Hamás je oslabený. Z pohledu Izraele je Trumpův mírový plán úspěch, oceňuje Kuchyňová Šmigolová

„Aby Hamás přežil, potřebuje peníze. Potřebuje podporu, kterou dostával v posledních letech převážně od Kataru a od Turecka. Pokud se tyto dvě země rozhodnou na Hamás tlačit, budou mu odpírat podporu a budou hrozit tím, že vypovědí jeho příslušníky, kteří sídlí v Dauhá nebo v Turecku – to je signifikantní tlak,“ přibližuje velvyslankyně.

Čtěte také

Palestinský antropolog: K trvalému míru Gaza nesměřuje, řeší se příměří. Složité otázky se odložily

Podle ní by tento tlak mohl Hamás přivést k ústupkům. Odzbrojení organizace bude nejnáročnější součástí amerického mírového plánu, ačkoliv jsou teroristé výrazně oslabeni.

„Už to není ten Hamás, který to byl před říjnem 2023. Jsou to spíš guerillové skupiny, které trochu nezávisle působí v různých částech Pásma Gazy. I když je pravda, že, poté, co začalo platit příměří, se snaží svoji moc zase více posílit,“ přibližuje.

Čtěte také

Jsme připraveni se do Gaza City vrátit. Kolem příměří je ale hodně otazníků, zní z Lékařů bez hranic

Z izraelského pohledu je americký plán, který představil prezident Donald Trump, velkým úspěchem už jenom proto, že se díky tomu podařilo dostat domů posledních dvacet živých rukojmí a většinu těl, která Hamás zadržoval, říká Kuchyňová Šmigolová:

„Ať se podaří Hamás odzbrojit, nebo ne, tak z izraelského pohledu byla hlavní část toho, co potřebovali, dosažena.“

Izraelská armáda navíc kontroluje přibližně polovinu Pásma Gazy. „To znamená, že Hamás v tuto chvíli nemůže provést přímý útok na Izrael. A když se o něco pokusí, tak se setká s jeho armádou,“ vyzdvihuje.

Kdo obnoví Gazu?

Končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v rozhovoru pro Český rozhlas Plus varoval v souvislosti se situací v Pásmu Gazy před dvěma věcmi. První z nich byla přítomnost evropských vojáků v mezinárodních mírových jednotkách v Gaze.

Čtěte také

Cílem Izraele není svrhnout íránský režim. Kdyby ale padl, jásal by celý Blízký východ, míní Pojar

Druhou financování rekonstrukce Gazy z peněz evropských daňových poplatníků. Podle něj by se do obnovy Gazy měly zapojit spíše okolní arabské státy. Veronika Kuchyňová Šmigolová s tímto názorem souhlasí.

„Já si myslím, že to je velmi logické. Evropská unie po desetiletí dávala spoustu peněz do palestinských území, ty peníze nepřinesly to, co se od nich očekávalo. Je logické, že budoucí rekonstrukci a fungování Pásma Gazy by měly mít na starosti arabské země,“ usuzuje velvyslankyně a vysvětluje:

„Ty země jsou bohaté, jsou Gazanům kulturně blíž a koneckonců si některé prošly podobným procesem. Třeba pokud jde o vzdělávání, tak Spojené arabské emiráty dokázaly velmi podrobně změnit svá kurikula, aby tam Izrael a Židé nepůsobili jako nepřátelé, ale naopak jako sousedi, se kterými je možné žít.“

Čtěte také

Hladík: Gazané nejsou Hamás. Když lidé uvidí, že na okupovaném území se žije líp, Hamásu se zbaví

Sousední země se do pomoci Palestincům v minulosti spíše nezapojovaly. Vyvstává tedy otázka, proč by měly teď. Kuchyňová Šmigolová soudí, že odpovědí jsou Spojené státy americké.

„Všechny tyto země něco od Spojených států potřebují. A to, že Spojené státy a prezident Donald Trump osobně jsou v tom tak zaangažováni, znamená, že protislužby nebudou přicházet od Izraele nebo od Evropanů, ale od Spojených států,“ myslí si.

Podpora za teroristické útoky

Nový velvyslanec Izraele v Česku Amir Weissbrod pro Forum 24 řekl, že „peníze evropských daňových poplatníků jdou ještě pořád lidem, kteří spáchali útoky na Izraelce“. V rozhovoru vysvětlil, že Evropa dává peníze palestinské samosprávě, která je vyplácí lidem, kteří jsou ve vězení za teroristické útoky. Česká velvyslankyně potvrzuje, že tento funguje.

Čtěte také

Operace ve městě Gaza. „Kdyby Izrael necítil, že je to nutné, neriskoval by to. Hamás rozumí jen síle,“ myslí si Ondřej Šmigol

„Je to pravda, byť posledních deset dní už to pravda být nemusí. Tomuhle se říká ‚peníze za zabíjení‘. To fungovalo po celá desetiletí,“ přitakává.

„Evropská unie samozřejmě neplatí peníze přímo na to, ale dává peníze do rozpočtu palestinské samosprávy s tím, že ta samospráva přece musí fungovat. A oni potom skutečně rodinám těch, kteří spáchali teroristické činy a jsou ve vězení, vypláceli měsíční dávky,“ popisuje a dodává, že tuto praxi považuje za ostudnou. 

Kdo bude tvořit mírové jednotky OSN? A jak vypadá politická situace v Izraeli? Poslechněte si celý díl Osobnosti Plus, audio je nahoře.