Všichni v Perském zálivu vítají omezení Íránu, zní z ministerstva. Svárovská: Budeme za to platit

Pentagon oznámil, že cíle byly splněny. Dá se prizmatem vynaloženého úsilí, krachu prvního kola mírového vyjednávání a zablokovaného Hormuzského průlivu říci, že operace je zatím úspěšná, anebo naopak?

Petr Hladík: V tuto chvíli nemůžeme použít výraz na jedné, či druhé straně spektra – ani debakl, ani absolutní úspěch. Nicméně zcela jednoznačně znamená výrazné omezení íránských vojenských kapacit a jejich jaderného programu, což byl důvod k počátku konfliktu.

Čtěte také

Trump hledá cestu ven, pozice Američanů je horší než před válkou s Íránem, míní reportér

A opět bych to nenazval krachem, ale zatím nedošlo k průlomu v Islámábádu, byť tomu obě strany věnovaly 21 hodin. A má to velký vliv na působení Íránu v celém regionu.

Gabriela Svárovská: Klonila bych se k negativnímu hodnocení, spíš to směřuje k debaklu. Na začátku byly stanoveny různé cíle vojenské operace proti Íránu a střídalo se zdůvodnění potřebou eliminovat íránská jaderná zařízení se změnou režimu. Nedošlo ani k jednomu.

K možnosti dohody nebo verifikace toho, jak na tom skutečně íránský jaderný program je nebo kolik mají obohaceného uranu, jsme se nepřiblížili. A je třeba říct, že situace civilistů v Íránu se rapidně zhoršila – nejenže pokračuje represivní režim, navíc jsou tam následky devastující války.

Čtěte také

Izrael i Írán jsou fanatické. Útok na Bejrút nikdo nečekal, proto je tolik obětí, říká Libanonka

Jak je na tom íránský jaderný program? Víme, nakolik je opravdu ochromen, když je stále číslem jedna i v jednáních v pákistánském Islámábádu?

Hladík: U jednání jde zejména o to, aby se Írán začal chovat zodpovědně. Nikdo, dokonce ani Spojené státy americké, mu nebrání v mírovém využívání jádra. Zásadní problém ale je, že Írán obohacoval uran nad úroveň, která je nezbytná pro civilní účely. Jestli to dělá pořád, budeme vědět až s určitým odstupem.

Spojené státy a Izrael zasáhly asi 13 tisíc různých cílů a při vedení útoků musí být opatrné, protože může dojít k úniku radioaktivního materiálu. I kdyby věděly, kde se nachází, tak to nemohou zlikvidovat ze vzduchu. Nicméně pokud jde o kapacity Íránu, tak si myslím, že byly výrazně degradovány, a to i v oblasti veponizace jaderného programu.

Čtěte také

Americké požadavky na Írán jsou nereálné a změnami ultimát Trump škodí svému cíli, říká expertka Martínková

Svárovská: Nad rizikem zneužití jaderné zbraně Íránem se spekuluje dlouho. V loňském roce se tím zdůvodňovaly limitované údery, které Donald Trump označil za úspěšné, ale já si myslím, že bez verifikace na místě to spolehlivě určit nelze. A k ní, stejně jako k dohodě o limitech se můžeme dostat jedině skrze diplomatická jednání a expertní posouzení Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.

Omezení íránských vojenských schopností je nepochybně z hlediska bezpečnosti Blízkého východu dobrá zpráva. Otázka je, za jakou cenu – ve smyslu eskalace, zničení celé řady civilních kapacit v Íránu, infrastruktury a rapidní zhoršení situace pro íránské obyvatelstvo ve smyslu dostupnosti pitné vody a elektrické energie. A ta cena byla příliš vysoká.

Zlatý věk Blízkého východu?

Nebyla, pane Hladíku, ta cena příliš vysoká? Říkám si, že vedle Izraele by těmtoúspěchům měly tleskat všechny možné země v Perském zálivu. Prý jsou vlastně spokojeny, že Írán byl oslaben, prohlásil ministr obrany Spojených států.

