Egyptu hrozí dalších 15 let kruté tyranie. Sísí pronásleduje islamisty i liberály

Egyptský parlament schválil změnu ústavy, která má současnému prezidentovi umožnit zůstat v čele státu i po skončení jeho současného druhého mandátu. Abdal Fattáh Sísí se přitom dostal k moci po vojenském puči v roce 2013 a postupně vytvořil nejrepresivnější vládu v egyptské moderní historii, tvrdí deník Washington Post.

Ve svém editorialu označuje Sísího panování za tyranii, kdy egyptské bezpečnostní síly zabily nebo nechaly zmizet tisíce lidí. Věznění, mučení a mnohaleté zadržování bez soudu pak dopadlo na další desítky tisíc osob.

Mezi oběťmi přitom nejsou jen členové a podporovatelé ve volbách úspěšného Muslimského bratrstva, které Sísí sesadil. Bezpečnostní síly pronásledují také světské liberální odpůrce stávajícího režimu. Hlava státu pak podle washingtonského listu zajistila, že egyptský parlament je plný Sísího „patolízalů“ a prezident umlčel i kdysi svobodná média a občanskou společnost.

Jan Fingerland: Konec Arabského jara v Egyptě

Prezident Abdal Fattáh Sísí i po posledních volbách zůstane ve funkci, vždyť získal 97 procent hlasů

O tom, kdo vyhrál egyptské prezidentské volby, panují neshody. Někdo tvrdí, že prezident Sísí. Podle jiných vyhrála společenská stabilita Egypta. Jejich oponenti soudí, že prohrála egyptská demokracie. A vyskytl se názor, že prohrál i sám vítěz voleb, Abdal Fattáh Sísí.

Přesto Sísí nebyl spokojený s dosavadní egyptskou ústavou, která stále limitovala některé jeho pravomoci. Jeho spojenci v zákonodárném sboru tedy navrhli takové ústavní změny, které bývalého generála učiní de facto doživotním diktátorem, popisuje redakční úvodník.

Změna ústavy umožní Sísímu vládnout teoreticky až do roku 2034, kdy mimochodem dosáhne osmdesáti let věku. Jeden z parlamentem posvěcených dodatků ho také staví do čela soudnictví. Důležité je rovněž opatření, které Sísímu umožní jmenovat třetinu členů nové horní komory parlamentu a vytvoří vojenskou radu, která bude dohlížet na záležitosti státu.

Dobrozdání parlamentu k úpravám ústavy má ještě potvrdit referendum. Podle amerického deníku je ale pravděpodobné, že Sísího režim toto hlasování zfalšuje. Opozice se sice snaží zorganizovat, ale její členové riskují uvěznění nebo i horší osud, pokud budou protestovat natolik, že je úřady budou vnímat jako hrozbu.

Záruka nestability

Washington Post spekuluje, že se Sísí možná inspiroval v Rusku nebo Číně. Ostatně Vladimir Putin a Si Ťin-pching také boří zákonná omezení svého úřadování. Egyptský vládce se ale pro list jeví jako mnohem méně kompetentní vládce. Namísto modernizace egyptské ekonomiky se totiž zasazuje o zbytečné megalomanské projekty, jako je třeba budování nového hlavního města.

Zatímco Sísího staří kamarádi z armády prosperují a na vládě vydělávají, desítky milionů Egypťanů neustále žijí v chudobě. Hlava státu také selhala v případě vedení vojenské kampaně zaměřené na porážku teroristů na Sinajském poloostrově.

Eliminace veškerých kontrolních a omezujících mechanismů vlády prezidenta Sísího bude mít podle Washington Postu neblahé dopady. List předpokládá, že bývalý generál, který se dostal k moci vojenským pučem, teď bude pokračovat ve své dosavadní špatné vládě a v konečném důsledku se zvýší šance, že země proti němu nakonec povstane.

Egypťané už takto v minulosti vykročili proti třicet let trvající špatné vládě někdejšího prezidenta Husního Mubáraka. Podporovatelé současného lídra Sísího, mezi kterými je i americký prezident Donald Trump, zřejmě věří, že investují do egyptské stability. Dosavadní historie země ale ukazuje, že nejlidnatější arabské zemi dotyční spíše napomáhají zajistit nestabilní budoucnost, myslí si Washington Post.

Poděkujte Trumpovi

Podle editorialu si prezident Sísí uvědomuje, že jeho extrémní autoritářství může ve Washingtonu vyvolat odpor. Na miliardách americké vojenské pomoci je přitom stávající egyptský režim závislý.

Egyptský webový portál Mada Masr nedávno napsal, že spěch egyptské moci prosadit co nejdříve ústavní změny byl motivovaný chladným kalkulem. Prezident Sísí a jeho spojenci si prý spočítali, že záměr je potřeba prosadit do doby, dokud trvá podpora šéfa Bílého domu. A hlavně předtím, než na Egypt upře pozornost nová demokratická většina v americké Sněmovně reprezentantů.

Ke změnám egyptské ústavy Trumpova administrativa neměla co říci. Nevyjádřil se k nim ani ministr zahraničí Mike Pompeo při své návštěvě Káhiry. Egypťané by tak za pochmurné vyhlídky na dalších více než 15 let tyranie měli poděkovat nejen Sísímu, ale také prezidentu Trumpovi, tvrdí ve svém redakčním úvodníku deník Washington Post.

Spustit audio

Související