pořad Pro a proti v audiu nahoře.

autoři: Lukáš Matoška , kcj
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.