Hladík: Gazané nejsou Hamás. Když lidé uvidí, že na okupovaném území se žije líp, Hamásu se zbaví

Podle Petra Hladíka bylo jasné, že Hamás bude po stažení izraelské armády za dohodnutou linii pokračovat s útoky na izraelské vojáky a s popravováním Gazanů, kteří podle hnutí spolupracovali s Izraelem.

Čtěte také

Palestinský antropolog: K trvalému míru Gaza nesměřuje, řeší se příměří. Složité otázky se odložily

„To není žádným překvapením. Když si vzpomeneme na ty dávné – už je to takřka 20 let – volby na palestinských územích, kdy v roce 2006 Hamás vyhrál, napřed to vypadalo, že se bude chovat smířlivě. Skončilo to ale tím, že v únoru 2007 převzal násilně Pásmo Gazy a už tehdy docházelo k zabíjení Palestinců. To byly také ty známé obrázky, kdy svoje odpůrce shazovali ze střech. Nikdo nemá iluze,“ zdůrazňuje Hladík.

Budoucnost Gazy závisí na realizaci druhé fáze Trumpova mírového plánu. 

„Teď bude to nejdůležitější, jestli bude schopno mezinárodní společenství dospět ke druhé fázi. To znamená, že aby v Pásmu Gazy zavládl klid a tohle řádění Hamásu přestalo, musí tam začít fungovat takzvané mezinárodní stabilizační jednotky,“ apeluje ředitel.

Exil, nebo eliminace

Samotní Izraelci podle Hladíka, který se nedávno vrátil z Izraele, nejsou naivní. Nečekají, že k druhé fázi plánu dojde brzy.

„Byl jsem tam se státním tajemníkem, jednali jsme i s představiteli palestinské správy a předtím s představiteli Jordánska. V celém tom regionu je cítit realismus a velmi napjatá očekávání,“ přibližuje a dodává:

Čtěte také

Na summitu o míru na Blízkém východě, kde byl i Trump, chyběl Izrael i Hamás, poukazuje Tureček

„Například tam bylo zajímavé slyšet od Jordánců, že jsou připraveni se podílet na tréninku až tisícovek palestinských policistů. Ale byli velmi opatrní, pokud jde o to, aby se jordánští policisté účastnili akcí přímo v Pásmu Gazy.“

Ochotu udržovat pořádek v Gaze projevil například Ázerbajdžán nebo Indonésie. V jakém horizontu by k tomu mělo dojít, není podle Hladíka jasné. Doufá ale, že Hamás využije nabídky složit zbraně a odejít do exilu.

„Nedá se to označit jinak, než že by jeho vedení jinak hrozila fyzická eliminace. Teď je otázka, jestli si to Hamás vyhodnotí tak, že je lépe odejít,“ říká s odkazem na přítomnost turecké zpravodajské služby na jednání v Šarm aš-Šajchu. Ta by mohla pomoci lidem z Hamásu odejít do zahraničí.

Role Gazanů

Hamás zatím ale nenaznačuje, že nabídky využije. Zároveň se i s nedávnými událostmi v Gaze ukazuje, že hnutí má stále určité vojenské kapacity. Podle Hladíka ale podceňuje náladu Gazanů.

„To není to tak, že by všech 2,5 milionu Gazanů bylo zároveň příslušníky Hamásu, je to relativně nepočetná, ozbrojená, velmi dobře organizovaná skupina,“ připomíná a pokračuje:

Čtěte také

Jan Fingerland: Hamás vyhrál válku a teď možná i příměří

„Možná zde budu přehnaně optimistický, ale i prezident Donald Trump a premiér Benjamin Netanjahu říkali, že začnou naplňovat mírový plán na územích, které kontroluje izraelská armáda. V případě, že prostí Gazané uvidí, že se na té polovině Pásma Gazy lidem začíná dařit lépe a že tam mají přístup ke zdravotní péči, k jídlu, ke všemu ostatnímu, tak si myslím, že je i v jejich silách vypořádat se s hnutím Hamás přímo na místě.“

Výhodou je podle něj i vágnost Trumpova plánu a chybějící konkrétní termíny pro splnění jednotlivých bodů. Přesné limity se podle něj na Blízkém východu v jednání o míru neosvědčily.

„Vágní termíny dávají možnost nejvýznamnějším hráčům, Spojeným státům americkým na prvním místě, tlačit na další v regionu zapojené hráče, aby tu dohodu efektivně začali naplňovat,“ uzavírá ředitel.

Který z dvaceti bodů Trumpova plánu bude nejobtížnější splnit? Má opravdu někdo metodu, jak se vůči ozbrojené nestátní entitě jako Hamás chovat? A za jak dlouho od této chvíle by Petr Hladík „znervózněl“, kdyby se stále nic nedělo? Poslechněte si celou Osobnost Plus.