Pákistán teď vložil veškeré své síly do jednání mezi Íránem a Amerikou, popisuje velvyslanec

Jak se Islámábád připravuje na vrcholnou mezinárodní schůzku mezi Spojenými státy a Íránem? 

Začal bych tím, že v Islámábádu je krásné počasí, 28 stupňů Celsia, modrá obloha. V podstatě by se řeklo, že ideální podmínky pro jednání.

Čtěte také

Všichni v Perském zálivu vítají omezení Íránu, zní z ministerstva. Svárovská: Budeme za to platit

Od neděle došlo k velkému zpřísnění bezpečnostních opatření, která budou trvat celý tento týden. Od neděle tady jsou takzvané přípravné týmy obou delegací. Všichni se připravují k jednání v hlavním hotelu Serena. Včera (v pondělí) jsem mluvil s generálním manažerem hotelu a ten mi potvrdil, že je opět připraven stůl ve tvaru trianglu, aby mohly delegace společně jednat. 

Skutečnost však zůstává, že zatím ani jeden z hlavních vyjednávacích týmů, americký nebo íránský, do Islámábádu nedorazil.

Jak se k této vrcholné schůzce staví pákistánská veřejnost?

Pro Pákistán, který se ujal iniciativy a stal se hlavním zprostředkovatelem mezi Spojenými státy a Íránem, jde o životní záležitost.

Pákistán má velké ekonomické problémy a s počátkem války došlo k zastavení zasílání peněz, takzvaných remitencí, od pákistánské diaspory, která pracuje v blízkovýchodních zemích. Také došlo ke zdražení pohonných hmot a celkově se tady čím dál víc horší ekonomická situace.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Nemám problém se s nimi setkat.‘ Trump připouští schůzku s Íránem při průlomu v jednání

V tuto chvíli vložil Pákistán veškeré své síly do diplomacie. A díky tomu, že šéf armády Ásim Munir má velmi blízko k Bílému domu a prezidentu Donaldu Trumpovi a premiér Šáhbáz Šaríf je dobrým přítelem íránského prezidenta, tak se jim povedlo, aby zde delegace jednaly už před týdnem.

A co to znamená pro místní obyvatele? Ti si přejí, aby se jednání uskutečnila, aby byl mír, aby mohli normálně fungovat, aby byly otevřené školy a aby se zlepšila ekonomická situace země. Všichni víceméně podporují úsilí nejvyšších pákistánských představitelů. Vnitropoliticky to Pákistán sjednotilo a všichni si přejí, aby to vyšlo. 

Co všechno v posledních dnech podnikli klíčoví pákistánští představitelé? Munira, náčelníka generálního štábu dokonce Donald Trump označuje za svého nejoblíbenějšího polního maršála. Co podnikl v posledních dnec Munir a premiér Šarífa, aby zajistili úspěch rozhovorů? A aby vůbec delegace přijely a aby se alespoň prodloužilo současné příměří. 

Velitel Ásim Munir a premiér Šáhbáz Šaríf se rozdělili. Munir odjel do Íránu, mezitím premiér navštívil Saúdskou Arábii, Katar a Turecko.

S Katarem teď Pákistán podepsal novou bezpečnostní dohodu a díky tomu si země zajistila příjem dvou miliard dolarů. Pákistán se tak stal první zemí, která má dvě bezpečnostní dohody a bude vysílat své vojáky do blízkovýchodních zemí, tedy do Saúdské Arábie a Kataru.

Čtěte také

Trump hledá cestu ven, pozice Američanů je horší než před válkou s Íránem, míní reportér

Náčelník armády Munir jednal v Íránu, kde se zaručil, že íránská delegace bude v naprostém bezpečí. A následně jednal se saúdskou stranou, kde znovu poskytl záruky.

Munir a Šaríf do toho vložili hodně sil. A i když slyšíme, že si Írán a Spojené státy vzájemně vyhrožují, tak se zdá, že by do úterního večera mohly jejich delegace přiletět.

Dostaly se do médií nějaké návrhy, s nimiž Pákistánci do mírových rozhovorů přicházejí?

Pákistánci v podstatě zprostředkovávají návrhy, které byly předloženy oběma stranami. V tuto chvíli se zdá, že by mohla být vyřešena otázka jádra, která byla jednou z hlavních příčin neshody při minulém jednání. Prezident Donald Trump na sociálních sítích oznámil, že dohoda, která by mohla být uzavřena teď, půjde daleko za tu původní, kterou uzavřel Barack Obama. 

Na druhou stranu se pořád jedná o průchodnosti Hormuzského průlivu, o uvolnění aktiv a peněz Íránců, o zrušení sankcí. O to jde především Pákistánu, protože ten potřebuje zrušení amerických sankcí na Írán, aby se mohl napojit na íránské ropovody a mohl s Teheránem začít volně obchodovat. Nesmíme zapomínat na to, že v Pákistánu žije velká šiítská menšina.