Trumpova silnice míru. Usmířil americký prezident Arménii a Ázerbajdžán?

Tuto otázku položili v podcastu Na Východ! Josef Pazderka a Ondřej Soukup výzkumníkovi Emilu Aslanovi z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Úplně mírová dohoda tímto podepsána nebyla,“ upozorňuje Emil Aslan hned na úvod.

Podle něj by bylo přesnější dokument, jehož detaily zatím nejsou příliš známé, nazývat smlouvou o smlouvě budoucí. Jejími hlavními body jsou logistické otázky na klíčových transportních koridorech v regionu, otázka hranic a také částečně dlouholetý konflikt v Náhorním Karabachu.

Emil Aslan|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Spor o Náhorní Karabach

Náhorní Karabach je území o rozloze necelých 4500 kilometrů čtverečních uvnitř Ázerbajdžánu, na němž žili převážně etničtí Arméni. V 90. letech minulého století vyhlásili nezávislou Náhornokarabašskou republiku (oficiálním názvem Republika Arcach), která ale nebyla nikdy mezinárodně uznána, a zejména ne Ázerbajdžánem.

Čtěte také

Jako sud se střelným prachem. Proč máme sledovat konflikt v Náhorním Karabachu?

O oblast se vedlo několik válek. Naposledy v roce 2023, kdy ji ázerbajdžánská vojska obsadila a přes sto tisíc tamních Arménů muselo opustit svoje domovy.

To paradoxně nastartovalo překotný vývoj a teď jsme svědky nebývalých diplomatických pokroků, ale i vnitropolitického dění v Arménii, upozorňuje v podcastu Josef Pazderka.

Nesouměrní sokové

Arménie a Ázerbajdžán spolu vedou územní spory, kterým padly za oběť desítky tisíc lidí, už přes třicet let. Jak ale Ondřej Soukup podotýká, nejsou to dva souměřitelní soupeři. Zejména v posledních letech.

„Ázerbájdžán má obrovské peníze z plynu a ropy a je teď ve výhodné diplomatické situaci. Protože Evropa, která se snaží omezit dovoz ropy a plynu z Ruska, se najednou musí bavit s prezidentem Alijevem, k němuž má možná spoustu výhrad, zejména co se týče dodržování lidských práv nebo demokracie. Zatímco Arménie přišla o svého hlavního podporovatele, Rusko,“ shrnuje v podcastu Na Východ!.

Rusko má v Arménii stále vojenskou základnu, jeho mírotvorné jednotky se ale už z oblasti stáhly.

Proč dali Rusové ruce pryč?

Důvodů, proč Arménie ruskou podporu ztrácí, je podle Emila Aslana více. Jedním z nich můžou být i osobní antipatie mezi Vladimirem Putinem a Nikolajem Pašinjanem. Roli hrají ale také ruské přípravy na invazi na Ukrajinu.

Čtěte také

Příležitost netrvá věčně. Odkládání míru mezi Ázerbájdžánem a Arménií ohrožuje regionální řád

„Ke druhé karabašské válce (kdy Ázerbajdžán obsadil území Republiky Arcach, pozn. red.) došlo v roce 2020. To bylo dva roky před ruskou masivní invazi na Ukrajinu. Myslím, že kdyby si Putin obsazená Náhorního Karabachu nepřál, tak by minimálně ruská armáda, která se nachází v Arménii, mohla nějak reagovat. Například by dovolila použít rakety malého doletu,“ připomíná Aslan.

„Není tedy úplně jasné, proč Vladimir Putin rezignoval na jakékoli intervenci, protože si přece musel uvědomovat, že když umožní obsadit celé území, ztratí jakoukoli páku vůči Baku.“

Podle Aslana také pokračující válka na Ukrajině znemožňuje Rusku další angažmá v této části Jižního Kavkazu ve větším meřítku. Nemá k němu ani vojenské, ani ekonomické kapacity. Navíc jihokavkazské státy často využívá pro obcházení sankcí, které na něj byly uvaleny ze strany Evropské unie a Spojených států.

Kdo zabere prostor?

Vyklizení ruských pozic na Jižním Kavkazu uvolnilo prostor pro intervenci ze strany Spojených států. Situaci sledují ale i další regionální hráči. „Turecko si určitě vyhrazuje roli do toho mluvit a je tu i momentálně ponížený Írán, který se ale taky může vzpamatovat a promluví určitě do tohoto sporu velmi silně,“ předpovídá Josef Pazderka.

Pokud se ale podle Emila Aslana podaří najít shodu o provozu na klíčovém Zangezurském koridoru a Spojené státy se budou o region dál zajímat, nejen kvůli mediálně sledovaném podpisu Dohody o nastolení míru, může dojít k výraznému zklidnění situace. A možná trvalému usmíření letitých nepřátel, jímž se už teď chlubí americký prezident.

Ví Donald Trump, kde Arménie leží? Kudy přes ní vede Trumpova silnice míru a prosperity? A proč je tento koridor pro Arménii a Ázerbajdžán tak klíčový? Jak se současné snahy o příměří promítnou do arménských voleb v roce 2026? Poslechněte si celý záznam podcastu Na Východ!.