Hladík: Já si myslím, že všichni v Perském zálivu vítají omezení íránských schopností, protože další z problematických bodů chování íránského režimu je jejich systém takzvané předsunuté obrany – to znamená, že když nejsou sami přímo zapojeni, tak využívali teroristické hnutí Hizballáh v Libanonu, nebo na něj napojené milice v Iráku.

Čtěte také

Podpořit Trumpa v Íránu by vedlo k světové válce, míní Kolář. Lizec: Není to dobrá chvíle na vzpouru

Pokud jde o dohodu se Spojenými státy, tak Írán nepřistoupil na ty podmínky, které byly kladeny. V každém ozbrojeném konfliktu dochází k zabití civilistů a bohužel to jsou politováníhodné události.

Když Írán skanduje „smrt Americe, smrt Izraeli“ od roku 1979 a změna tam nenastala nikdy, tak se dostanete do bodu, že jiné prostředky než tyto už Západ nebo celé mezinárodní společenství nepřivedou ke kýženému výsledku.

Svárovská: Cena, kterou platíme a budeme ji jako světové společenství platit dlouhodobě, je za neuvážený způsob, jakým se Donald Trump bez mandátu vrhá do vojenských operací a zahraničních intervencí. Viděli jsme to ve Venezuele, viděli jsme to v Íránu.

Je to velice riskantní chování, které pozoruje Rusko a Čína, a pak se nabízí velmi snadné vysvětlení: Pokud se podobným způsobem chovají na mezinárodním poli Spojené státy, proč bychom nemohli my?

Čtěte také

Železný: Čína chce být stabilizační velmocí na Blízkém východě. Trump její vliv na jednání nepřizná

Čili padá jakýkoliv argument mezinárodním právem a dál se oslabuje už tak velmi narušený systém nějakých mezinárodních pravidel. A to je pro země jako Česká republika velmi riskantní.

Proto bych byla ráda, kdyby k tomu vláda zaujala postoj, protože zatím slyšíme velmi nadšená vyjádření vůči Donaldu Trumpovi bez opory v realitě.

Co si slibuje česká vláda nebo ministerstvo zahraničí od chválení Donalda Trumpa?

Hladík: Nejde o personifikaci – nějak se chováme ne k Donaldu Trumpovi, ale k našemu transatlantickému spojenci, Spojeným státům americkým, bez ohledu na to, jaká administrativa tam právě vládne.

Česká republika se velmi aktivně podílela na sankční politice, byli jsme jedním z iniciátorů, který sankční režim rozšířili o íránské dodávky dronů směřujících do Ruska. Je to velmi složité podchytit, ale jde o vyslání politického signálu, a to je to, co si od toho Česko slibuje – oslabení maligního, nebezpečného vlivu Íránu vůči celému světu.

Čtěte také

Tureček: Nezdá se mi, že by íránský lid byl osvobozen. Žantovský: Poválečný chaos může prospět odpůrcům režimu

Je tady nějaký úspěch pro bezpečnost Blízkého východu? Nečeká Blízký východ zlatý věk, jak po uzavření příměří uvedl Donald Trump?

Svárovská: V tomto smyslu, v jakém zažívají zlatý věk Spojené státy, bychom tam určité srovnání mohli najít. Zvýšené ceny ropy a dalších komodit dopadají i na Spojené státy, ale na Evropu mnohonásobně hůř.

Vojenská operace nás nepřiblížila k bezpečnějšímu světu a míru, jenom na Blízkém východě probudila a povzbudila další možnou eskalaci s dalekosáhlými geopolitickými důsledky.

Půjdou Íránci demonstrovat do ulic za změnu režimu? A podařilo se Američanům naplnit cíle mise? Poslechněte si záznam celé diskuse. Moderuje Lucie Vopálenská.